Pojďte pane, budeme si hrát

Tááák. Kdo měl někdy staršího bratra nebo si hrál se staršími kluky ve školce či ve škole, ten to zná. Jdete hrát fotbal, skončíte v brně. Jdete krást hrušky, skončíte jako ten, co hlídá, jestli někdo nejde. Jdete si hrát na píseček, dostanete auto bez kol. A tak dále.... Tvůrci tohoto vtipného díla vlastně jenom popustili uzdu své fantazii a přenesli situace podobné těmto do kouzelně vtipného animovaného seriálu. Samozřejmě jsem vždy soucítil s tím hloupým důvěřivým medvědem, když musel snášet všechno od toho většího vychcaného :-) (18.10.2018)

No další parádní večerníček na který nedám dopustit, příběhy medvídků kteří se promění v cokoliv nemělo v mém mládí chybu a ani ted. Dnes jsem si seriál zase nějak extra neužil jako třeba Povídání o pejskovi a kočičce(z nich jsem i po téměř 10 letech nadšenej). Ale jako malej jsem měl jen pár dílů, ted jsem viděl všechny a jsem spokojen. (21.06.2011)

Bohužel, příběhy dvou medvídku od Kolína s emi nelíbili kdysi, nelíbí se mi ani teď a už se mi asi ani nikdy líbit nebudou. Důvodem je nejspíše to, že mi jejich humor nepříjde až tak humorný a jejich příběhy až tak zajímavé. Ale jinak je Břetislav Pojar skvělý režisér, na tom nezmění nic ani moje antipatie k této sérii. (17.01.2011)

Moje máma dělá reklamu, jeho máma dělá reklamu, můj tatínek "muuuf", jeho tatínek "muuuf", můj strejda je "papadadá", jeho strejda "papadadá", má babička, jeho babička, dědečkové mazaní a oba z Kopidlna, to znamená... to znamená... ty Kubo, že my dva jsme asi bráchové! Bráchové! - A to je jedno, ať jsme bráchové, pojďte pane, budeme si hrát! Geniální a nesmrtelné! (06.12.2011)

Jako dítě mě to nebavilo, navíc se mi nelíbilo, jak ten větší využívá toho malého, a proměny obou medvědů mi přišly skoro strašidelné. Jako dospělému mi to naopak přijde vynikající. Ta hra s fantazií bez zábran a jemný humor! Ve srovnání se současnou dětskou tvorbou to nemá obdoby. Ale přesto - je to pro děti a tak je třeba zohlednit, jak jsem to viděl tehdy. (05.03.2019)