Rudy

RUDY je jedným z mnoha filmov točiacich sa okolo amerického futbalu, no aspoň jeden originálny prvok v sebe nesie. Samotný RUDY nie je ani tak veľkým futbalovým talentom, ani nerozhodne rozhodujúci zápas v poslednej sekunde, ale práve naopak, je skromným chalanom s bojovným srdcom, ktorého snom je aspoň raz vybenhúť na trávnik v majstrovskom zápase po boku prvého mužstva. Celkovo je RUDY pekným filmom, no zároveň v ňom driemu všetky atribúty priemernosti. Až na jednu vec! A tou je nádherná hudba Jerryho Goldsmitha. Ústredný hudobný motív je vôbec jeden z najkrásnejších a najdojemnejších, aké som v priebehu svojho života počul a nebyť toho, že sa mi jedného dňa naskytla možnosť si ho vypočuť, asi by som si RUDYHO s najväčšou pravdepodobnosťou nikdy nepozrel. (29.04.2006)

Pri športových príbehoch je dopredu jasné, ako skončia. Úlohou režiséra je v tomto prípade navodiť takú atmosféru, aby sa divák čo najviac namotal na hrdinu. Musí vytvoriť dojem, že hrdina to mal v živote ťažké, a aj napriek tomu to niekam dosiahol. Táto atmosféra sa dá dosiahnuť príbehom, hercami a hudbou. Rudy má z každej z týchto komodít trochu. Príbeh je jasný, strastiplná cesta za snom. Hudba je úžasná a v spolupráci s príbehom tlačí slzy do očí. Najslabšie ohnivko je tu však samotný Rudy. Ani nie tak on ako Sean Astin. Malý nielen postavou, ale aj herectvom. Možno je to mojím nepochopením samotného amerického futbalu, možno je to mojou nechuťou k americkej športom posadnutej kultúre, ale film ma vôbec neoslovil. Čistý priemer plus obligátna hviezda navyše za skutočný príbeh. (22.03.2011)

Podle hodnocení jsem čekal suprové životní drama a nakonec jsem se dočkal poměrně průměrného amerického filmu, který sází na klasické životní fráze o procházení životem s hlavní myšlenkou, která pramení z toho se nikdy nevzdávat a jít si za svým snem. A místy jsem se také dočkal hodně slušné nudy, mimochodem. (23.06.2016)

O pokusu šáhnout si na nesplnitelný bláhový sen v podobě sportovního filmu, ve kterém první polovinu stopáže není po sportu ani stopa. Jde o ultimátní naplnění poučky "když ti život háže klacky pod nohy, tak se o jeden každý přeraz, šeredně se vyrakvi o zem, zvedni se, přeraz se o další a to dělej tak dlouho než ze stromu života opadají veškeré větve či než se ostatní zželí a strom posekají, aby si zjistil, že celou dobu si právě pro ten  jeden strom neviděl les" a... A je to opojně "feel-good" do morku kostí. Dokonce i obvykle spíše otravné neherecké Astinovo ťuňťovství je tu záměrem, který v celkovém konceptu funguje. Vkusný kýč (ne, neprotiřečí si to), který emoce zdárně ždíme (mnohdy nepopiratelně díky Goldsmithově hudbě), ale zdaleka ne tak lacině a na první signální, jak by se z anotace mohlo zdát. (02.04.2022)

Češi si oblíbili slovíčko Bourák a tedy i tahle zcela určitě americká klasika o outsiderovi, který nakonec ke štěstí přišel v nejprestižnější katolické škole, se tak samozřejmě jmenuje. V hlavní roli Samvěd Křepelka, který miluje americký fotbal a dokonce jej i hraje :) Ten smajlík je zcela na místě. Dlouho je to blbé až nesympatické, ale hudba Goldsmithe samozřejmě svede zázraky, takže nakonec 60% PS: Jak to celé dopadne s naším snílkem asi není potřeba zmiňovat. Je to Americká klasika! (02.05.2023)