Spolu

Řekl bych, že pustit se do takového tématu, je hodně zavazující. Buď to bude perfektní a nebo to bude fraška. Tady se ale naštěstí dostavila spokojenost. Herecky to tu naprosto ovládla trojice Kozub, Žilková, Janovičová. U prvních dvou jsem to tušil, u Kamily Janovičový mě to hodně překvapilo. Přiznám se, že jsem jí dosud neznal. No a jelikož je kvalita tohoto filmu založena absolutně na hereckých výkonech, tak moc nevím, co bych víc vytkl. Velice solidní drama, které brouzdá na tenké hranici mezi vážností a vtipem, ale přesto si do konce udrží vážnou tvář. (17.10.2022)

S upřímným politováním jsem nucena napsat, že jsem se s tvůrci tohoto rodinného dramatu (mám na mysli naprosto nevěrohodný scénář) nepotkala, oni totiž vsadili na to, že divák o dané problematice nic neví a tak vesele i vážně vrší jednu hloupost na druhou, no a já dostávala jeden políček za druhým.. Chlapec přišel k diagnóze po pádu ze schodů? Vážně? Občasné záblesky zdravého rozumu a racionálních postřehů nemocného mladíka? Jako fakt? Umístění do ústavu už bylo za hranicí mého chápání, lusknutím prstů za podvodných praktik dcery? Sluníčkový závěr jsem protrpěla a finálová douška - „posadíme ho za volant“ - mě sundala z křesla, to už bylo sci-fi, ne? Nicméně... kladně hodnotím námět, život rodiny s vážně nemocným človíčkem a stejně tak nemohu přejít herce/herečky, všichni se snažili.. Pocitově odpad, rozumově dvě smutné hvězdy.. (03.07.2023)

Na to, že Laňka prošel Magnuskovou školou, spojil se s filmařem, který nejvíc pracoval pro primu a navíc zadaptovali divadelní hru u nás téměř neznámé Italky, dopadl výsledek nečekaně dobře. Na slzopudnou notu netlačí moc, Janovičova hraje konečně v něčem jiném než v Bambitce a Kozub je zdařile uměřený. Škoda, že víc prostoru věnují tvůrci líčení historek postiženého chlapce a odhalování "šokující" pointy, než závěrečné katarzi, která je zbytečně rychlá. (30.03.2023)

Kozub jako mentálně postižený v něčem ok, v něčem mu to někdy ulétlo a bylo vidět, že byl trochu mimo roli. Žilková podala přesvědčivý výkon svým způsobem také postižené matky. Janovičová mě bavila - její postava v sobě ukrývá více, než se na první pohled zdá. Jinak drama o rodinném zoufalství, kde je třeba si přiznat na rovinu, jak to je. 63%. (17.05.2023)

Když pominu údajný způsob, jakým Michal přišel ke svému postižení (tu filmovou báchorku o pádu ze schodů považuju za nesmysl), tak to plus mínus odráží neveselou realitu života s postiženým dítětem, jak jsem ji měl možnost poznat. V tom filmu je hodně Slunce, žluté a dalších pozitivních barev, ale bez nich by to bylo jen o klukově nekonečným řvaní a beznaději, protože tyhle příběhy nemívají šťastný konce, nestane se, že by se tyhle děti jednoho krásnýho dne vzbudily a nabídly rodičům pomoc, nebo si s nimi aspoň jednou jedinkrát normálně popovídaly. V tomhle vidím jediný pozitivum Spolu, že by si díky němu mohly ty sedřený rodiče říct, že na ně někdo myslel, a znovu si připomenout, že v tom nejsou sami. Ale jinak se mi to nelíbilo, nebylo, co by se mi na tom mohlo líbit, Štěpán Kozub se podobně pitvořil už milionkrát a narozdíl od tohohle filmu mohl na konci vždycky zařvat: ha, to byla jen prdel, vy volové! Což tady udělat nemoh’, takže tomu chybí katarze- jedna ze složek opravdu kvalitního filmu. (12.04.2023)