Cuki ga mičibiku isekai dóčú

Úvodní zápletka o tom, že se klučina dostane do jiného světa a bohyně ho pošle k šípku, protože je šereda a vyšle ho živořit kamsi na okraj světa mezi různá monstra je zajímavá. Problém ale mám s tím, že anime po zbytek času tak nějak neví, čím přesně by chtělo být a kam by chtělo směřovat. A tak si chvilku hrajeme na obchodníka, jindy na dobrodruha a do toho chceme nějak uvěřitelně budovat své vlastní impérium a vztahy se všemi kolem, ale ono to působí zmatečně a jak když házíte páté přes deváté a čekáte, že to bude hezky držet pohromadě. Jenže ono to moc nedrží, protože žádný ze směrů, kterým se hrdina vydává, není tak propracovaný a povedený, aby mě zaujal na víc než na chvíli. Chtělo by to nějaký pevný cíl, kterým budu hrdinu posouvat a hlavně ty jednotlivé posuny v ději by měli působit trošku víc přirozeně a ne jen, že se něco prostě stane, protože si to tak zrovna někdo (hrdina, bohyně...) prostě usmyslí. Jinak to není špatné, vidím tam pořád jistý potenciál a celý zdejší svět jako takový mě vlastně taky zaujal, jen se prostě bojím, kam se to bude ubírat dál, protože o nějakém pevném směřování mě zatím autoři nepřesvědčili. Ale druhá sezóna je potvrzená a já u ní asi i tak budu. 6/10 (13.07.2023)

Líbil se mi začátek, kdy mi byli představeni zbylí hrdinové a já tak konečně mohl naplno poznat i zbytek z trojice "Hodná, zlý a ošklivý" (kdo nepoznal referenci, ať si prosím doplní filmové vzdělání). Bylo to i zajímavě odvyprávěno, vtipně proloženo tím, co zrovna v té době dělal Makoto. Líbil se mi i konec, prakticky od chvíle, kdy došlo k první mutaci a rozjel se kolotoč soubojů a Makoto se pustil do realizace svých plánů a někdy musel i improvizovat. Na rozdíl od ostatních jsem si však moc neužil prostředek. Část o tom, jak se náš hrdina stal profesorem, mi přišla zdlouhavá, příliš rozvláčná, zkrátka nebudu lhát – nudil jsem se. Chápu, že to byla důležitá pasáž, která měla víc rozkreslit Makotův charakter, představit ho v jiném světle a celkově připravit půdu na všech frontách pro to velké finále, ale já během toho všeho jel na volnoběh a jak dopadne zdejší pobočka Kuzunoha Company mi bylo putna, jestli se na demipláních dočkáme sněhu mi taky bylo buřt a ani jsem si nenašel cestu k Makotovým novým studentům. Překvapivě nejvíc jsem si během téhle části užíval výkon a práci Šikiho (a je mi jasné, že kdyby tohle četly Mio a Tomoe, tak je po mě…). Další zdejší aspekt, z kterého jsem občas trochu rozpačitý, je humor. Někdy je to vtipné, ale jindy umí být seriál tak nějak na můj vkus až moc pitomý… Jak to vše ovlivní mé hodnocení? Hodně dlouho jsem vše zvažoval, jsou zde nadprůměrné pasáže, chvíle, které by si ty 4* rozhodně zasloužily, ale je to proložené i slušnou dávkou balastu a někdy ne moc povedeného humoru. Dostal jsem spoustu worldbuildingu, ale užil jsem si jenom část z něj (rozkreslení světa a představení frakcí). Zkrátka za mě to vše co jsem viděl na ty 4* zatím pořád těsně nemá, stále to není seriál u kterého bych se vysloveně těšil na další díly, ale blížíme se k tomu, snad už u další řady... 6,4/10 (25.06.2024)