Batman sa vracia

Burton vede nesmiřitelnou válku svého pojetí Vánoc proti tomu tradičnímu a nabíjí své zbraně tak těžkým kalibrem, jakým je Michelle Pfeifferová v černém korzetu, Danny De Vito s tučňáčími končetinami a Christopher Walken bez dalších přívlastků, aby v závěru slavil triumfální vítězství (ne)pohádkové melancholie a nostalgického smíření pod očistnou mocí sněhové pokrývky a zvedl k sobě zatoulaného, zmateného a přesto se nechápavě lísajícího diváka a zahřál mu tlapky. Za tunami dialogů jiskřivějších než gothamská vánoční výzdoba, které by mohly být perlami z klenotnic konverzaček Oscara Wildea, kdyby je psal v současnosti, se tají smutně výmluvné mlčení, pitoreskní výjevy z neogotického městečka ověšeného tisíci světel a ohlušovaného vánoční směsi pokřiku a koled, přerušovanými jen občas znepokojivými tóny Elfmanovy hudby mistrně utajují tišší a těžší poselství a Bridget Jonesová s kočičím tělem a myšlením Lizzie Bordenové příliš dlouho uvězněným v tabákovém kostýmku a moneypennovské oddanosti nedosažitelnému šéfovi ("Nejsem chudinka, jsem pracující žena"), osiřelé pískle s herodesovskými plány ("Copak bych takhle blbnul, kdybych tě chtěl jenom zabít?") a milionář, který je beznadějný chudák (Selino, jste propuštěna, Wayne, proč jste oblečený jako Batman?"), se každý po svém střetnou s duchy minulých, přítomných i budoucích Vánoc a nejen kočičí dáma v tom střetnutí ztratí nejeden ze svých životů. A co na to Jan Tleskač... ehm, Batman, jehož zde v komentářích zmíněné upozadění mi připomíná diskusi na stejné téma v případě nejnovějšího Batmanova dobrodružství? Opět mi to nedá nevzpomenout na mé oblíbené úsloví o povolaných a vyvolených a řeknu jen tolik, že Keatonův a Burtonův Batman vykonává své poslání s odevzdaností povolaného, ne se samozřejmostí vyvoleného. Burton svým vyděděncům rozumí. Tak navzdory ročnímu období... Veselé Vánoce. (25.09.2008)

Tučňák nemá rád vánoce a proto ,,město" musí vyslat signál..... Od začátku je jasný, že tohle pokračování bude daleko honosnější. A jestli byl zvuk v jedničce dobrej, tak tady je perfektní! Mnohem víc vyniká temná hudba, tvořící kulisu k obrázkům, jenž dělají Burtona fantastickým a Gotham ponurým městem. M. Pfeiffer dostává dost prostoru, aby film obohatila o další postavu a D.De Vito drží svým ,,hnusáckým" tučňákem se všemi krok. (01.03.2006)

Tradiční burtonovská žranice pro zrak a elfmanovská pro sluch. Kořením druhého Batmana je rozhodně atmosféra Vánoc, ve které si Tim Burton vrací vzpomínky na svého legendárního kmotřence Nightmare Before Christmas. Oslnivý cynismus, ničení symbolů a především žlutá kačenka ve službách zla, tentokráte obřích rozměrů... Velkolepé, cynické, kromobyčejně koukatelné. Samo o sobě by ale koukání na kulisy nestačilo, čili jsou tu dvě klíčové postavičky – Tučňák a Catwoman. Obě mnohem výraznější titulního hrdiny, což vlasně není na škodu, protože spíše než o hrdinských skutcích netopýřího muže se hraje o dvojsečném charakteru těchto noviců. Batman Returns se tak obejde bez přímočarosti a místy bohužel i bez vypravěčského švihu. Burton vypráví neskutečně barvitě a lehce, ale párkrát jsem se přistihl při myšlence: o čem, vlastně? Zkrátka bych čekal trochu víc emocí a prožitku, ale možná to prostě zazdil děsivý dabing a špatný překlad. Jinak burtonovské cukrátko se vším všudy. I s náplní, která omamně voní po německé expresi. (23.07.2006)

Vskutku comicsový, dekadentně špinavý Batman, jen co je pravda. Počítám, že kdyby Burton udělal ještě trojku, tak po jejím zhlédnutí sáhne divák současně na provaz, žiletku a pistoli. Nádherně úchylné, souboj Kočičí ženy s Batmanem v s/m kostýmkách vražedně výbušný a Tučňák soupeřící s Maxem Schreckem o to, kdo bude zlejší ( já vím, 2.stupeň od zlý je horší, ale to mi sem moc nesedne...). Jen bolestně mi chybí fyzická přítomnost Siouxsie+The Banshees, které se Burtonovi k vystoupení ve filmu nepodařilo přesvědčit. A tak jen za zvuku jejich písně Face To Face sledujeme hrůzné poznání odmaskovaného Batmana a Kočičí ženy... (27.10.2010)

Atmosféra zůstává, ale namísto jasného a řízného duelu z jedničky se tady účinek možná až příliš drolí mezi všechny zúčastněné. Potěšily Elfmannovy reminiscence na "The Nighmare Before Christmas" (třeba motiv z písně "Making Christmas" během přepadení u vánočního stromu) i když zrovna ty asi nejširší publikum plně nedocení. Oproti hrůze, která bude následovat, si ale oba první díly drží odstup několika filmových pater. (12.09.2005)