tick, tick...BOOM!

Garfieldovi jsem věřil každou minutu. Věřím mu, že si to i užil na place. Normálně nejsou filmy, kde se zpívá, můj šálek kávy. Záměrně nepíši muzikál, protože to není klasický muzikál, ale formát vyprávění mě nadchl. Vím, že 5* je přestřel, ale občas člověk potřebuje nějakou "guilty pleasure". Pro mě asi největší překvapení poslední doby. (20.01.2022)

// Fakt, že Lin-Manuel Miranda nenatočil jeden, ale de facto tři muzikály v jednom, je jen o něco méně působivý, než že se Andrew Garfieldovi povedlo překonat svůj životní výkon v Mlčení jednoduše tím, že si zahrál zpívajícího a tančícího dramatika v 90s New Yorku, kterému v hlavě povážlivě tiká. Smutný, o to však podnětnější film, který naštěstí zachraňuje lehké zklamání z Mirandova druhého letošního muzikálu. 8/10 (23.11.2021)

Upřímně mi to nevadilo, ale prostě nejsem na tuhle notu úplně tolik naladěn. A to v každém slova smyslu. Muzikálový matador Lin-Manuel Miranda dává poctu jinému významnému muzikálovému tvůrci. Choreografie a hudba je dle mého názoru velmi povedená. Zároveň si tento tribut pro sebe krade sympatický Andrew Garfield, bohužel tick, tick...BOOM! prostě není úplně tak pro mě. Chápu, že tohle někoho může nadchnout, ale já prostě nejsem cílovka. (17.12.2021)

Musím říct, že jsem si ze začátku s filmem příliš netykal a dlouho jsem si zvykal na způsob vypravění i interpretaci zpívané části, všechno si to v poslední třetině, která do mě solidně zajela.  Andrew Garfield velmi kvalitní výkon v některých záběrech jsem přemýšlel jestli mě víc připomíná Toma Hankse nebo Tima Robbinse. (11.01.2022)

Možná že bych šel s hodnocením tohoto filmu i na velice pěkné, průměrné 3*, ale nedovoluje mi to za žádných okolností velmi nepřirozený a především až přehnaně excentrický výkon Andrew Garfielda, který mi na začátku své kariéry připadal jako zajímavý a netuctový talent, ovšem postupem času jsem na něj začal být čím dál tím víc vysazenější, no a vygradovalo to právě zde, kdy mi každou svou neustále se pitvořící grimasou zvedal tlak, a navíc mi ne poprvé přišel jako non-stop ufňukánek, prostě tu svou postavu těma svýma ksichtama degraduje a vlastně nejen jí, ale v podstatě i můj dojem z celého filmu, jelikož prakticky z obrazovky nesleze a jen přehrává a přehrává a přehrává. Absolutně tedy nechápu tu všeobecnou lavinu oslavující jeho přítomný výkon, na mě prostě ale skutečně nepůsobí vůbec dobře a věrohodně. Když už jsem jinak u toho obsazení, ani jeho přítelkyně v podání Alexandry Shipp nepodává úplně civilní výkon, stejně tak jako jeho gay kámoš Robin de Jesus, prostě casting této podívané se vážně nepovedl a filmu silně podráží kopyta. Co se jinak zápletky, respektive dané životní etapy Jonathana Larsona týče, tak abych upřímně řekl, nepřijde mi úplně až tak výrazná a zajímavá, aby o ní byl natočen zrovna celovečerní film, muzikál, nicméně tvůrcům se ho i přesto podařilo zpracovat způsobem opravdu originálním, podmanivým, odehrávající se ve slušném tempu a atmosféře, a hodně mile mě překvapila i skvělá hudba, která také hodně pomáhá film udržet nad vodou. Tick, tick … BOOM je tak zkrátka zvláštní a neobvyklý muzikál, který si jistě zaslouženě najde spoustu svých příznivců, zároveň ale bohužel i odpůrců, mě osobně pak tedy také spíš nepřesvědčil, nicméně své nepopiratelné pozitiva jistě má a zcela ho tak ignorovat si nejspíš asi také nezaslouží. (03.02.2022)