Přepadení vlaku z Pelhamu

Pokud máte rádi filmy, kde jednu z hlavních rolí hraje město a naturel jeho obyvatel, dejte si TAKING OF PELHAM ONE TWO THREE. Herecky a režijně propracované do posledního detailu, perfektní akcenty a charaktery postav, spičkově obsazené a celkově docela nekompromisní a neokoukaný thriller. Navrch skvělá hudba (David Shire). A taky zjistíte, odkud si Quentin Tarantino "vypůjčil" nápad na pojmenování postav v RESERVOIR DOGS. (09.03.2014)

I tato dvě slova. Tedy kýchnutí a popřání dobrého zdraví sehrají v napínavém krimi filmu svoji úlohu. Banda čtyř, kteří se označují různými barvami přepadne newyorské metro. Film má bezpochyby atraktivní námět a je jistotou udržení divákovy pozornosti. Hraje v něm můj oblíbenec - Walter Matthau. No hraje. Vlastně ani moc ne. On je takovým šperkem na tomto snímku. Podobné téma, které je zpracováno ve filmu Přepadení vlaku z Pelhamu, bylo ve své době poměrně časté. (09.03.2008)

Veľmi som očami tlačil, aby sa film dostal z priemeru, ale nešlo to. Film plný hviezd (70.rokov) za zmienku stojí hlavne skvelý Walter Matthau, ale aj Martin Balsam. To, že sa väčšina filmu odohráva vo vlaku robí film opticky lacný a b-čkový. Dej je predvídateľný a vy presne viete čo bude nasledovať. Žiadny moment prekvapenia, ktorý by vás zdvihol zo stoličky. Musím povedať že remake s Danzelom Washingtonom a Johnom Travoltom je natočený pútavejšie, preto by som vám odporučil radšej práve The Taking of Pelham 1 2 3 z roku 2009. Asi najlepšie na celom filme sa odohráva v závere filmu, konečne dôjde k akej takej akcií a prestrelke. Je zaujímavé ako komicky film končí na to, že sa jedná o akčný thriller. Zdravíčko. (03.10.2022)

Nejen, že odtud opisoval Tarantino, když gaunerům ve svém debutu dal jména podle barev, ale navíc i dynamika mezi jeho tamními postavami v mnoha ohledech rezonuje s těmi zdejšími. Především ale "Přepadení vlaku z Pelhamu" představuje masterclass v budování napětí a v topografii vyprávění, ze které čerpá většina nadcházejících nejen velkoměstských thrillerů, kde se do akce zapojují různé složky bezpečnosti a dopravní infrastruktury - od "Splašeného vlaku" po "Smrtonosné pasti" (a to nejen očividně "Pelhamem" inspirovaná trojka, ale i předchozí dva díly). Joseph Sargent velmi dobře odhadl, že výchozímu vynikajícímu scénáři prospěje, když se dění vytáhne z metra do ulic. Díky tomu "Pelham" nepojednává pouze o jednom únosu, ale o New Yorku jako pulzujícím organismu zabydlenému výtečně načrtnutými a obsazenými figurami. Díky permanentnímu střídání hledisek, přičemž v danou chvíli se i sebemenší postava stává hlavním hrdinou své příslušné sekvence, zůstává film neustále ohromně vtahující, neokázale dynamický a chvílemi adekvátně vypjatý i naopak sympaticky odlehčený. V tom také spočívá zásadní rozdíl mezi tímto prvním filmem a druhým zpracováním předlohy pod vedením Tonyho Scotta, které je vystavěno jako souboj důvtipu hrdiny a záporáka, kteří ale zcela zastiňují všechny i všechno ostatní. (10.09.2023)

Ve stejném roce, kdy v metru vystřílel pankáče Charles Bronson, v něm dělal bugr i Robert Shaw, s nímž se utkal nevzrušený Walter Matthau. Realistický sedmdesátkový thriller, kterému by slušely osobnější verbální výměny mezi hlavními postavami (jako v remaku), víc napětí a víc politiky (aspoň mě scény se starostou přišly nejzajímavější). (26.12.2010)