Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan ČuříkHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jindřich Narenta, Vlastimil Brodský, Čestmír Řanda st., Jiří Vršťala, Jaroslav Raušer, Valtr Taub (viac)Obsahy(1)
Adaptácia literárnej predlohy známeho spisovateľa Arnošta Lustiga prostredníctvom mozaiky ľudských osudov zachytáva ťaživú atmosféru ghetta, zároveň však ukazuje, že jeho nedobrovoľní obyvatelia ani v neľudských podmienkach nestrácali svoju dôstojnosť a dokázali sa vzoprieť. Úvod filmu predstavuje Terezín ako pokojné a šťastné mesto, ktorého dobre oblečení a živení obyvatelia majú radosť zo života. Je to však iba ilúzia, vytvorená kvôli nakrúcaniu nemeckého propagandistického filmu. Generál SS Knecht vzápätí nariadi transport do vyhladzovacieho tábore. Správa o chystaných deportáciách sa dostane medzi obyvateľov ghetta... (RTVS)
(viac)Recenzie (73)
Z českých filmů o německém protektorátu se tento neřadí k neznámějším, ani k těm nejlepším. Netradiční pohled za zdi terezínského ghetta je vlastně mozaikou malých a velkých příběhů lidí, kteří navzdory otřesným podmínkám a téměř nulovým vyhlídkám neztrácejí obyčejnou lidskou důstojnost. Životy zdejších židů jsou střídavě konfrontovány s natáčením propagandistického nacistického filmu majícího za cíl vykreslit Terezín jako normální město plné spokojených obyvatel, a s vědomím blížícího se transportu smrti. Tyto dvě roviny, absurdně spjaty s jedním místem, nejlépe vystihují trpkost tehdejší reality a název Transport z ráje tudíž ani nelze vnímat jako krutou ironii. Jistá roztříštěnost filmu má pak sice za následek absenci jediné nejsilněji gradující scény, ale pro zobrazení terezínských poměrů v co nejširším měřítku se to ukázalo být ideální cestou. V porovnání s tématicky spřízněnými snímky chybí Transportu trocha toho patosu, který by vám vehnal slzy do očí. Místy až příliš spoléhá na "smrtelnost" místa a občasná statičnost jinak skvělé kamery filmu taky nepřidává. Není však pochyb, že intelektuálové mezi filmovými kritiky by za kvalitnější označili právě Transport z ráje, nikoliv divákům otevřenější Vyšší princip či nedávno v televizi uvedenou Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou. 80% ()
Tohle mě moc nevtáhlo. Němci si tu pořád jenom počítají ta svá čísla a i ostatní tedy i ti kladní hrdinové jsou tu pouze jen lehce načrtnutí a celkem nezajímavý. Z daného námětu se dalo určitě vytěžit něco lepšího, než toto sice řemeslně slušné, ale obsahově celkem prázdné dílko. Zaujala mě ta pasáž ve které jsem se dozvěděl něco o tom, jak to přibližně probíhalo s tím natáčením toho propagandistického jakože dokumentárního snímku z Terezína, ale zbytek filmu je dost chladný a divácky odtažitý. Pro tentokrát jen průměrná záležitost.55% ()
Pro některé méně znalé doplním, že natáčení nacistického propagandistického filmu v Terezíně je skutečnost, ten film tam skutečně vznikl a byl i hojně využíván a některé jeho sekvence bývají k zahlédnutí i v některých dokumentech týkajících se holocaustu, nacismu, 2. sv. války apod.. Terezínským transportům se věnuje několik dokumentů, a to i z posledních let. Děj filmu se opírá o skutečné reálie a má tedy i vysokou historickou hodnotu zejména pro mladší generace, které třeba ne až tak dobře doposud znají fakta a souvislosti. ()
Stará Židovka prosí německého vojáka, aby ji nemučili a rovnou střílel. Pak běží, potácí se, zazní "milosrdný" výstřel ze samopalu, obraz se zastaví... To je jen jeden z mnoha velmi působivých momentů tohoto výborného filmu se skvělým hereckým obsazením. Musím říct, že toto téma se mě vždy téměř osobně dotýká a někdy se do děje vžívám možná až příliš. Tento film mi poskytl zážitek nejen filmový, ale i osobně lidský. ()
Mohl to být zajímavý film, bohužel nenabízí to, co proklamuje - tj. onu atmosféru ghetta a působivost. Díky černobílé barvě a špatné kvalitě působí téměř dokumentárně, což je příjemné, ale dost věcí naopak tento dojem kazí. K positivům bych řadila, že Němci mluví německy (a čeští herci mají překvapivě povedenou němčinu) a vyvarování se klasického vydírání ve filmech z koncentráků, tedy absenci jakéhokoliv explicitního násilí vůči vězňům. Potud jsou body jen kladné, leč tím to končí. Snímek jako celek je dosti dýchavičný, často dokonce uspávající až nudný a po oné atmosféře aby jeden špendlíčkem hrabal a prstíčkem kopal - naprosto se jí nedostává. Některé momenty působí vyloženě směšně a jiné jsem asi nepochopila - např. rozlučka Lízy s chlapci měla znamenat, že si uspořádali gruppensex? Nebo to byla jakási pochybná metafora...čertví. Na každý pád Transport z ráje má očekávání moc nenaplnil, vlastně se jim drze skoro vyhnul. ()
Galéria (1)
Fotka © Fresh Film Fest
Zaujímavosti (6)
- Snímek využívá motivu vydávání přikrášlené fikce za skutečnost (pro říšskou propagandu) – to je posléze konfrontováno se skutečným dramatem kolem chystaného transportu. (ČSFD)
- Juraj Herz, který působil jako pomocný režisér, byl v době natáčení filmu častým návštěvníkem pražského nočního podniku Alhambra. Tam se seznámil se zpěvákem Rudolfem Cortésem a přemluvil ho, aby ve filmu zahrál esesáka. Bylo to v té době pro diváky dost velké překvapení. (raininface)
- Po filmu Každá koruna dobrá (1961), kde si Juraj Herz poprvé vyzkoušel práci asistenta u režiséra Zbyňka Brynycha, byl již zde plnohodnotnou součástí režie. Např. psal Brynychovi životopisy postav zúčastněných kluků, žijících v ghettu. (mchnk)
Reklama