Equilibrium

Dobrý nápad (i když poinspirovaný kde se dalo), skvělá akce a inteligentní příběh (je fakt, že jde dost těžko přijmout předpoklad myšlenky - že si všichni lidé budou dobrovolně píchat emostop, ale na druhou stranu - hrozila jim smrt, kdyby to nedělali, takže těžko říct, jak by se společnost zachovala). Každopádně úžasné bojové scény, naprosto fantastická vizuální stránka (to, že nejezdí a nechodí všichni jen v černé film oživilo, ale svět zůstal stále dostatečně odlidštěný), dobře vymyšlený totalitní svět a hlavně některé konkrétní scény (z těch dětí bez emocí mě mrazilo v zádech) dělají z Equilibria velmi dobré sci-fi. (05.04.2007)

Všichni tu vynášejí nápad, ale ten je podle mého největším kamenem úrazu. Vize společnosti, kde si každý DOBROVOLNĚ píchne drogu, která mu odbourá city je natolik nesmyslná, že ho nemohla zachránit ani výborná vizuální stránka filmu (pokud to bylo myšleno jako podobenství, tak snad...). Film se ale v každém případě dá vidět, a i když je inspirace Matrixovými souboji zřetelná až příliš, tak se jedná o nadprůměrné Sci-fi s několika fakticky výbornými momenty .... Ovšem na takovou (nápadem příbuznou) Gattacu to nemá ani zdaleka. (09.12.2003)

Hodně depresivní.. To je asi první věc, která napadne každého hned na začátku, kdy vzbouřenci pustí klasiku, před barákem zaparkuje černej sedan neurčité značky, a z něho vystoupí dva chlapíci v kabátu, se sveřepým výrazem v mrtvolně bledém obličeji. Wimmer natočil nečekaně kvalitní sci - fi, plné několika nezapomenutelných okamžiků (Byť místy hraničí až s Absurdnem - bitka kůli pejskovi), s fantastickým Christianem Balem (dle mého lepší než v Batmanovi), po vizuální stránce naprosto úchvatné (při scéně stojícího, sérem se dopujícího davu , kdy hrdina rozšláppne svoje ampulky, člověka zamrazí), hudebně více než na úrovni (Klaus Badelt tentokrát vykrádá jen trochu) a korunováno pointou, jakou by čekal opravdu málokdo. BOHUŽEL Měli tvůrci evidentně jen omezené finanční zdroje a na filmu je to občas až nepříjemně vidět. Narážím na občasné ploché (velice ploché triky) a místy nepříjemnou "televizní" kameru, která celkový dojem z filmu bohužel dost kazí. takže nakonec velice slušné 4 hvězdičky (17.12.2005)

U antiutopických filmů, které si berou příklad z knih My, Konec Civilizace, 451°F, 1984 a spol., by jeden čekal, že fungování totalitní společnosti bude jednou z hlavních náplní. V tomto směru sice Equilibrium tak docela nezklamalo, o to víc se mu dostalo příležitostí k chybování a nepřesvědčivosti. Jelikož jsem to od počátku tak trochu tušil, vnímal jsem Equilibrium jako pohádku o zlém černokněžníkovi, který vzal lidem city, a princi, který proti němu bojuje. A to mi, myslím, umožnilo, abych na film nahlédl o mnoho smířlivěji, než kdybych jej bral jako seriózní pokus o zobrazení světa bez emocí. Takový svět totiž dozajista nepotřebuje exaltované řečníky s jejich proslovy, symboliku (nápadně se podobající třetí říši), politická hesla nebo třeba účesy a líčení (navíc u vězňů!). Nepotřebuje vypadat chladně cool, vystačí si s ošuntělostí (jakou ukazuje např. film 1984). Ona politická hesla navíc mnohdy v historickém kontextu působí velmi podivně. Např. "Prozium je opium lidstva" je zaručenou parafrází na komunistické "Náboženství je opium lidstva." Tu nevím, zda-li varuje Equilibrium před komunismem či náboženstvím, protože Tetragrammaton chápe opium jako pozitivní a komunismus náboženství jako negativní. Je však zcela lhostejné zda-li brojí proti nacismu, komunismu či teokraciím. Všechny tyto systémy (zvláště v jejich nejtotalitnějších formách) totiž mají společné, že nejsou postaveny na ztrátě emocí, ale naopak na zdůraznění některých z nich, obvykle nenávisti k nepříteli, kterým mohou být židé, imperialisté či nevěřící psi. Když se to dá vše dohromady, ústřední teze filmu nepůsobí dvakrát propracovaně. SPOILER - S ohledem na použitou symboliku se nabízí dvě omluvy. 1) Film chce varovat před konkrétními představiteli "zdrojů totality" a to nejsnáze udělá pomocí symbolů 2) Symboly a projevy jsou dílem cítícího nejvyššího klerika. Pokud ovšem platí bod 2, je divné, že klerici nižší, prozium poctivě beroucí, již dávno s těmito cituplnými móresy neskoncovali. Byl by to možná o dost lepší, byť smutnější film. KONEC SPOILERU. Ale jak jsem říkal, moje pohádkové brýle dobromyslně smyly velkou část těchto hříchů, stejně jako nepřesvědčivou emocionalitu hlavního hrdiny. Těžko věřit v autenticitu klerika, který pro záchranu roztomilého štěňátka bez hnutí brvou postřílí kohortu lidí, jejichž jediným zločinem bylo, že si ráno poctivě píchli svou dávku prozia. On vůbec John Preston projevuje city jenom tam, kde se to hodí, kde je to krásné a pozitivní. Takové opomenutí ovšem jeho postavu neskutečně zplacaťuje. A výslednou placatost přenáší na celý film. (16.02.2009)

Velké počáteční očekávání vystřídalo poměrně rychlé vystřízlivění. Nechytlo mně tady vlastně nic. Odstranit lidem emoce je celkem problematické i s pomocí drogy. Tím spíš, že skrýt emoce ve filmu se ukazuje být ještě těžší. Třeba černoch v podábí Taye Diggse se pořád usmíval. A radost, byť ironická, je přece také emoce. Navíc jsem se absolutně neztotožnil s city Christiana Balea. Tzv. členové rezistence, tedy anarchizující zbytek lidstva mně byli sympatičtí tak, že bych klidně zmáčkl spoušť za něj. Citové vydírání ve scéně se psy bylo do očí bijící a do náruče mu samozřejmě vběhlo roztomilé štěně, ne škaredý voříšek. Dál jsem nepochopil, proč všude posílali celkem nesynchronizovaný komando, když stačilo poslat frajera Balea a bylo po problému. Srovnání s Matriem je úplně vedle, protože tohle na mě působilo jako špatnej minifilm v jeho titulkách. (30.07.2011)