Nevyzpytatelné cesty Boží

Přepřekopimbičanvatěnolo. Vizuálně skvělé, obsazeno, zahráno a natočeno krásně, je se na co dívat, stopáž se mi zdá přepálená, obratů jako v krasobruslení, v konečném důsledku mě to vcelku rozladilo, ale to je věc vkusu. Určitě se jedná o film, který pozornost zaslouží, otázka je, zda se na to bude chtít divák podívat ještě jednou. Každopádně je to schůdnější, než řada psychedelických experimentů, která se v posledních letech vynořila, kladné ohlasy chápu. (15.12.2022)

„Můžu ti dát odpovědi na všechny otázky.“ - „Žádné nehledám, díky.“ - „Všichni něco hledáme. Šílenství je jen nejrychlejší způsob, jak to najít.“ Nebudu zastírat, že délka mě odrazovala. Ale lákadlo v podobě prověřeného režiséra a scenáristy mě přesvědčilo. A nelitoval jsem. Málokterý tvůrce je v žánru mysteriózní tak kovaný jako právě Oriol Paulo. Odlehlé sanatorium, spolu s dějem souběžné vyšetřování zločinu z minulosti, riskující pacientka snažící se naplnit svůj plán, přičemž divák hádá, jak dlouho dokáže oblbovat okolí. Postupně houstnoucí atmosféra, napětí, stupňování pocitu zoufalství uvězněné hrdinky, snaha tvůrců vyvolat pomocí zvratů a (falešných?) vodítek pochyby nejen u personálu, ale i samotného diváka. A to se ukáže v celé své kráse na konci, kdy se Paulo nehezky pobaví na účet publika díky nejednoznačnému závěru…což je také jediná slabina filmu, který pak ve výsledku může působit překombinovaně a tím mnohé diváky otrávit. Za mě ale silné 4*. „Řekněte mi pravdu. Kdo jste?“ - „Pravda je taková, jakou ji chceme mít.“ (25.12.2022)

SPOILER ALERT!!! Nevím, jestli byl závěrečný zvrat (prozrazující, že Alice je skutečně travička a nutně potřebuje psychiatrickou pomoc) zrovna nejlepší nápad. Je to minimálně zrada na divákovi, pokud pochopí (resp. přijme, že tím, že se tváři falešného dr. Olma a Dr. Donadia skrývá tatáž osoba, nenabízí jiné čtení, než že je s Alicií něco v nepořádku), může to rozhodit jeho emocionální soustavu, film totiž dlouho strání Alici Gouldové (prezentuju ji jako sebeuvědomělou a empatickou bytost) a učí nás nenávidět doktora Césara Arellena (jeho předpotopní metody a jeho autoritativní přístup). Což o to, já jsem povětšinou rád, když mě film nějakým způsobem podrazí. Problémem je, že je tenhle film navázán na politický kontext, Arrelano ztělesňuje psychiatrickou péči frankovského Španělska, pokud byl nakonec jako jediný schopen prohlédnout, jak na tom Alice skutečně je, nebagatelizuje se přes jeho správný odborný úsudek zločinnost tohoto režimu? Štěstí pro film i Oriola Paula, že o tomto filmu přemýšlím v kontextu toho, co chtěl asi vyjádřit (resp. toho, co doufám nechtěl říct!), ne toho, co říká; v tom případě bych se s další tvorbou tohoto režiséra musel pro příště rozloučit (apologetiky fašismu jsou pro mě red flag), což by byla škoda. ___ Bez spoilerů: Jinak se jedná o klasický Oriolův film, který svou přitažlivost odvozuje z rozmělněných identit, utajovaných pohnutek a sofistikovaných podrazů, není to sice jeho nejlepší film, ale doporučit ho rozhodně můžu (i s ohledem k výše zmíněnému). 75 % (17.06.2023)

Torcuato Luca de Tena: "Možno pravé šialenstvo nie je nič iné ako samotná múdrosť, ktorá unavená z objavovania hanby sveta prijala rozumné rozhodnutie zblázniť sa." Filmov z psychiatrických ústavov sú asi stovky. Mám pocit, že majú spoločné to, že „figúrky“ na tejto šachovnici sa často správajú príliš bláznivo, vyhrotene, desivo, aj vonkajším vzhľadom sú jasní blázni. To mi aj v tomto filme prekážalo, prílišná nenormálnosť – myslím si, že v skutočnosti to na psychiatrických oddeleniach takto nevyzerá. Aspoň v tomto storočí. Celá myšlienka je postavená na matematickej logike: ak vylúčime pravdivosť výroku A, musí nevyhnutne platiť výrok B. Ktorý z nich je pravdivý? O to tu ide... Nechať nás v napätí do posledného záberu. Film je pozerateľný, ale nezanechal vo mne nezabudnuteľnú stopu. (28.12.2022)

Tak je tu toho hodne zo Shutter Island,ale Oriol si k tomu dáva svoj typický rukopis a nutno dodať že jeho hlavolamy ma bavia a bavili ma aj nové cesty boží.Na druhú stranu nutno dodať že neskáčem od nadšenia ako som si myslel že teda budem.Stopáž mi vôbec nevadila, prvá polovica je mysteriózna s nepríjemnou atmosférou,ale silno ide po koľajách Prekliateho ostrova, druhá polovica si ide skôr krimi a záver bol tentokrát predvídateľný,teda aspoň premňa a málo vygradovaný.Chýbalo mi viac dynamiky a energie.Oriol aj naďalej zostáva šampiónom Španielskych hlavolamov a v konečnom dôsledku to pôsobilo učesane,ale tentokrát ma moc neoklamal.Jeho hlavolam som rozlúskol hneď. (10.12.2022)