Reklama

Reklama

...a rána sú tu tiché

  • Česko ...a jitra jsou zde tichá (viac)

Vojnová dráma podľa novely Borisa Vasiljeva zachytáva tragické osudy ženského oddielu na severozápade Ruska. Mladé dievčatá chceli žiť a prežívať krásu života, vojna im však všetko vzala. V odľahlej oblasti blízko fínskych hraníc pod velením desiatnika Vaskova stráži päť dievčat protileteckú artilériu. Keď ich obkľúči skupina šestnástich nacistických vojakov, musia podstúpiť nerovný boj a skúšku skutočného hrdinstva. Film bol nominovaný na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. V roku 2005 čínski kinematografisti natočili 12-dielny remake tohto, v Číne veľmi populárneho filmu. Všetky postavy si zahrali ruskí herci. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (101)

Inozuka 

všetky recenzie používateľa

Relativně nedávno jsem viděl remake, který byl sice fajn, ale trochu ramboidní. Nabízí se tak srovnání ... verze z roku 1975 je realističtější a asi i trochu krutější. Je rozvláčnější a trpí úpornou snahou o jakousi artovost, která se projevuje především v otravných snových retrospektivních scénách. Bojové scény krapet naivní, ale přesto celkem obstojně natočené. Velkým plusem je dobře vymyšlený a originální nápad zápletky konfliktu ženské jednotky s německým výsadkem. I přes svou stopáž si Jitra divákovu pozornost obstojně drží a řadí se k tomu lepšímu v žánru válečného filmu, co sovětská kinematografie nabízí. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Nejako často počúvam pojem netradičný vojnový film. Až tak často, že už ani neviem, čo je to tradičný vojnový film. Asi hrdinská nonstop strielačka na bojisku, kde sú jední tí dobrí a druhí tí zlí, neviem. Každopádne ....a rána tu sú tiché je netradičný vojnový film. Hrdinkami tu sú ženy, ale hlavný hrdina je muž. Príbeh je rámovaný, čiže vás má na konci čím dojať bez zbytočného ždímania emócií pri umieraní. Sovietske patetické vojnové filmy som nevidel, iba tie slávne, kvalitné a medzinárodne cenené a Rostockijov cieľ taktiež nebola prikrášlená oslava hrdinstva sovietskeho človeka. Iba zamyslenie sa nad zúfalosťou toho, čo vidíme a čo by sme mali cítiť pri pohľadoch na zbytočne zmarené životy. Hanbu. ()

Reklama

zelvopyr 

všetky recenzie používateľa

Třetí válečnoneválečný film, který mne zasáhl, a opět hluboce (po Das Boot a Idi i smotri). Civilně vyprávěné (ač se docela střílí) o lidech, kterým se do cesty postavila válka a semlela jim život. Skvěle lidský velitel a holky, které dostal na povel, některé i hodně pod dvacet, žádné hrdinky, každá se svými mindráky, spáleními, naivitou, sny. Podstatné jsou ty sny a budoucnost, které jsou zabíjeny. Kontrast války a neválky v čb a kýčovité barvě. Nedojmu se zase tak snadno, ale ke konci jsem měl slzy na krajíčku... (proč jen já ty kousky, o kterých tuším, že mě vezmou, tak dlouho odkládám?) ()

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Dávám neobjektivních pět. Chci tím říct, že je to jeden z nejkvalitnějších sovětských válečných filmů, stejně tak jako Balada o vojákovi (na svou dobu pochopitelně). Válečné scény tu nejsou příliš výpravné, děj velice prostý. Princip apelu tohoto filmu je v tom, že ve válce umíraj mladý hezký holky a s nimi umírá i jejich vzpomínání na domov a na lásky. S nimi umírají jejich nezrealizované sny. Možná romantiky mezi břízkami by mohlo být méně. A zapomněl jsem, že název je velice originální, tušil by z toho někdo válku? ()

Kovaja 

všetky recenzie používateľa

Začátek filmu byl slabší ale postupem času sem se do filmu zakous a nepustil.Staršina Vaskov má na povel 5 děvčat v boji proti údajným 2 nacistickým výsadkářů ze kterých se jich nakonec vyklube 16.Lítý partizánský boj v horském prostředí nakonec přežije pouze staršina s 1 vojandou.Holky se postupem času dokázaly zžít s válkou a byli staršinovi vyrovnanými spolubojovnicemi.Odhodlání bránit svou vlas bylo pro ně vším a byli a nakonec i položili za ni život.Nejprve sem měl z dlouhé stopáže filmu strach ale postupem času sem si přál ať film nekončí.Moc pěkný filmový kousek ()

Galéria (45)

Zaujímavosti (6)

  • Zvukaři si dali záležet, aby do filmu doplnili velké množství ptačích hlasů. Téměř po celou dobu se ozývá zpěv pěnice černohlavé, slyšet je také žluva hajní, kukačka obecná, hrdlička divoká, slavík obecný, křepelka polní či puštík obecný. (Fjera)
  • Ve 108. minutě v českém dabingu řiká vojín Rita Osjanina o zabité Gurvičijové: „Měla samé jedničky. Ve škole i na univerzitě.“ Ve smyslu, že byla premiantka. Jenomže v Rusku je opačný systém hodnocení, takže v originále musela mít samé pětky. Dabing je tak přizpůsoben našim poměrům, což je sice dobré pro neznalé ruských reálií, ale pro znalé je to trochu zmatečné. (Petsuchos)
  • Nahé ženy nebyly v té době na filmovém plátně vůbec běžným jevem. Při prvním uvedení do kin celý „koupací den“ dokonce vystřihli, ale režisér se neskutečně rozzlobil a na cenzorovi si vymohl stažení a opětovné uvedení originální verze filmu. Svůj názor obhájil, neboť scéna ve své nahotě křehkých dívek je tu v přímé opozici k následující krutosti války. Nicméně cesta k tomuto natáčení byla dlouhá, ani herečky samy zprvu nechtěly o svlékání ani slyšet. Svolaly dokonce komsomolskou schůzi, kde vysvětlovaly, že pro umělecké ztvárnění ženského těla se (na akademii) najímají speciální modelky. Aby režisér co nejvíc zmenšil stud děvčat, byla tato scéna (až na jediného kameramana) natáčena štábem v čistě ženské sestavě. (chamonix)

Reklama

Reklama