Reklama

Reklama

Povozník smrti

  • Československo Vozka smrti (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (116)

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Éra němého filmu nezahrnuje pouze grotesky plné šílených honiček se strážníky, kopanci do zadku a házením šlehačkových dortů do obličeje. V roce 1921 vznikl ve Švédsku velice působivý snímek Vozka smrti, který svým příběhem i zpracováním dokáže oslovit i dnes, v době plné digitálních efektů a 3D projekcí. Pochválit musím zejména práci s dvojexpozicí, čímž tvůrci brilantně vykreslili přízračný svět mrtvých. Ocenit je potřeba také retrospektivní vyprávění, protože nedochází ke ztrátě orientace v ději ani v užité retrospektivě retrospektivy. Za pozornost stojí i samotný příběh, který poukazuje na destrukci lidského charakteru, ale také zpytování vlastních hříchů. Nadnesena je otázka viny a posmrtného trestu. Zvažuji i pátou hvězdičku, protože znatelnou stopu tento počin ve mně zanechal. ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Atmosfericky veľmi pôsobivé dielo. Je to veľmi temný, až depresívne ladený, miestami skutočne hrôzostrašný film. Na prvý pohľad pomalý dej však ubieha veľmi svižne, k čomu dopomáha obdivuhodná výtvarná stránka a vo verzii, ktorú som videl - 107 min, štýlová, pod kožu lezúca, strašidelná psycho hudba od elektronickej hudobnej skupiny KLT. Dokonalý a strhujúci divácky zážitok, ktorý môže slabším povahám spôsobiť nemálo nespavých nocí. Jednoznačne odporúčam. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Nad dílem Selmy Lagerlöfové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu, se ve filmu setkáváme skutečně často. Do konce zlaté éry se o adaptace z jejího díla podělili nejvýrazněji Victor Sjöström a Mauritz Stiller. Sjöström byl zároveň jejím objevitel pro filmové médium a často hrával v jejích příbězích hlavní role. A i když mi k srdci mnohem více přirostly konkurenční Stillerovy projekty Herr Arnes pengar a Gösta Berlings saga, Körkarlen samozřejmě nelze zcela pominout. Sugestivní moderní film, který dokáže stáhnout diváka s sebou a přivodit mu infarkt z intenzivnějšího děsu, něž jakýkoli dnešní trash. Jde o atmosféru a fascinaci nad prapříběhem jednoho z prvních lidských strachů. ()

lamps 

všetky recenzie používateľa

Co se týče atmosféry, vizuálních triků a velmi přelomové příběhové konstrukce, nelze s přihlédnutím k danému filmovému období nic vytknout. Mrazivý příběh plný mystických a fantaskních obrazů je vyprávěn opravdu velmi originálně a ve spolupráci s velmi deprimujícím námětem dokáže udržet naši plnou pozornost, přestože monotónní (ale ne nepovedená) hudba začne po chvíli uspávat a několik scén nemá již dnes vůbec žádnou výpovědní hodnotu - především linie vzpomínání na hrdinovy zlé skutky postrádá poetičnost a obrazovou nápaditost zbylé stopáže. Přesto se však jedná o významné dílo kinematografie, skvěle využívající minimalistických prostředků k navození velmi silných emocionálních a také myšlenkových prožitků. A navíc jsem se konečně dozvěděl, kde se ve filmu poprvé objevila sekyra dobývající se skrze dveře do vedlejšího pokoje - známý to výjev z kultovního The Shining.. :)) 80% ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

(1001) Ani po delší době od shlédnutí Vozky smrti stále nemám jasno, co o něm chci vlastně napsat. Ale mám pocit, že něco bych napsat měla, což je také důvod, proč dávám čtyři hvězdičky a ne tři. Obrazová stránka fantastická, děj aspoň neruší, k symbióze ale nedochází. Že bych viděla nějakou agitku, to jsem pocit neměla, možná částečně proto, že dopadnout jako vozka a chodit průhledná po ulici sbírat duše mrtvých mi přijde jako docela lukrativní zaměstnání. ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (11)

  • Působivé zvláštní efekty jsou postaveny na vícekrát opakované expozici v kameře, dodržení stejné rychlosti negativu v kameře, přesné choreografii pohybu herců, snímání (exteriérů) v noci s neutrálním pozadím tmy, zvláštním nasvícením postav a neméně neobvyklém vyvolávacím procesu v laboratořích. Cílem bylo dosáhnout věrohodně trojrozměrných postav duchů, skrze něž je vidět vše, co je za nimi, zatímco všechny objekty před nimi je přirozeně zakrývají. (Letní filmová škola)
  • V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. (Letní filmová škola)
  • Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)

Reklama

Reklama