Batman sa vracia

Burton vede nesmiřitelnou válku svého pojetí Vánoc proti tomu tradičnímu a nabíjí své zbraně tak těžkým kalibrem, jakým je Michelle Pfeifferová v černém korzetu, Danny De Vito s tučňáčími končetinami a Christopher Walken bez dalších přívlastků, aby v závěru slavil triumfální vítězství (ne)pohádkové melancholie a nostalgického smíření pod očistnou mocí sněhové pokrývky a zvedl k sobě zatoulaného, zmateného a přesto se nechápavě lísajícího diváka a zahřál mu tlapky. Za tunami dialogů jiskřivějších než gothamská vánoční výzdoba, které by mohly být perlami z klenotnic konverzaček Oscara Wildea, kdyby je psal v současnosti, se tají smutně výmluvné mlčení, pitoreskní výjevy z neogotického městečka ověšeného tisíci světel a ohlušovaného vánoční směsi pokřiku a koled, přerušovanými jen občas znepokojivými tóny Elfmanovy hudby mistrně utajují tišší a těžší poselství a Bridget Jonesová s kočičím tělem a myšlením Lizzie Bordenové příliš dlouho uvězněným v tabákovém kostýmku a moneypennovské oddanosti nedosažitelnému šéfovi ("Nejsem chudinka, jsem pracující žena"), osiřelé pískle s herodesovskými plány ("Copak bych takhle blbnul, kdybych tě chtěl jenom zabít?") a milionář, který je beznadějný chudák (Selino, jste propuštěna, Wayne, proč jste oblečený jako Batman?"), se každý po svém střetnou s duchy minulých, přítomných i budoucích Vánoc a nejen kočičí dáma v tom střetnutí ztratí nejeden ze svých životů. A co na to Jan Tleskač... ehm, Batman, jehož zde v komentářích zmíněné upozadění mi připomíná diskusi na stejné téma v případě nejnovějšího Batmanova dobrodružství? Opět mi to nedá nevzpomenout na mé oblíbené úsloví o povolaných a vyvolených a řeknu jen tolik, že Keatonův a Burtonův Batman vykonává své poslání s odevzdaností povolaného, ne se samozřejmostí vyvoleného. Burton svým vyděděncům rozumí. Tak navzdory ročnímu období... Veselé Vánoce. (25.09.2008)

„Nabudúce ju vyhodím z vyššieho poschodia.“ Monumentálne pokračovanie gotického originálu. Burton dostal nielen vyšší rozpočet, ale najmä viac slobody na vyjadrenie svojho šialeného prístupu. Je to vidieť. Svojho času to dokonca viedlo k zdeseným reakciám rodičov, ktorí na snímku (ktorá je skutočne temná a deťom by som ju na rozdiel od FAUNOVHO LABYRINTU neodporúčal, viď. napríklad vyvražďovanie detí armádou vyzbrojených tučniakov) išli s potomkami, lebo reklama lákala na bezstarostné rodinné dobrodružstvo. Ha-ha-ha. No nič. Dvojka rozhodne detská nie je (ale veď to nebola ani "jednotka..."). Čo pravdaže neznamená, že je zlá. Naopak, je to zábavný film. Za seba však musím dodať, že originál sa mi zdal v určitom smere lepší. To, že sa Burton odtrhol z reťaze (tentokrát si to už aj produkoval) nezanemená, že je to geniálny film. Proste je toho na dve hodiny priveľa (všetkého). Radšej ale vyzdvihnem bombastickú hudbu Dannyho Elfmana, čarokrásnu temnú výpravu, skvelé masky Stana Winstona, pôsobivé Zlo (Walken, Pfeifferová, DeVito), kvalitné akčné scény, drsný humor, dobre napísané dialógy a vôbec, čo to tu trepem, je to parádna vec. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/157914/Batman-sa-vracia-80.html (08.11.2004)

Pokud přistupujete k adaptaci klasických komiksů, největším problémem je, jak se chcete vyrovnat s faktem, že šlo o konzumní čtivo pro pracující třídu, v podstatě o komerční brak. Naivní příběhy se superhrdiny a superpadouchy, kteří zasazení do dnešní doby vypadají silně nepatřičně. Nolanova trilogie, nechť se na mě její četní příznivci nezlobí, i při vědomí toho, že akční stránka je skvělá, působí svým patosem a vážnou tváří nemístně. Převážná většina komiksových adaptací trpí schématismem a snahou zavděčit se teenagerskému publiku. Snaží se ohromit, sází na efekty. Burtonův Batman je hravý, vizuálně vybroušený, má osobitý styl a nezaměnitelnou poetiku, je originální a dotažený do posledního detailu. Většina komiksových filmů má problém s přepjatostí, tenhle Batman je neodolatelně ironický, evidentně se nebere vážně. Nemyslím, že jde jen o dosud nejlepšího Batmana, ale i o jeden z nejlepších komiksových filmů vůbec. Celkový dojem: 90%. (24.02.2019)

Je těžké určit, zda je druhý Batman lepší či horší než první, jeho postavy jsou totiž daleko propracovanější a psychologicky uvěřitelnější. Rovněž atmosféra je v Batman returns hustá tak, že by se dala krájet, jen jediná věc je tam jiná...Batman. Narozdíl od jedničky není už tak "cool" a takový "god", před ostatními postavami ustupuje do pozadí a člověk má dojem, že kdyby tam nebyl, ani by to nevadilo...což ovšem nic nemění na tom, že film jako takový je mistrovské dílo temné tak, že slabší povahy mají problém to rozdýchat. (15.07.2002)

Parádní film! Omlouvám se všem, pokud vás tento výkřik znechutil, ale musel jsem to ze sebe nějak ventilovat. Jsem ohromen obrovským talentem mistra Tima Burtona. Druhý díl Batmana jsem viděl nesčetněkrát a rozhodně se jedná o ten nejpovedenější. Od prvního, též velmi povedeného, dílu se liší zejména svým pojetím. Batman sice zůstává tím hlavním hrdinou, ale příběh samotný se věnuje spíše Brucovi a psychologické stránce hrdinů vůbec. On je vůbec celý děj opět velmi temný a přímo přetéká černým humorem, který doslova srší ze všech stran. Jedna geniální scéna střídá druhou, tak, že divák pomalu zapomíná dýchat. Každý, byť malý, útržek děje zde má své opodstatnění a příběh by bez něj nefungoval - ano, trochu přeháním. A navíc je to na klasický komiksový film hodně drsné a strašidelné, alespoň já jsem po zhlédnutí Batmana měl ještě před pár lety noční můry, respektive jsem měl co dělat, abych dokázal zamhouřit oči. Poslední scéna se mi totiž vryla do paměti. Ono když už tu mluvím o těch scénách, musím přiznat, že z tohoto filmu se mi do paměti vryly snad všechny. A ještě mi odpusťte jeden prázdný výkřik: "Miluji kočičí ženu!" 100% (24.07.2006)