Réžia:
Juan Antonio BardemKamera:
Michel KelberHrajú:
Betsy Blair, José Suárez, Dora Doll, José Calvo, Lila Kedrova, Yves Massard, René Blancard, José Prada, Pilar Gómez Ferrer, Luis Peña, Josefina Serratosa (viac)Obsahy(1)
Vynikající umělecký film francouzsko-španělské produkce, v němž jeho autor, mladý nadaný scénárista a režisér J. A. Bardem, vrhl odvážný kritický pohled na současný život ve frankistickém Španělsku a ukázal mravní krizi současné generace, která prožila svá mladá léta v době občanské války a nástupu fašistického režimu. Film Hlavní ulice není jen tklivou historií stárnoucí dívky na malém městě, nýbrž širokým kritickým obrazem dnešních španělských poměrů. V jednom z domů na hlavní ulici španělského provinčního města žije se svou matkou vdovou po důstojníku stárnoucí dívky Isabel. Žije tak, jak je dodnes nucena žít většina španělských dívek a žen, opředených pouty zvrácené tradičnosti, společenských předsudků a náboženského fetišismu. Kroužek maloměstských darmošlapů si ji zvolí za oběť své zvrácené zábavy. Jeden z nich, Juan, se začne o ni naoko zajímat. Předstírá jí lásku a slíbí ji manželství. Isabel se k němu upne se vší horoucností dychtivého srdce. Tu se v Juanovi probudí svědomí, ale nemá již sil krutý žert skončit. Až jeho čestný přítel Federico Isabele prozradí v poslední chvíli nepěknou hru, kterou s ní Juan sehrál, a nabídne ji možnost opustit město. Isabel však odmítne uprchnout a vrátí se na Hlavní ulici. Film získal Velkou cenu Mezinárodní kritiky na Biennale v Benátkách v r. 1956. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (6)
J. A. Bardem patří ke skupině nezávislých španělských filmařů, usilujících s velkým uměleckým zdarem o obrození současné španělské kinematografie. Není to snadný úkol, uvědomíme-li si tíživé poměry frankistického Španělska. Bardem vede důsledný boj proti politické, hospodářské a mravní diktatuře fašistického režimu. Důkazem úspěšnosti jeho boje je nejen fakt někdejšího Bardemova zatčení a uvěznění, ale především nesmírný mezinárodní úspěch, jemuž se jeho filmy (u nás je známá především „Smrt cyklisty" a film „Vítáme vás, pane Marshall", na kterém se podílel jako scénárista) těší u všech pokrokových lidí celého světa. Film „Hlavní ulice" je silnou a nesmlouvavou kritikou úpadkové generace, vychované španělským fašismem, z níž však již vyvstávají jedinci (Isabel, Federico), kteří se zatím ještě neuvědoměle a spíše instinktivně bouří proti falešným slibům a přetvářce, kterou fašistický režim podlamuje národ. A v těchto dvou kladných postavách vidíme při vší hořkosti, kterou je film prolnut od prvního do posledního záběru, světlo naděje a víry v lepši budoucnost španělského lidu. Filmový přehled 36/1957 ()
Zlatý Lev - výběr ()
Na maloměstě se vše odehrává na hlavní třídě. Korzují po ní dívky, které čekají, až je někdo osloví, mladé páry, u nichž už jedna procházka znamená pro okolí málem víc než co zasnoubení, manželé a měšťáci sešňěrovaní katolickými konvencemi společně pomlouvají své známé. Tato pravidelná podívaná vyprovokuje nudící se kavárenskou partu mladých úředníků ke krutému žertu - pětatřicetileté Isabele, která shodou náhod a společenských tlaků zůstala na ocet, se začne jeden z nich dvořit a procházet se s ní po hlavní ulici všem na očích... Komornímu dramatu, čerpajícímu napětí z Juanovy přetvářky vůči Isabel, dominuje skvělý výkon herečky Betsy Blair, která vyniká v svébytné mizanscéně španělského provincionalismu padesátých let. Film "rozhořčeného mladého muže" J. A. Bardema pozoruhodně zachycuje osobní tragédii stárnoucí rezignující dívky zamilované na poslední chvíli a zároveň má přesahy k demaskování bodrého nadhledu maloměstských hejsků, kterým záleží pouze na jejich vlastním pohodlí a bezpečí, jejichž zdánlivě neškodný humor zakrývá pohrdání vším a všemi. ()
Film je po formální stránce skvěle zvládnutý, kdyby nebylo posledních několika desítek minut. Zbytečné natahování neodvratitelného závěru již není jen nepříjemné, což je celý film, ale navíc i veskrze nudné. Jako alegorie společnosti 50. let ve Španělsku zajímavé a v současné morálce nepochopitelné. ()
Zlý film s uboze provedeným koncem. Trpěl jsem s Isabel a bylo mi od začátku jasné, že to asi dobře dopadnout nemůže, ale zde autoři zvolili konec, který byl nejméně působivý. ()
Zaujímavosti (3)
- Studentské demonstrace v Madridu v době, kdy se začínalo točit, vedly v Palencii k zatčení režiséra (komunisty) Juana Antonia Bardema. Propuštěn byl po několika dnech pod podmínkou, že během rozhovorů v souvislosti s filmem nebude mluvit o svém osobním životě a názorech. (džanik)
- Při stém výročí španělského filmu ho profesionálové a kritici zvolili devátým nejlepším španělským filmem (1996). (džanik)
Reklama