Gosford Park

137 minut mínus úvodní hodinka nudy by byla snad i slušná podívaná... druhá polovina nabrala parádní spád, ale když ve fotbale dostanete v prvním poločase bůra, taky těžko dosáhnete na výhru... příšerná ukecanost a přemíra vykreslování charakterů, přestože kvalitně obsazených, zanechala pouze průměrný zážitek... škoda přeškoda. 60% (15.04.2010)

Scénáristicky mistrně vycizelované nahlédnutí mezi různorodou předválečnou anglickou smetánku, která se setkala ve venkovském sídle mj. u příležitosti honu. Zprvu si jistě leckterý divák úlevně oddechne že máme republiku, když uvidí tu přehlídku nechutných snobských kreatur (jak mezi panstvem, tak mezi jejich nafoukaným služebnictvem). Nato mu možná dojde, že mamonem ovládaná a často buranská a polovzdělaná buržoazie je ještě o třídu horší třída. A pak si třeba řekne, že je to jen film, zjistí že pár postav je mu vcelku sympatických a začne si užívat spletitý a zároveň záživný příběh s velkou porcí konverzace okořeněné detektivní zápletkou. Už kdysi před lety v Ponrepu se mi tenhle Altman hodně líbil a dneska ne jinak. Plejáda známých hereckých xichtů, bravurně vystavěný příběh, jemná klavírní hudba a věrohodná dobová atmosféra. Za menší mínus bych pak považoval třeba přílišnou zkarikovanost některých postav a tendenční černo-bílé stranění zneužívanému "dobrému" služebnictvu na úkor "zlé" aristokracie. (23.05.2019)

Robert Altman je taky jeden z mých nejmilejších rejžů, škoda, že top5 se nedá přifouknout, jeho filmy jsou jak pohlazení, žádný tlak na pilu, pěkně v klídku, člověk si vychutnává jednoho skvělého herce (a že jich R.A. ve svých filmech vždy mívá...) po druhém, každou větu, slovíčko, a v tomhle filmu je to navíc kostýmová pastva pro oči, rustikální nádech ....... už jen ten anglický čaj si k tomu uvařit. (11.03.2005)

Vyjímečný je tenhle film nejen podle mého výbornou režií a scénářem, ale i tím, že ho netáhne jak je tomu zvykem jedna nebo dvě hlavní postavy, ale přes 20 na rovinu postavených postav. Všechny jsou obsazeny výbornými herci, kteří dali vykreslením svých malých postav a svým mistrovstvím vyniknout atmosféře a příběhu. Ten je sice o vraždě, ale hlavně o způsobu života a myšlení anglické aristokracie vyprávěný z pohledu jejího služebnictva. (19.04.2003)

Právě tenhle film mě z filmografie Roberta Altmana eminentně zajímal, nicméně musím říci, že náš kontakt se nápadně podobal čelnímu střetu. Nudnější film jsem opravdu už dlouho neviděl. Uznávám, že evokace aristokratické prázdnoty, přetvářky a bezcílnosti se Altmanovi povedla dokonale, podobně jako zobrazení mimetického a neduhy snad ještě prolezlejšího světa jejich služebnictva. Bohužel mi však zobrazované osudy a onen "ironický místopis" přišly jako turistická objížďka po místech, které mi ale lautr nic neříkají. Podobně velice konzervativní a zkostnatělý styl režie, který jen akcentoval vlastnosti zobrazovaného světa, nedokázal ve mně evokovat žádné silnější pocity. Určitá hysterie a ustavičný patos mi po hodině a čtvrt lezly na nervy a vražda, která měla vytvoři iluzi detektivní zápletky, příliš úlevy nepřinesla. Z odstupu se mi skutečně výborný jeví jen konec, který měl v sobě nádech úlevy jak pro mne, tak pro onen nesnesitelný snobský svět, který jakoby smrtí Sira Williama a koncem honu končil... Přes respekt k řemeslnému provedení a přes uznání, že Altmanův tvůrčí záměr byl naplněn měrou vrchovatou, nemohu pominout, že mě tenhle film nechal aristokraticky chladným. (11.03.2005)