Tokio ghoul - Season 1

Veľmi dobré anime, hoci vedel by som si ho predstaviť aj menej šialene japonské. Charaktery ako Kaneki a Touka si človek musí obľúbiť a prežívať s nimi celý dej. Spoiler: V prvej sérii vnikneme do sveta ghúlov a obľúbime si ich. Je to asi najlepšia štvrtina seriálu. V druhej sérii sa najmä bojuje, sú v nej silné akčné scény, ktoré nás dovedú do tretej série, ktorá má zvláštny noir feeling, v deji sa posúva o pár rokov ďalej a mali by sme chcieť opäť začať fandiť ľuďom. Ak rozdelíme tretiu sériu na dve, posledných dvanásť dielov sa opäť vraciame na vlnu prvej série, kde sa všetko spája, prepletá a uzatvára. Škoda len, že pribúdajú monštrá, ktoré mi v úvode anime vôbec nechýbali, a že väčšina z tých, o ktorých sme mali dojem, že už zomreli, sa záhadne znovu objaví. Najmä za tieto dva fakty a takpovediac prvú polku tretej série to nie je odo mňa 100%. (18.09.2020)

Někdy klasicky vystavěná cesta outsidera ke schopnostem, jindy vyprávěnka ze života, pak zase akční řež, komedie, filozofie a v neposlední řadě až zarážející množství krve nebo otevřenosti. Jsem moc rád, že jsou osudy Kanekiho a jeho přátel i nepřátel nečekaně vystavěné, efektní a pokaždé, když jsem si myslel, že už mám jejich žánr a záměr prohlédnutý, přišel další překvapivý úhyb. Málokdy se povede koktejl tolika přísad namíchat s univerzální chuťovou dohrou pro každého. (25.09.2023)

Nemáte-li rádi slovní průjem, přeskočte na komentář uživatele navigator, ten můj názor v podstatě dokonale vystihl na pár řádcích. — Čím začít, když k Tokyo Ghoulovi se mi toho dere na jazyk – respektive na špičky prstů – tolik? Nejrozumnější se mi zdá hned úvodem nastínit největší problém Ghoula, jímž je příšerná nekonzistentnost. Snad čehokoli. Děje, jenž je spleten z několika dějových linek, mezi nimiž seriál skáče jak koza Róza, ovšem ve výsledku jich stejně hrst upustí ve stylu „smůla, počkej si na další řadu, bude-li nějaká další”. Postav, o nichž se toho příliš nedovíme (s výjimkou hlavního hrdiny) a jejich charakter je ohlodán vesměs na jeden či dva výrazné povahové rysy, pročež nám jsou tyto postavy a jejich osudy celkem ukradené (s výjimkou vyšetřovatele Mada). Kresby, která je sice celkově na poměry studia Pierrot nadprůměrná, ale místy je stejně nehezká, skoro až odfláknutá. Cenzury, jíž je mnohdy příliš použito ve scénách, v nichž by nějaká ta kapka krve či otevřeného násilí určitě mohla být odhalena, a naopak tam, kde by toho násilí nemuselo až tolik býti, je jí minimum. Hudby, neboť oproti pěkné znělce úvodní a ještě lepší znělce závěrečné mi OST připadal takový nijaký, nevýrazný. A mohl bych pokračovat možná ještě dál. Mým největším problémem celkově byl ovšem hlavní hrdina Kaneki, jenž je ukázkovým příkladem hrdiny, který zkrátka nemůže získat mé sympatie. Že je to zpočátku úplný loser a slaboch, budiž. Že ho často vysekávají ze srabu druzí, nad tím ještě přimhouřím oči. Nemůžu však fandit hrdinovi, který zesílí – respektive získá nějakou tajemnou, velkou, ohromnou sílu – rázem úplně náhodně a bez vlastního přičinění, bez vynaloženého úsilí, bez nějakého tréninku. A když nemůžu fandit hlavní postavě, vedlejší postavy jsou mi ukradené, a ty postavy, které mě aspoň malinko zaujaly, brzy zemřou nebo hrají jen minimální roli, je těžké si takový seriál užít. Dávám ve výsledku 2* za pěknou kresbu (ovšem – viz výše), pěknou hudbu (ovšem – viz výše), těch několik scén, kde atmosféra fungovala, kde měl seriál nějaký potenciál a kde se tvůrci nebáli zobrazit trochu násilí (ovšem – viz výše), a konečně za to, že sledování tohoto seriálu nebylo navzdory tolika chybám nikterak traumatizující. (19.09.2014)

Asi jsem od toho očekávala až moc, takže mě docela mrzí, že to vlastně vůbec nesplnilo moje očekávání. Nebylo to úplně špatný, ale aby mně to nějak extrémně zaujalo, to se říct nedá. Poslední díl byl v podstatě jediný, který mě upřímně bavil a hodnotit něco na základě posledních pár minut posledního dílu se mi zdá jako blbost. Postavy byly taky takový nijaký, tak alespoň ta písnička v openingu se mi líbila. Je to škoda, myslím si, že to mělo mnohem větší potenciál a určitě se z toho dalo vytřískat víc. Jedna pomyslná hvězda navíc za ten konec. (23.07.2016)

Tokyo ghoul je jak filmový průmysl. První díl je nejlepší, pokračování ujde a pak jen ždímají peníze. Tokyo ghoul má dílů 12... Snad si o tom utvoříte představu, co na tuto slátaninu kňučení, rozumů a skoro bezdůvodné akce říkám. Nemohu doporučit prakticky ani těm, kdo hledají jen akci a bezmyšlenkovité souboje. Na to jsou o DOST lepší kousky, než tato nepovedená věc... Za nadějný start: 30% (26.03.2015)