Batman

První Batman sice v době premíéry vyvolal nadšené ohlasy a dodnes se o něm sáhodlouze básní, já se ovšem s oslavnými názory neztotožňjuji. Batman sází všechny karty na atmosféru, kterou doluje pomocí skvělé výpravy a sní spojené výtvarné stránky (při pohledu na Gotham city vyvstávají na mysl klíčová slova jako: temnota, gotika, pohádka, či horor), parádní hudby a pochopitelně režie. Batman je skvělý tam, kde stylovost stojí v popředí i v pozadí - vražda Bruceových rodičů, průlety Gothamem, nebo famózní závěr v katedrále jsou nezapomenutelnými perlami. ale aby mohli znít oslavné famfáry, bylo by třeba ještě HODNĚ zapracovat na struktuře a vývoji děje, uchopit Batmanovu postavu jinak než profláklým schizofrením způsobem (v civilu ňouma, v superhrdinském kostýmu drsňák největší) a nemilosrdně odstřihnout zdlouhavé a nudné pasáže zachycující debaty gothamských hlavounů. Ač se vyjmenované nedostatky jeví jako méně závažné není tomu tak - jsou srmtící stejně jako pistole, kterou Joker sestřelil na pohled nadupanou bat-stíhačku. (30.09.2007)

Pan netopýr zůstával silně zakořeněný v popkultuře a s dalším převedením na stříbrné plátno se čekalo až na sklonek 80. a 90. let. Batman se dostal rukou visionářského a režijního mistra Tima Burtona, který na svém písečku si hrající režisér však od začátku tvrdil, že nehodlá z pana netopýra udělat atrakci hýřící barvičkami a lacinými vtípky což je velmi dobře! Převážně díky úchvatnému zpracování v mnoha ohledech vyrovnalo moderní komiksové předloze. Excelentní Jack Nicholson v roli Jokera, nestárnoucí Michael Gough a navzdory prvotním pochybám i Michael Keaton, který byl výborný a během dvou hodin dokázal všem fanouškům, že i přes svůj komediální původ má na to, aby se stal ztělesněním komiksového hrdiny a našim vysněným snem od dob knižních komiksů. (30.10.2011)

Postavu Jokera jsem si oblíbila, když jsem viděla výkon Heatha Ledgera. Skutečně si ji zamilovat se mi však podařilo až se sledováním seriálu Gotham, přičemž jsem neustále poslouchala ódy na Nicholsonova Jokera. A když jsem se konečně rozhodla se na něj podívat, přišlo obrovské zklamání. Nemůžu mu upřít jisté charisma, i na tu dobu se jedná o slušný výkon - ale proboha, dělat z něj ikonického Jokera, když v podstatě celý film na střídačku s někým jedná nebo ze sebe jenom dělá šaška...Moje představa o J byla tedy úplně jiná. A daleko blíž jí je herec Cameron Monaghan, který podle mě vytvořil daleko zajímavější, pravou podstatu známého záporáka. Joker má podle mě být šílený, temný, když se řekne jeho jméno, svět se třese při vzpomínkách na jeho poslední řádění. Nicholson předvedl prostě jenom směšného šaška, který mi Jokera a veškerý fenomén okolo něj ani vzdáleně nepřipomínal .A nejsměšnější na tom celém byla asi délka jeho působení. Na to, že se jedná o Batmanova největšího nepřítele, tak skoro nic nedokázal a hned zkapal :D Asi bych řekla, že to vystihuje komentář jednoho z uživatelů - "Nicholson byl prostě první" (tak se z něj posereme). Celý film jako takový byl chvílemi dost nezáživný a párkrát jsem se přistihla, jak koukám do telefonu. Dialogy šustící papírem. I když tady můžu být ovlivněná českým dabingem, který se opravdu nepovedl... Příjemná je na tom hudba, Batman, a Burtonův rukopis. (08.02.2019)

Burton působí dojmem člověka, který je na své mateřské půdě, jakoby mu právě vizuální volnost komiksu rozvázala ruce a umožnila legitimně film prosytit svým svérázným viděním. Batman je tak filmem v nejlepším burtonovské tradici plný skvělých záběrů a odvážných výtvarných řešení, které dodávají celku nezaměnitelnou atmosféru na pomezí pohádky, horroru a tvůrčí fantasmagorie. Výborné jsou i cynické narážky na masovost a manipulovatelnost + skvělá komická vsuvka s nenalíčenými redaktory. Středobodem filmu však zůstává "muž dvou tváří" Michael Keaton (skutečně mu ta dvojsečnost sedí náramně) a především Joker Jacka Nicholsona, jehož nakažlivě extravagantní pojetí nové smrtonosné avantgardy patří mezli nejlepší záporácké manýry v dějinách filmu. Batman působí na svou dobu moderně, jako by předběhl vývoj a patřil spíše do současné vlny komiksových adaptací se vší tou lehkostí, vizuální vybíravostí a odporem k planému heroismu. Bohužel příběh filmu je až příliš řidký, nemá gradaci a ke konci obsahuje nudná a vyloženě samoúčelná místa, kde sice září Burtonův filmařský zrak, ale chybí napětí... Velmi podobný syndrom stihl i Batman Returns. Přesto řadím úvodní dobrodružství netopýřího muže na piedestal komiksových adaptací jako film, který vytyčil směr. A ptám se, proč Nolan a spol. cítí touhu ho převyprávět. (19.12.2006)

Tento Batman byl ve své době suveréně nejlepším komiksovým filmem a i dnes se mu spousta nových adaptací nevyrovná. Batmana zdobí především estetika evokující německý filmový expresionismus, charismatický Jack Nicholson a parádní soundtrack Dannyho Elfmana, který patří k tomu nejlepšímu co tento skladatel stvořil. A tak jediná chyba téhle verze je ta, že zestárla. V porovnání s tím jaký propracovaný produkt nám dnes nabízí Nolan, působí Burtonovo dílo jako povrchní pohádka o netopýřím muži. Určitě se jedná o důstojnou adaptaci, její životnost je bohužel omezená na cca 20 let. (23.01.2012)