Bod varu

Po One Shot, druhej film v roce 2021 (myslím že je ještě jeden, Samurajskej) natočený na jeden záběr bez střihu. Výborná režie, trošku bych to přirovnal k Whiplash co se týče určitého horrorového schématu - mám tím na mysli pracovat pod nátlakem. Působilo to nesmírně autenticky a mé úzkosti mnou dost cloumaly. Herecké výkony jsou beze sporu absolutní bomba, a v menší roli potěší Jason Flemyng, takovej příjemnej bonus. Jedná se skutečně o unikátní snímek a musím uznat, že to byla fakt pořádná porce adrenalinu, napětí a autentického pocitu. (26.12.2021)

Ďalší do skupiny filmov natočených na jeden záber či s ilúziou jedného záberu. Bod varu neprináša žiadne nezabudnuteľné momenty ani zaujímavý scenár či postavy. To čím zaujme a udržuje pozornosť je skutočnosť, že veľmi vydarene na diváka prenáša stres, a to vďaka výborne sediacim hereckým výkonom. Cítite frustráciu, chuť nahlas zakričať f*ck a ísť do hajzlu. Na konci filmu si s úľavou uvedomíte, že nič z toho čo ste videli, nemusíte riešiť. Uveriteľná jednohubka, ktorá je však predsa len nadhodnotená. (20.03.2022)

Tenhle film vlastně přesně reprezentuje, proč jet do Varů. Nic o něm předem nevíte, nejste naočkovaný ohlasy z Cannes, jdete vlastně na blind. A pak si to s narvaným Thermalem bez dechu prožijete až k bouřlivým standing ovation. Vidět to doma, určitě dám čtyři hvězdy, protože je to prostě trochu konvenční, na festivalu to ale dostalo úplně jiný grády. (25.08.2021)

Uuuuuff, tak tady bylo horko těžko obtížný udržet nervy na uzdě, aby mi z toho nepukla hlava...... Real-time gastro-drama – nebo chcete-li 'kuchařský thriller' – 'Bod varu', který měl mimochodem světovou premiéru na KVIFF, je nervydrásajícím filmovým zážitkem, z kterýho vám vyletí adrenalin až do mozku, a tam po dosažení onoho BODU VARU exploduje. Snímek má totiž relativně skromný, ale zato peprně originální námět: observační metodou zachycuje náročnou předvánoční pracovní šichtu v narvané londýnské pětihvězdičkové restauraci, kde se hraje jak o blaho hostů, tak o čas. Na tomto striktně minimalistickém měřítku režisér Philip Barantini ukuchtil pikantní omáčku plnou osobních konfliktů, emočně vypjatých situací, kolektivního chaosu a hektickýho tempa. Roli vrchního šéfkuchaře/britského Zdeňka Pohlreicha si střihl neurotik Stephen Graham, který si nátlak pracovního stresu ulehčuje pochoutkami, jež jsou na pracovišti zakázaným ovocem. Kvalitativní laťku tak jedině sráží předvídatelnost a mnohdy zbytečný tlačení na pilu – to jsou však zanedbatelný marginálie, který požitek z tohoto pokrmu na vašich chuťových pohárcích nijak nekazí. TO VŠE KOMPLET NA JEDEN ZÁBĚR. Takže jestli ti tahle prvotřídní delikatesa servírovaná na stříbrným podnose nešmakuje, máš hodně divnej apetit...... Verdikt? Vaření nikdy nebylo takhle napínavý. 'Bod varu' je definice strhujícího zážitku, po kterým si budete při dalším obědě či večeři ve vaší oblíbený restauraci kuchařů a číšníků snad vážit o něco víc. Cinefilní žeraso. (13.01.2022)

Jsem vážně moc rád, že jsem si o tomto snímku předem nic nezjišťoval, potažmo ani nekoukal na žádné trailery. Možná právě taky proto jsem nakonec dostal delikátní a oku lahodící filmovou záležitost, jejíž největší síla tkví v pedantské míře autenticity, plynulém a organickém scénáři, civilních hereckých výkonech (Stephen Graham!) a zejména v úžasné kameře, která mi tak moc sedla. Právě kamera je podstatným elementem a vlastně i výkladní skříní snímku Boiling Point, jelikož celý snímek je točen na jeden dlouhý a ničím nepřerušovaný záběr. Zejména díky ní si neuvěřitelně hektický předvánoční večer v luxusní restauraci jaksepatří užijete. Tohle se zkrátka moc povedlo, pročež byste si tento filmový klenot neměli nechat ujít. Výborná práce! (20.01.2022)