Réžia:
Victor SjöströmScenár:
Victor SjöströmKamera:
Julius JaenzonHrajú:
Victor Sjöström, Hilda Borgström, Tore Svennberg, Astrid Holm, Concordia Selander, Lisa Lundholm, Tor Weijden, Einar Axelsson, Olof Ås, Nils Aréhn (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Diskusia
Také v tom nevidím žádnou agitku, i pro nevěřící je to nesmírně silný film. Otázka "dobré duše" se podle mého netýká jenom křesťanství...
The Century of European Cinematography
Charlizee: příliš moc nároků a preskriptivních požadavků. osobně bych si nikdy nedovolil prohlašovat, jak tvůrce !musí! něco udělat jako napříéklad donutit diváka k zamyšlení. pouze jsi popsala, co se děje ve filmu - jaký je postoj a jednání postavy. ale tím jsi nevysvětlila, jak z toho vyvozuješ to podsouvání. chybí mi spojení obojího, o tom nic nepíšeš.
Řádová sestra umírá a aby se mohla postavit bohu tváří v tvář, musí se naposledy setkat s Tomem (myslím, že se tak jmenoval) a přimět ho k tomu, aby se změnil. Jestli Tobě to nepřijde jako podsouvání náboženského vyznání, tak mě, zatvrzelému ateistovi ano. Těch momentů tam bylo víc... Samozřejmě - tvůrce může mít jiný názor (a je to dobře), ale ne tímto způsobem. Musí mě donutit k zamyšlení (se nad svým vlastním postojem) a ne mi servírovat párky rovnou s hořčicí... Jako věřící to v tom ale, domnívám se, nikdy neuvidíš. To je jako s tím Paradžanovem a kulturním základem, o kterém jsme dnes debatovali:-)
co je to zas za pózu ta kritika údajné náboženské agitky? film jsem viděl také a ničeho podobného jsem si nevšiml a už vůbec ne v takové síle, jak to tu mnozí popisují. viděl jsem akorát představení osobního názoru, který se navíc týkal osobní víry, žádné církve nebo náboženství jak tomu podsouvá TX nebo Charlizee. a nesouhlas s názorem prezentovaným ve filmu není jeho kaz, přinejmenším rozhodně ne víc než divákův. sám neodsuzuji všechny válečné filmy jen proto, že jsem pacifista.