Reklama

Reklama

Povozník smrti

  • Československo Vozka smrti (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (116)

Rimsy 

všetky recenzie používateľa

I přes řadu nedostatků, nejasností a logických chyb se jedná o neuvěřitelně působivý film, obzvláště s přihlédnutím k době vzniku. Efekty jsou báječné a pomáhají vytvořit velmi hutnou atmosféru, která je cítit z každého záběru. V kombinaci s perfektně zvládnutou složitou narací se jedná o dílo, z něhož nespustíte oči. Další špičkové dílo zlaté éry švédského filmu. ()

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Rozhodně Vozkovi smrti neberu to, že je dobře natočen, má dobdré triky a je zřejmě pro kinematografii důležitý, ale to za žádnou cenu nemůže vyrovnat tu nudu, kterou jsem u toho zažíval. Kromě scén s Kočárem jsem se nudil neskutečným způsobem - myšlenky mi lítaly jinam, chtělo se mi spát, a asi každých pět minut jsem se díval o kolik už film pokročil a zdálo se mi to jako věčnost. Němé filmy miluju, ale tohle považuji za své divácké šlápnutí vedle. Podruhý už to asi vidět nemusím. ()

Reklama

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Tak konečně jsem se k tomuto silně mystickému, němému filmovému skvostu dopracoval a konečně jsem ho i shlédnul. Opravdu nádherný filmový zážitek, vřele doporučuji všem kdo tento skvost ještě neviděli. Film je inspirován románem švédské spisovatelky Selmy Lagerlöfové v němž novým způsobem zpracovala prastarou švédskou legendu. Victor Sjöström který si ve filmu zahrál hlavní roli Davida Holma si bere za ústřední postavu tohoto svého filmu mytického "Vozku smrti''. Tento severský Cháron si musí podle starého zvyku najít na konci roku svého nástupce mezi hříšníky, kteří o silvestrovské noci zemřou. A právě sám David Holm alkoholik a tyran (v jedné osobě) vlastní rodiny, leží jedné takové chladné noci na hřbitově, zbitý do bezvědomí svým kumpánem. Ve snové vizi mu proběhne před očima celý jeho nedůstojně prožitý život .Těsně před půlnocí když se už zdá, že ho nic neochrání před údělem vozky smrti, mu v posledním okamžiku podá pomocnou ruku sestra z armády spásy a navrací ho k řádnému životu. Toď Spoiler. Opravdu zajímavý film, hne dle s několika temnými pasážemi najednou. Vozka smrti byla už v době svého uvedení považována za mistrovské a vrcholné dílo švédské školyu. No považte sami kolika filmům se takovéto pocty (kdy ještě nebyl oficiálně v kinech) asi moc ne. Možná jen všem těm Caligarům, Nosferatům či Metropolisům. Právě svojí fantaskností je Vozka Smrti velmi blízká poetice německého expresionismu. Tajemností prosycená romantická nálada literární předlohy je v tomto filmu dokonale vytvořená pomocí dovedně využitých výrazových prostředků, rafinovaného osvětlení (kdy nevíte jestli je den či noc) dále třeba populárních dvojexpozic (zejména ten fantasmagorický obraz kočáru smrti), rektrospektiv, především ve snových scénách a v neposlední řadě pak na svou dobu opravdu vyjímečnou technickou dovedností. Abych to nějak ukončil, byl jsem tímto brilantním dílem unesen a ještě to ze mě nevyprchalo. Všechny ty scény jako např. ta s tím fantaskním kočárem, jenž sbírá duše mrtvých, vytvářejí ve filmu nadpřirozenou atmosféru. Přízračný je zejména bělostný kočár imaginárně proplouvající vlnami moře či scéna oddělení duše od těla sebevraha, zastřelivšího se o té již zmíněné silvestrovské půlnoci na hřbitově. Krajina zahalená tmou, hřbitov i mořské pustiny jsou výrazem duševních stavů postav, což bylo typické i pro další romantismem ovlivněná Sjöströmova díla, zejména pak "Terje Vigen" z roku 1917'. O mnoho let později na tuto kinematografickou tradici navazoval, sám Ingmar Bergman, zejména ve svém majstrštyku "Sedmá Pečeť". Nevím, nevím jestli se ke mě ještě někdy dostane nějaký film od tohoto legendárního režiséra, abych mohl případně porovnávat jeho starší a novější tvorbu a to jakým směrem se pak třeba nadále vydal. Když ne, tak se nebudu vůbec zlobit a tento film zůstane navždy v mém srdci.. ()

pepo 

všetky recenzie používateľa

Fantasy linka je pure awesomeness a posadila ma na prdel, tá sociálna (aj keď emočne funkčná) už menej. Točiť v nemej ére, drámy stojace na dialógoch podľa mňa nie je najlepší nápad. A keď už, tak ich poriešiť ako Dreyer v Johanke. Ale to je iba malá vada na kráse a môj čisto osobný problém. Potom však príde totálne WTF finále a celú snahu potápa. Nezmyselné konce zjavne nie sú výmyslom hollywoodskych producentov. Predobraz najslávnejšej scény zo Shiningu však veľmi potešil. 8/10 ()

TomX2 

všetky recenzie používateľa

Je až úchvatné, ako zo všednej (ale stále silnej) myšlienky dokázali tvorcovia vytvoriť takýto (prekvapivo nedocenený a pomerne neznámy) klenot, ktorý poučí každého z nás. Okrem veľmi temnej atmosféry, silného a pekného príbehu, dvoj-expozície či hlbším retrospektívnym rozprávaním príbehu, z toho robí veľmi poučnú a pravdivú skutočnosť aj to, ako dokáže alkohol skaziť hlavu človeka a pomaly ničiť život aj ďalším ľuďom jeho v blízkosti. Toto by som nazval kultom. ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (11)

  • V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. (Letní filmová škola)
  • V rámci příprav na natáčení se režisér Victor Sjöström převlékl za ubožáka a nějakou dobu pobýval v chudinské části Stockholmu. (džanik)
  • Působivé zvláštní efekty jsou postaveny na vícekrát opakované expozici v kameře, dodržení stejné rychlosti negativu v kameře, přesné choreografii pohybu herců, snímání (exteriérů) v noci s neutrálním pozadím tmy, zvláštním nasvícením postav a neméně neobvyklém vyvolávacím procesu v laboratořích. Cílem bylo dosáhnout věrohodně trojrozměrných postav duchů, skrze něž je vidět vše, co je za nimi, zatímco všechny objekty před nimi je přirozeně zakrývají. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama