Nožnicovoruký Edward

Možná životní role pro Johnnyho Deppa, který se se svou postavou dokázal opět neskutečně ztotožnit a výhradně díky němu nabývá celé vyprávění mnohem větších filmových rozměrů. Se samotným příběhem už to taková sláva není, Burton sází spíše na klasiku a není tak přelomový jako v jiných dílech, ale zároveň stále dokáže diváka okouzlit dokonalým skloubením vizuální stránky s jednoduchým, skoro až dětským příběhem. Zde navíc perfektně zafungoval kontrast mezi vyjukaným a "zvláštně" vyhlížejícím Edwardem a skutečnou nenasytnou džunglí lidské společnosti, který Burton vykresluje tak, jak to umí jen on- nápaditě, hravě a s obrovským nadhledem. Střihoruký Edward je film, který se potřebuje strefit přímo do divákova srdce, a pokud se mu to povede, své místo si v něm uchová již napořád. U mě to však bylo TĚSNĚ vedle.. (16.12.2012)

Lidi jsou zrůdy. Ne všichni. Ale spousta z nich. Jak je poznáte? Jestli si myslíte, že zrůda byl ten pán s obrovskými nůžkami, co se k vám tuhle blížil rychlým krokem přes ulici, pak máte asi pravdu. Ale jen proto, že to nebyl Edward. Ne, opravdu to nepoznáte podle nůžek místo rukou. Spíš podle toho, když vám někdo vrazí (obrazné) nůž(ky) do zad. Naivní Edward s bledou zjizvenou tváří je jak nevinné děcko, nebo možná štěňátko. Je plachý a jen ostýchavě se setkává s okolním světem. Jeho konfrontace se světem, v tom to všechno je. S povrchním světem, který všechno odlišné bere jako atrakci. Který se snaží předstírat, že je chápavý. Ale který při první známce slabosti vytasí s předsudky. Střihoruký Edward je tak strašně citlivý a poetický film... Je to krásná pohádka. Smutná. Dojemná. Dokonalá. (11.05.2007)

Střihoruký Edward je snímkem s křehoučkou romantickou duší a všestraně příjemným burtonovským obalem, avšak srdce a zjev není všechno, když "to mezi tím" - kostřička a svalstvo - již vypadá v očích dospělého diváka dosti chatrně a prázdně...Film, který by bez potíži zapadl do portfolia Chrise Columbuse určitě oslovuje především děti ...a...nenapravitelné romantiky :-) (17.04.2008)

Dá se říci, že jde o filmovou legendu. Krásný film, ale nebýt hudby Dannyho Elfmana, tak čarokrásné a démonické zároveň, která samotnému filmu dodává nezaměnitelné kouzlo, asi bych šel s hodnocením i níž. Depp si tímto odstartoval svou hvězdnou kariéru a řekl bych, že role mu přímo sedla. Nikdy asi nezapomenu na "ledový tanec" - úžasná scéna. Přesto je pro mě film víceméně hrubě předvídatelný, dát mu však průměrné hodnocení by asi nebylo fér, protože jeho atmosféra je slovy nedefinovatelná...zvlášť při pohledu Deppovy tváře, bělejší než smrt, bělejší jak Primalex, přesto živé. Hm? (22.12.2007)

Rytíř smutné postavy Johny Depp vybavený nůžkami v příběhu o zamilovaném monstru a víle, jejíž dotek vysvobozuje z prokletí jinakosti. Ale tahle zakřivená kytara nemá jen romantické struny. Jedna ze strun alegoricky reflektuje neviditelné zlo moralní prohnilosti v sousedství, kde se krutá vypočítavost váží na kilogramy a přetvářka na tuny.Divné pohádky pro divné děti vypráví podivín Tim Burton tak podmanivě, že mezi slzami vždy prosvítá úsměv. (28.04.2007)