Caravaggio

Na rovinu musím říct, že mě to ve své podstatě moc nechytlo, ale ta maximálně stylizovaná forma je tak chytlavá a zajímavá, že proti tomu filmu vlastně nemám žádný relevantní argument.... Je nutné předem upozornit, že nejde o klasickou životopisnou kostýmovku, ale spíše o jakousi snovou(nebo blouznivou)bezčasou mozaiku monologů, atmosféry, pocitů a vykonstruovaných kompozic... (22.02.2014)

Caravagio vo filme hovorí, že umenie nie je život. Že nemá jeho tep. I keď asi sa o to stále usiloval a o zachytenie tepu jeho života sa snažil umeleckou formou aj Jarman. Tep príbehu dodávajú najmä vedľajšie postavy, film si tak trochu kradnú pre seba, respektíve ovládajú filmárske plátno Tilda a Sean. Doba, kedy sa láska dokazovala vrazením dýky niekde nad brucho, no proste tam, kde to schytal aj Ježiš a nie je to jediný kresťanský odkaz vo filme. Vizuálna stránka prináša akúsi kombináciu divadla a prepracovanej filmovej mizanscény. Pri aranžmá niektorých scén som mal pocit, že film plynule prejde do klipu Losing my religion. Áno a Nigel Terry je britský Juraj Kukura. (16.04.2016)

Vážení přátelé...Caravaggiovy obrazy se daly do pohybu zpětným chodem a napříč časem a znovu ožívají na plátně filmovém...Dokonalé kulisy precizně stylizované v mistových barevných odstínech...tak precizně, že vám připadnou jako naprosto samozřejmé...dialogový i dějový minimalismus - velmi netradiční filmový životopis - Jarman se ani nesnaží - respektive snaží, ale jinak, než jsme čekali a to je dobře. Živí modelové naaranžovaní jako předlohy k obrazům jsou dokonalí - kolikrát jsem měl pocit, že je to už obraz, ale když kamera odjela dál a obraz se najednou rozhýbal, ukázalo se že jsou to teprve naaranžovaní modelové. Obzvlášť Tilda jakoby sama o sobě vypadla z renesančního obrazu. Abych nepěl jen chválu, tak jediným mínusem pro mě jako pro malíře byly bohužel ty samotné obrazy, které mistr před kamerou jakože maluje - neskutečně odfláklé, příliž expresivní a moderní - absolutně se lišící od dokonalých sousoší modelů...i Caravaggiových obrazů skutečných... myslím ty rozmalované - ty dokončené naštěstí byly vytištěny dobře... (:o) Jo a taky mě tam trochu sraly ty moderní prvky - kalkulačka, psací stroj atd. - chápu sice záměr, ale pro mě to tam být fakt nemuselo. Jinak ovšem nádherný, hluboký film... (06.08.2010)

Já to prostě nedokážu nijak relevatně okomentovat a úvést argumenty proč tak a né jinak, ale tento film ve mně zanechal hlubokou stopu a jsem si jist, že po několika dalších projekcích, bez kterých by nemělo hodnocení smysl, ji ještě prohloubí. Film, děj, postavy, scény na mě působili přesně tak jako Caravaggiovy obrazy. Skvostné, témné dílo a Dereku Jarmanovi patří můj obdiv. (17.04.2009)

Tento film nefunguje ako životopis v pravom slova zmysle. Derek Jarman skôr využíva Caravaggiove maľby a voľnú chronológiu, aby ukázal svoje názory na umenie, lásku, sex a politiku ("All art is against lived experience. How can you compare flesh and blood with oil ground pigment?"). Kamera je maliarska. Obsadenie skvelé: Nigel Terry ako Caravaggio je vierohodne unavený životom, väzňom svojich vízií a neviazanosti, ktorá rozvíja osudy Tildy Swinton a Seana Beana. Jarman excelentne využíva mnohé ahistorizmy, aby demonštroval aktuálnosť svojich otázok i v súčastnosti. Moja obľúbená scéna ukazuje vatikánskeho funkcionára zo 17. storočia sediaceho vo vani, ktorý píše na stroji nepriaznivú kritiku na Caravaggiove obrazy. Celé to vypadá ako známy Davidov výjav s Maratom. Tieto bonmoty sú trefné a umne prezentované a je iróniou, že robia film ešte väčšmi barokovým. (02.02.2013)