Reklama

Reklama

Povozník smrti

  • Československo Vozka smrti (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (116)

anais 

všetky recenzie používateľa

Jednoduchý duchařský příběh, který je tak složitě a přitom sofistikovaně odvyprávěný, že vám nedovolí spustit ze sebe oči. Není to tak expresivní jako německé filmy, prostředí jsou o dost realističtější. I sám příběh používá fantastický prvek spíš k umocnění rodinného dramatu než k navození hrůzy. Vliv Sjöströma na Bergmanovu Sedmou pečeť je naprosto zřetelný. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Pozor na přátele, kteří mají blízko k alkoholu! Snímek dnes působí už trochu úsměvně, ale věřím, že svého času mohl mít opravdový hororový potenciál (zvláštně na Silvestra, že). Na druhou stranu, technickou a trikovou stránku lze snad jen pochválit, navzdory tehdejším realizačním podmínkám, které „jaksi“ vyžadovaly určitou míru osvětlení při „nočních scénách“, film má svoji nepopiratelnou atmosféru temného příběhu o prokletí, i když už ani zdaleka ne tak působivou jako kdysi. Dnes vyniká spíše ta ne zas ta špatně zpracovaná dramatická linka o přespříliš dobrosrdečné, zamilované člence Armády spásy a muži-kazisvětovi, který sešel z cesty díky svému démonu a obklopil se pochybnými známými. Ještěže to pak hříšník dostane spočítáno i s úroky…anebo ne? Čímž se dostávám k naivnímu a mravokárnému konci, který je na celém filmu jednoznačně nejslabší, a to modlení mu v mém případě také nepřidalo. Ve výsledku to vidím lepší průměr. ()

Reklama

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) Ani po delší době od shlédnutí Vozky smrti stále nemám jasno, co o něm chci vlastně napsat. Ale mám pocit, že něco bych napsat měla, což je také důvod, proč dávám čtyři hvězdičky a ne tři. Obrazová stránka fantastická, děj aspoň neruší, k symbióze ale nedochází. Že bych viděla nějakou agitku, to jsem pocit neměla, možná částečně proto, že dopadnout jako vozka a chodit průhledná po ulici sbírat duše mrtvých mi přijde jako docela lukrativní zaměstnání. ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Atmosfericky veľmi pôsobivé dielo. Je to veľmi temný, až depresívne ladený, miestami skutočne hrôzostrašný film. Na prvý pohľad pomalý dej však ubieha veľmi svižne, k čomu dopomáha obdivuhodná výtvarná stránka a vo verzii, ktorú som videl - 107 min, štýlová, pod kožu lezúca, strašidelná psycho hudba od elektronickej hudobnej skupiny KLT. Dokonalý a strhujúci divácky zážitok, ktorý môže slabším povahám spôsobiť nemálo nespavých nocí. Jednoznačne odporúčam. ()

pepo 

všetky recenzie používateľa

Fantasy linka je pure awesomeness a posadila ma na prdel, tá sociálna (aj keď emočne funkčná) už menej. Točiť v nemej ére, drámy stojace na dialógoch podľa mňa nie je najlepší nápad. A keď už, tak ich poriešiť ako Dreyer v Johanke. Ale to je iba malá vada na kráse a môj čisto osobný problém. Potom však príde totálne WTF finále a celú snahu potápa. Nezmyselné konce zjavne nie sú výmyslom hollywoodskych producentov. Predobraz najslávnejšej scény zo Shiningu však veľmi potešil. 8/10 ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (11)

  • Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)
  • Film měl problémy s cenzurou kvůli výskytu nadpřirozených jevů, cenzoři ale později film nechali být díky autoritě autorky předlohy, Selmy Lagerlöfové (mj. nositelka Nobelovy ceny za literaturu). (gjjm)
  • Hřbitov byl celý vybudován ve studiu a zůstal v něm ještě mnoho let po natočení filmu. (gjjm)

Reklama

Reklama