Batman sa vracia

Burton zašel mohem dál v atmosféře a Batman Returns tak dostal ještě mrazivější feeling. Hodně taky dělá Tučnák Dannyho DeVita - jeho smrt a phřeb uspořádaný bratry tučnáky jsem z hlavy nemohl dostat hodně dlouho. Ale nebyl by to Burton, aby tam nebylo nějaké ALE. Tentokrát musím prstem ukázat na přílišnou rozmělněnost příběhu a nikam nevedoucí motivy vztahů mezi hlavními postavami (na co je v tom filmu krucinál Catwoman?). (30.09.2007)

Takhle si představju comicsovou adaptaci od Tima Burtona. Úvodní titulky jsou typická Burtonovština (a Elfmanoviština pochopitelně), Michael Keaton je v civilní poloze Bruce Wayna nepřekonatelný (byť v obleku už to taková sláva není), Danny DeVito je ve své tučňákovské kreaci přinejmenším stejně dobrý, jako Nicholson v prvním Batmanovi, Michelle Pfeifferová je neskutečná kočka, Walken je Walken. Tučňáci se povedli, a v některých scénách nadchne Burtonův smysl pro absurditu (Tučňákovo ovládací autíčko, kachnička...) Velmi dobré. (24.07.2006)

Batman se vrací a s ním i staronový Burton a jeho šíleně bizarní provedení v čele s Winstonovým a Elfmanovým doprovodem a groteskně temným zpracováním ulic Gothamu. Někdy to ani není temná komiksová adaptace, ale spíš snůška mysteriózní fantasmagorie (tučňák v kachně?). Navíc Keaton je hovno Batman...Bale ho převyšuje snad ve všem. Ještěže všechno zachraňuje sexy Michelle Pfeiffer. Její kočkování se s Keatonem jsou těmi nejslibnějšími momenty celého filmu. [Přesná stopáž: 121 min] (17.07.2006)

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)

Parádní film! Omlouvám se všem, pokud vás tento výkřik znechutil, ale musel jsem to ze sebe nějak ventilovat. Jsem ohromen obrovským talentem mistra Tima Burtona. Druhý díl Batmana jsem viděl nesčetněkrát a rozhodně se jedná o ten nejpovedenější. Od prvního, též velmi povedeného, dílu se liší zejména svým pojetím. Batman sice zůstává tím hlavním hrdinou, ale příběh samotný se věnuje spíše Brucovi a psychologické stránce hrdinů vůbec. On je vůbec celý děj opět velmi temný a přímo přetéká černým humorem, který doslova srší ze všech stran. Jedna geniální scéna střídá druhou, tak, že divák pomalu zapomíná dýchat. Každý, byť malý, útržek děje zde má své opodstatnění a příběh by bez něj nefungoval - ano, trochu přeháním. A navíc je to na klasický komiksový film hodně drsné a strašidelné, alespoň já jsem po zhlédnutí Batmana měl ještě před pár lety noční můry, respektive jsem měl co dělat, abych dokázal zamhouřit oči. Poslední scéna se mi totiž vryla do paměti. Ono když už tu mluvím o těch scénách, musím přiznat, že z tohoto filmu se mi do paměti vryly snad všechny. A ještě mi odpusťte jeden prázdný výkřik: "Miluji kočičí ženu!" 100% (24.07.2006)