Nožnicovoruký Edward

Neuvěřitelně krásný, citlivý a ve své podstatě hrozně něžý film, s překrásou hudbou, mlaďounkým Deppem a slaďounkou Winonkou... Konec jsem ve 21 letech(ano, trvalo mi to dlouho, než jsem se k tomuhle skvostu prokousal) obulel a lehounce mě zaráží v podstatě jen to, že oproti očekávání není Edward ani zdaleka tak dětský, jak jsem čekal... Což ale neberu jako negativum :) (11.01.2010)

Rytíř smutné postavy Johny Depp vybavený nůžkami v příběhu o zamilovaném monstru a víle, jejíž dotek vysvobozuje z prokletí jinakosti. Ale tahle zakřivená kytara nemá jen romantické struny. Jedna ze strun alegoricky reflektuje neviditelné zlo moralní prohnilosti v sousedství, kde se krutá vypočítavost váží na kilogramy a přetvářka na tuny.Divné pohádky pro divné děti vypráví podivín Tim Burton tak podmanivě, že mezi slzami vždy prosvítá úsměv. (28.04.2007)

V dětství se mi Edward moc líbil. Nyní jsem se na něj kouknul trochu jinýma očima a opět zírám jak malé děcko. Úvodní titulky s burtonovskou vánoční atmosférou mě příjemně naladily, barevná vesnička, kde ke křiklavým jednobarevným domečkům je zaparkované křiklavé jednobarevné auto (ovšem jiné barvy než dům samotný), se spostou pestrobarevných "seriálových" postaviček (žen především) mě neuvěřitelně fascinovala stejně jako hromadný příjezd všech manželů z práce. Svět Tima Burtona je úžasný. I když se pod ním skrývá jednoduchý příběh, stejně jsem se nechal unést. (15.04.2003)

„Za to může televize. Ta zatracená, pitomá televize!“ Len rok po Nočnej more z Elm Street 5 sa do kín dostal ďalší hustý týpek s nožnicami/nožmi namiesto prstov. Pôvodne som chcel napísať, že Nožnicovoruký Edward je jednou z mojich najobľúbenejších burtonoviek, ale keď som skočil do Timovej filmografie, napočítal som ich až okolo sedem, takže... Je to každopádne pecka. Hlboko na mňa film zapôsobil už ako na malého, keď som ho prvý raz videl v 90. rokoch. Depp už dokonalejší byť nemohol,  rovnako tak nevinná Winona Ryder. Celkovo je kasting bezchybný. Atmosféra zaspatého amerického osemdesiatkového predmestia (pomaly vstupujúceho do 90. rokov) je majstrovská. Rovnako tak perfektná výprava, či už postupne sa rozrastajúcej štvrte, kde každý pozná každého, alebo neopísateľný strašidelný zámok týčiaci sa nad mestečkom. Scény zo súčasnosti sú vynikajúce, ale najmohutnejšie na mňa zapôsobili mrazivé retrospektívy s geniálnym Vincentom Priceom ako vynálezcom, ktorý žiaľ nikdy nestihol dokončiť svoje „dieťa“. Ale už ako malému mi vadil scenár. V mnohom je síce super, ale v mnohom je naopak strašne predvídateľnou prehliadkou klišé. Hoci si do poslednej chvíle prajeme, aby sa to skončilo dobre, srdce nám hovorí, že niečo takéto sa môže skončiť všelijako, len nie pekne. V tomto smere mi scenár pripadal nudný, jedným dychom ale treba dodať, že zároveň nadčasový. Najväčším zlom je skutočne ľudská hlúposť. Kde (a prečo?) sa v nás berie toľká nenávisť? V scenári mi vadili občasné nelogickosti. Nikto nevyšetroval Jimovu smrť? Jeho rodiča proste mykli plecami, pochovali ho a išli ďalej? Za celé  desaťročia v zámku nikto nebol? Dokonca ani Kim? Všetko našťastie umne maskuje dynamická Timova réžia a neopísateľná hudba Dannyho Elfmana. Navyše je to ladené do rozprávkového hávu, takže vlastne by ani nedávalo logiku, aby sme sa stali svedkami realistického policajného vyšetrovania. Je to nádherný koniec, ale nie je to happyend. Pre hollywoodske štúdiá šlo (po trháku Batman) len o ďalšie potvrdenie toho, že hoci je Burton pekný svojráz, treba mu dávať čo najviac príležitostí, pretože publikum ho zjavne miluje (celosvetová tržba Nožnicovorukého Edwarda predstavovala temer 90 miliónov pri 20-miliónovom rozpočte). (09.05.2009)

První spolupráce Johnnyho Deppa a Tima Burtana dopadlo skvěle. Zajímavý příběh o Edwardovi, který sice není úplně člověk, ale chová se lidštěji než většina lidí v jeho okolí. Absolutně si nedovedu představit někoho jiného než Johnnyho Deppa v roli Edwarda, protože jeho zasněná a dojímavá tvář je nezapomenutelná. (01.12.2007)