V nemilosti

Když ne film roku, tak minimálně drama určitě, a v tom případě nejen tohoto roku, jelikož už nepamatuji pěkných pár let, kdy by se mnou nějaké čistokrevné drama tak moc zamávalo. Pro mě se okamžitě stala tato podívaná skutečně naprosto ohromným filmovým zážitkem, který jsem ještě dlouho po závěrečných titulcích vstřebával a rozdýchával, a opravdu mé nadšení z něj se dá jen velmi těžko popsat, natolik ojedinělé a silné je. Samozřejmě k tomuto snímku nemám ani jednu jedinou minimální připomínku, celý film je ve všech ohledech dokonalý, a je tak jen velmi obtížné zvolit, co opěvovat jako první, ale bylo by asi správné začít možná tím největším překvapením, a to naprosto neoddiskutovatelným oscarovým výkonem Sandry Bullock, která sice již dříve dokázala, že není jen představitelkou romantických dušiček v hloupých komediích, nicméně to co předvedla zde, k tomu nemám slov, prostě strhující výkon a ať mě i tentokrát ta slavná Akademie nevytočí, a zaslouženě pošle ,,plešouna,, do Sandřina náručí. Krom Sandry tu pak samozřejmě září i ostatní přítomní herci, ale přeci jen ona je tu před nimi o parník jinde, ale to i díky její skvěle napsané, zajímavé a výrazné postavě, se kterou jsem i přes její čin upřímně soucítil a držel jí palce tak moc, až se mi nehty zaryly do kůže. Dalším dech beroucí součástí této filmové pecky je pak samozřejmě famózní zápletka, která mě od prvních minut absolutně pohltila, neuvěřitelným způsobem jsem jí prožíval, její spád, napětí, jednotlivé události a v neposlední řadě její postupnou gradaci, a to jsem ještě netušil, co přijde v závěru za zvrat, a to se musím upřímně všem přiznat, ten mi naprosto vyrazil dech, během vteřiny mi zaplavil oči slzami jako hrachy, a jen jsem ho hluboce rozdýchával, prostě a jednoduše mě totálně posadil na prdel a ještě hodně, hodně dlouho mi bude rezonovat v hlavě, natolik ohromujícím způsobem na mě měl ten zvrat dopad. Vynechat jinak ale samozřejmě nemohu ani precizní atmosféru, to byla taky pořádná síla a o emocích raději ani nemluvit, jen si vzpomenu na jednotlivé scény a už jsem z toho zas celý roztřesený. V nemilosti je pro mě zkrátka nejen žánrovou filmovou událostí roku, je to film, který by neměl utéct žádnému filmovému příznivci, a já znovu opakuji, jsem nadšen, jsem ohromen, jsem dojat. Bravo!!! (31.12.2021)

Vyvážený dejový rámec so silným emocionálnym náporom, ktorý na mňa akosi nefungoval. Každopádne, Sandra to zahrala vynikajúco a tej utrápenej ženy mi bolo ľudsky veľmi ľúto (veď to asi každému). Postupom času asi bolo každému jasné, kam sa bude celý dej uberať - a nejako tam chýbal ten moment prekvapenia, hoci v podstate tam bol, ale asi viacerí z nich ho tak trochu očakávali. Vyvrcholenie už bolo trochu zbytočné a klišoidné tlačenie na pílu. Ale za prvé dve tretiny filmu je to aspoň na 3*. (19.01.2022)

Předlohu neznám. Ale myslím, že každej, kdo někdy viděl nebo četl podobné drama, od začátku tak nějak věděl, že a) eden brácha není jako druhý, a b) k závěru se objeví určitá katarze a možná i tak trochu twist. Nehledě na to, jak průhledná pro mě osobně zápletka i vyvrcholení byly, s klidem hodím tenhle film na svůj seznam nejlepších filmů roku, a to hlavně díky skvělé Sandře Bullock (můžeme se prosím pozastavit u toho, že Sandra je narozena v roce 1964?) a samozřejmě klasických postupů: flashbacky ve zpomaleném čase, hudebnímu podkresu, nebo úvodní prezentace postav (např. jeden z bratrů kouří, druhý se stará o nemocnou matku - což vede samozřejmě k expectation subversion). Všechny klišé, které film využívá, ale nejenom že plní svůj účel, ona pomáhají i budovat depresívní atmosféru šedého Seattlu, hlubší psychologické aspekty a samozřejmě závěrečný twist a závěrečné objetí, který nechá diváka v tupém uvědomění si, že právě zhlédl dvě hodiny a ani jedna minuta mu nepřišla zbytečná. Tedy možná kromě postavy Violy Davis. Objektivně tuším film za 4, ale tu pátou přihodím za Sandru. Který je 57! (13.12.2021)

Možná by se dalo rýpat v řetězení náhod, případně lehké předvídatelnosti u některých okrajových dějových linek, ale já nechci, neboť jde z mého pohledu o zanedbatelné maličkosti, které v žádném případě nemají sílu vychýlit stabilně položené základy narativní struktury příběhu. V nemilosti je intenzivním filmovým zážitkem o hledání ztracené rodiny, ztraceného kusu sebe sama. Ne každý je bez viny a předsudky většinou nikam nevedou. To je hlavní poselství a leitmotiv tohoto tíživého dramatu. Pokud dáte filmu šanci, tak vás vezme za srdce a protáhne trnitou cestou jednoho zvláštního životního příběhu. A když se s blížícím koncem rozezní klavírní verze skladby „Everything In Its Right Place“ od RADIOHEAD, zalesknou se oči i toho největšího cynika. Více. (31.03.2023)

Hvězdně obsazený pochmurný film z nižších vrstev, který má slušně našlápnuto, ale zdemoluje ho naprosto debilní závěrečná čtvrtina, scénáristické překvapení a rychle vykonstruovaná zkratka přímo do nepravděpodobného stavu odporujícího všemu, co film buduje většinu stopáže - to mě donutilo snížit hodnocení.  Sandra odvádí dobrou práci, ale s botoxem a možná i nějakou pomocí od chirurga to přehnala na úrovni Kidmanky. (17.12.2021)