The Rutles

Aneb jak by vypadal Erikův skeč v Cirkusu, kdyby na něj dostal hodinu a půl, potřebný rozpočet a čas. Jeho klasický zarputile vážný reportér nás provádí po historii jedné Liverpoolské skupiny, která víc než trochu připomíná skutečnou historii legendárních Beatles. Tvůrci si s parodickou kapelou vyhráli - složeno bylo zhruba patnáct skladeb, které jsou ve svém aranžmá a stylu lahůdkově analogické ke skutečným beatlsáckým sklatbám (All you need is love / Love life, Help! / Ouch!, ...), brilantně napodobili slavný humor jejich členů na fiktivních tiskových konferencích, natočili (samozřejmě taktéž fiktivní) vzpomínkové rozhovory s několika velkými současníky Beatles / Rutles - Mickem Jaggerem, Paulem Simonem, ... To všechno v v duši pythonovských tradic, které zvýrazňuje jak samotný Idle v roli komentátora/ Dirka McQuicklyho, účast Michaela Palina, tak určitá skečovitost jednotlivých sekvencí... Poctivé čtyři hvězdy, pátou eventuálně přihodím po dalším zhlédnutí. Mimochodem, jde o první filmovou roli Billa Murrayho, jeho dvacetisekundová scéna stojí za to ;-) 80% (02.02.2007)

"Suddenly, everyone became amazingly litigious. I remember I'd get up in the morning. Sue someone. Check in the papers that I hadn't been fired. Go to the office. Sue someone. Pick up the morning's writs. Sue the bank. Go out for lunch. Sue the restaurant. Get back in, collect the writs that had been received that afternoon. Read the papers. Phone the papers. Sue the papers. Then go home. Sue the wife." Pythoni až na střechu.. Eric Idle si tady hraje a fabuluje naprosto famózně a každý fanda The Beatles či Monty Pythonů si prostě musí přijít na své. Krásně suchohumorné. :) (22.01.2012)

Nu já nevím, Beatles byli sami o sobě neuvěřitelně vtipní a roztomilí. Ze začátku vcelku trapná parodie na humor Beatles. Druhá polovina tomu dodala trochu humoru vlastního. Výsledek dost rozpačitý. Byly tam momenty, kdy jsem se královsky bavil, ale následně byly odstíněny momenty ostudně nevtipnými. (17.08.2010)

Fiktivní parodický dokument měl tu smůlu, že jsem ho zhlédl moc brzy po Allenově genitálním Zelligovi. Svou fiktivnost dává bohužel příliš na odiv (Eric Idle, kam se podíváš) a určitý pocit autenticity a mystifikace se krátce po začátku vytrácí. Forma reportáže "po stopách" není špatně zvolená, ale pak by archivní záběry a materiály asi měly vypadat trochu dobově, leč jako divák jsem nejednou nedokázal rozlišit, co je natáčené "teď a tady" a co jsou Rutles z 60. let. Prostě a jednoduše mě film nedokázal dostatečně vtáhnout a neustále jsem cítil jakýsi zvláštní odstup, který mi ani nedovoluje dát vyšší hodnocení. Rooftop Concert byl nicméně bezchybný. (20.11.2014)

Pro fanoušky resp. znalce historie Beatles je tato parodie skutečně k popukání. Eric Idle skvěle napadobil McCartneyho a zároveň velice nápaditě poskládal scénář, Niel Innes zase dokázal složit hudbu, která výborně napodobuje řadu písní Beatles...vše dohromady tvoří velmi zábavnou a inteligentní podívanou, prostě NUMBER ONE! (06.04.2007)