Nevyzpytatelné cesty Boží

Nemám ani tak problém s filmem jako s režisérem Pauloem, který mě opět nedokázal přesvědčit, že patří do vybrané skupiny elitních režisérů. Stejně jako v Contratiempu tu máme psychologickou podívanou, tentokrát z prostředí blázince, což filmu samo o sobě dodává strašně moc, co se týče atmosféry je to dokonalé, i postavy jsou skvěle napsané a na Bárbaru Lennie se opět kouká jedna báseň, ale jasným problémem je tu vedení scénáře, které se mi úplně nelíbilo, gradace samotného filmu ve druhé polovině měla být daleko ale daleko intenzivnější, a s tím i poslední twist, který byl tak zbytečně předvídatelný a laciný, což zapříčinilo, že tenhle film ani nemůžu brát jako něco víc než jen další psychologický film, který to měl dobře rozjeté, ale ve finále nenaplnil očekávání. A zbytečně dlouhá stopáž tomu taky rozhodně nepomohla. Celkově to špatné není, ale pachuť zůstává velká, tohle mohlo být vyšperkované k dokonalosti. Slabší 4* (30.12.2022)

Oriol Paulo je BŮH a je zpátky v mistrovské formě!! Už to vypadalo, že Španělé slábnou, ale potom příjde na scénu Španělský David Fincher a natočí pro Netflix jeden z nejlepších filmů roku. Contratiempo meets AHS:Asylum!! Soukromá detektivka si přichystá inteligentní plán jak se infiltrovat do blázince, aniž by někdo znal její pravou identitu s úmyslem vyřešit vraždu, která byla označená za sebevraždu.Ovšem nepůjde to úplně dle jejího plánu a můžete se těšit na pěkně nervydrásající zážitek, který překroutí vaše správné teorie několikanásobně. Paulo hodně těží z atraktivního prostředí blázince- jeden z nejlepších blázinců, co kdy byl mimochodem zfilmován. Někteří lidé jsou opravdu správně creepy a někomu z nich může být lehce nekomfortně. I při 155 minutové stopáži zde nedochází k hluchým místům, mou pozornost si režisér získal okamžitě a dokonale se mnou manipuloval a vodil si mě za nos opravdu precizně. Výborná je Bárbara Lennie, která předvádí obdivuhodné herecké dovednosti, baví svým intelektem a manipulací a vzhledově i vyjadřováním mi připomíná Raqel z La Casa de Papel, ale i zbytek herců odvede kvalitní práci. Paulo tu přísně dodržuje svůj rukopis- Zvrat na Zvrat, dokonalá manipulace s divákem, kde až do poslední minuty divák neví, čemu věřit,úžasná mysteriózní atmosféra, kde je záhadná i kniha ležící na stole a více rozjetých dějových linek naráz, které pěkně zapadnou jak puzzle. Při sledování jsem měl několik prodělaných infarktů, spocenou prdel, mráz v zádech, husí kůži, úzkost a otevřenou pusu dokořán ( a to Paulo k mému uspokojení nepotřeboval ani GORE a tomu říkám true art). Opravdu nemám žádné výhrady, tady je mistr v perfektní formě a luxusní scénář zasazený do nepříjemného prostředí s atraktivní zápletkou a údernou hudbou je trefa do černého. Dokonalost sama. 10/10, (10.12.2022)

SPOILER ALERT!!! Nevím, jestli byl závěrečný zvrat (prozrazující, že Alice je skutečně travička a nutně potřebuje psychiatrickou pomoc) zrovna nejlepší nápad. Je to minimálně zrada na divákovi, pokud pochopí (resp. přijme, že tím, že se tváři falešného dr. Olma a Dr. Donadia skrývá tatáž osoba, nenabízí jiné čtení, než že je s Alicií něco v nepořádku), může to rozhodit jeho emocionální soustavu, film totiž dlouho strání Alici Gouldové (prezentuju ji jako sebeuvědomělou a empatickou bytost) a učí nás nenávidět doktora Césara Arellena (jeho předpotopní metody a jeho autoritativní přístup). Což o to, já jsem povětšinou rád, když mě film nějakým způsobem podrazí. Problémem je, že je tenhle film navázán na politický kontext, Arrelano ztělesňuje psychiatrickou péči frankovského Španělska, pokud byl nakonec jako jediný schopen prohlédnout, jak na tom Alice skutečně je, nebagatelizuje se přes jeho správný odborný úsudek zločinnost tohoto režimu? Štěstí pro film i Oriola Paula, že o tomto filmu přemýšlím v kontextu toho, co chtěl asi vyjádřit (resp. toho, co doufám nechtěl říct!), ne toho, co říká; v tom případě bych se s další tvorbou tohoto režiséra musel pro příště rozloučit (apologetiky fašismu jsou pro mě red flag), což by byla škoda. ___ Bez spoilerů: Jinak se jedná o klasický Oriolův film, který svou přitažlivost odvozuje z rozmělněných identit, utajovaných pohnutek a sofistikovaných podrazů, není to sice jeho nejlepší film, ale doporučit ho rozhodně můžu (i s ohledem k výše zmíněnému). 75 % (17.06.2023)

Torcuato Luca de Tena: "Možno pravé šialenstvo nie je nič iné ako samotná múdrosť, ktorá unavená z objavovania hanby sveta prijala rozumné rozhodnutie zblázniť sa." Filmov z psychiatrických ústavov sú asi stovky. Mám pocit, že majú spoločné to, že „figúrky“ na tejto šachovnici sa často správajú príliš bláznivo, vyhrotene, desivo, aj vonkajším vzhľadom sú jasní blázni. To mi aj v tomto filme prekážalo, prílišná nenormálnosť – myslím si, že v skutočnosti to na psychiatrických oddeleniach takto nevyzerá. Aspoň v tomto storočí. Celá myšlienka je postavená na matematickej logike: ak vylúčime pravdivosť výroku A, musí nevyhnutne platiť výrok B. Ktorý z nich je pravdivý? O to tu ide... Nechať nás v napätí do posledného záberu. Film je pozerateľný, ale nezanechal vo mne nezabudnuteľnú stopu. (28.12.2022)

Film má veľmi zaujímavý koncept, je to napínavé byť v takomto bláznivom koši s takými zvláštnymi a fascinujúcimi postavami. Tempo je zo začiatku trochu pomalé, ale dialógy sú intenzívne a naozaj musíte venovať pozornosť detailom, aby ste pochopili, čo sa deje. A funguje to až do posledného dejového zvratu, ktorý prichádza bez vysvetlenia, čo je škoda. 6,5/10 (18.03.2023)