Batman sa vracia

Burtona mám rád, ale o komiksy už by nikdy zavadit neměl. Navíc si nevybral příliš dobré herce. Keaton mě vytáčel už napoprvé, DeVitův Tučňák není záporák, ale zoufale bizarní figurka a Michelle Pfeiffer je jako Catwoman poměrně odstrašujícím příkladem toho, jak zničit kultovní postavu série. A přestože Elfmanova hudba je parádní a zachraňuje atmosféru a do jisté míry i celý film, tak mi tahle kombinace vůbec nesedí. Deprese a grotesknost v překresleném gotickém prostředí se pro mě nerovná kvalitní podívané. To si raději dám přehrávající duo Carrey-Jones v Batman navždy. 50% (25.03.2007)

Velice slušné pokračování, které už sice není tak propracované, ale záporáci Walken a DeVito hrají velice snaživě (na rozdíl od svých následovníků). O Keatonovi jsem se zmínil v komentáři k 1. dílu, Pfeifferová je sice kočka (a taky Kočičí žena), ale tady zrovna přesvědčivě nevypadá, nicméně je to stále dobrá zábava a Tim Burton byl asi jediný, kdo uměl svým dílům Batmana vdechnout tu správnou komiksovou atmosféru. (22.07.2002)

Burton se vrací a tentokráte jej nikdo nehlídá. Druhý díl netopýřího muže je zcela bezpochybně nejvíce Burtonovským filmem všech dob. Atmosféra zasněženého Gothamu tento fakt ještě podtrhuje. Oproti minulému dílu tento působí více hravě zároveň ale i temněji. Nedostižného Jacka Nicholsona zde nahrazují dokonce 3 záporáci, přesto to nestačí. Kočičí žena věrohodně balancující mezi dobrem a zlem. Tučňáka asi těžko mohl hrát někdo jiný než DeVito. Mě se ovšem nejvíce líbil Christopher Walken jako Max Shreck. Kdo by vydržel v ringu 15 kol s Mohammedem Shreckem? :) Suma sumárum v druhém díle dostal méně prostoru samotný Batman, ale zase přibylo akce a hudba se stala téměř operní. 90% (02.08.2011)

Pokud přistupujete k adaptaci klasických komiksů, největším problémem je, jak se chcete vyrovnat s faktem, že šlo o konzumní čtivo pro pracující třídu, v podstatě o komerční brak. Naivní příběhy se superhrdiny a superpadouchy, kteří zasazení do dnešní doby vypadají silně nepatřičně. Nolanova trilogie, nechť se na mě její četní příznivci nezlobí, i při vědomí toho, že akční stránka je skvělá, působí svým patosem a vážnou tváří nemístně. Převážná většina komiksových adaptací trpí schématismem a snahou zavděčit se teenagerskému publiku. Snaží se ohromit, sází na efekty. Burtonův Batman je hravý, vizuálně vybroušený, má osobitý styl a nezaměnitelnou poetiku, je originální a dotažený do posledního detailu. Většina komiksových filmů má problém s přepjatostí, tenhle Batman je neodolatelně ironický, evidentně se nebere vážně. Nemyslím, že jde jen o dosud nejlepšího Batmana, ale i o jeden z nejlepších komiksových filmů vůbec. Celkový dojem: 90%. (24.02.2019)

Nejtemnější Batman. Michelle Pfeiffer je asi navždy nejlepší kočičí žena, a většina scén s ní je vynikajících. [Dvě za všechny: 1) Celá proměna, počínaje konfrontací s Maxem Shreckem v nejvyšším patře kočičího mrakodrapu, přes horrorovou pasáž oživení, až po zrození Catwoman. 2) Řádění kočky v obchodním domě, zakončené skvostným "Mňau." Mimochodem, Burton se pojetím této scény (hlavně v jejím úvodu) vizuálně a pocitově přibližuje některým černobílým klasikám z 30. a 40.let.] Přestože si jeho scénárista ukousl až příliš mnoho různých soust najednou, a způsobil tím určitou roztříštěnost filmu, výsledkem je v mnoha směrech dokonalý, postmoderně comicsový snímek s vyššími filmařskými ambicemi. Batmanův návrat je současně temně dekadentní i karnevalově bláznivý. Celkově tak vytváří dojem určité (sice hravé, ale zároveň poněkud bizarní) hrůznosti. Není divu, že studio, které po mimořádném úspěchu prvního Batmana nechalo Timu Burtonovi volnou ruku, nebylo s tímto odvážným freak show příliš spokojeno. Burton byl odstaven stranou, Michael Keaton bez něj odmítl pokračovat, a další batmanovské snímky už byly tlačeny k méně depresivnímu a jednoduššímu vyznění. Žádnému z následovníků se pak nepodařilo kvalitám oběma Burtonových Batmanů přiblížit, nebo jim snad dokonce nějak výrazněji konkurovat. (31.08.2007)