Batman sa vracia

Ďalšie a jedno z mnohých filmových pravidiel, ktoré prischlo prvým dvom Batmanom. Ako aj atmosféra a kulisy. Tu sa zaskvel nechutne a paraziticky vyzerajúci DeVito, ktorého by som normálne ani nerozonal. Škoda, že Michelle mi akosi nesadla, rolu psychomaniačky nejak nezvládla a často prehrávala. 80%. (10.09.2006)

Burtona mám rád, ale o komiksy už by nikdy zavadit neměl. Navíc si nevybral příliš dobré herce. Keaton mě vytáčel už napoprvé, DeVitův Tučňák není záporák, ale zoufale bizarní figurka a Michelle Pfeiffer je jako Catwoman poměrně odstrašujícím příkladem toho, jak zničit kultovní postavu série. A přestože Elfmanova hudba je parádní a zachraňuje atmosféru a do jisté míry i celý film, tak mi tahle kombinace vůbec nesedí. Deprese a grotesknost v překresleném gotickém prostředí se pro mě nerovná kvalitní podívané. To si raději dám přehrávající duo Carrey-Jones v Batman navždy. 50% (25.03.2007)

Proč se mi místo obligátncíh vzpomínek na vlastní filmový zážitek,při přečtění názvu Batman returns vždycky vybaví ta absurdní kampaň v McDonaldu pro malá děcka? Protože i když se na tuhle depresárnu podívám ve dvaceti, mám slušné problémy, všechnu tu psychickou špínu v klidu ustát. Co museli dělat děti pod deset? (teda spíš pod osm - bylo mi devět a půl a byl jsem v poho) (22.05.2004)

Společně s prvními dvěma články Nolenovy trilogie nejlepší filmový Batman, jemuž ta Burtonova vizuální poetika sedí lépe než předchůdci - bude to nejspíše zasazením do období Vánoc, za jejichž zasněženou fasádou Burton zkrátka nalézá morální špínu a temnotu s dlouhodobou grácií. Skvělý Tučňák DeVito našel pevný balanc mezi karikaturou a skutečnou hrozbou, ukrývající se ve stokách a v bizarních oblecích, a do příběhu náramně pasuje i druhý, jakýsi polovičatý antagonista v podobě Catwoman (s čarovnou tváří nejhezčí herečky své generace). Batman je tak součástí vyváženého charakterního trojúhelníku a vyloženě jen reaguje na činy ostatních (a je jediný, kdo má nejčistší úmysly). Důležitá a skvělá je ale i postava Christophera Walkena, která svými činy svádí všechny dohromady. Závěrečný fight mi sice zase přišel trochu úsměvný a drama moc nefunguje, ale vše vynahrazuje důmyslná vztahová struktura a neopakovatelně morbidní komiksový nádech, na který je za doprovodu Elfmanovy výrazné hudby radost pohledět. 85% (22.12.2020)

Nejtemnější Batman. Michelle Pfeiffer je asi navždy nejlepší kočičí žena, a většina scén s ní je vynikajících. [Dvě za všechny: 1) Celá proměna, počínaje konfrontací s Maxem Shreckem v nejvyšším patře kočičího mrakodrapu, přes horrorovou pasáž oživení, až po zrození Catwoman. 2) Řádění kočky v obchodním domě, zakončené skvostným "Mňau." Mimochodem, Burton se pojetím této scény (hlavně v jejím úvodu) vizuálně a pocitově přibližuje některým černobílým klasikám z 30. a 40.let.] Přestože si jeho scénárista ukousl až příliš mnoho různých soust najednou, a způsobil tím určitou roztříštěnost filmu, výsledkem je v mnoha směrech dokonalý, postmoderně comicsový snímek s vyššími filmařskými ambicemi. Batmanův návrat je současně temně dekadentní i karnevalově bláznivý. Celkově tak vytváří dojem určité (sice hravé, ale zároveň poněkud bizarní) hrůznosti. Není divu, že studio, které po mimořádném úspěchu prvního Batmana nechalo Timu Burtonovi volnou ruku, nebylo s tímto odvážným freak show příliš spokojeno. Burton byl odstaven stranou, Michael Keaton bez něj odmítl pokračovat, a další batmanovské snímky už byly tlačeny k méně depresivnímu a jednoduššímu vyznění. Žádnému z následovníků se pak nepodařilo kvalitám oběma Burtonových Batmanů přiblížit, nebo jim snad dokonce nějak výrazněji konkurovat. (31.08.2007)