Réžia:
Viktor PolesnýKamera:
Josef ŠpeldaHrajú:
Boris Rösner, Zlata Adamovská, Roman Zach, Ester Geislerová, Jan Novotný, Tomáš Valík, Zdena Studenková, Jan Vlasák, Pavel Nový, Zdeněk Dušek, Lucie Horáková, Jitka Ježková, Vladimír Marek (viac)Obsahy(1)
Dospívající Kristina Kleinburgerová, dcera velitele pevnosti koncentračního tábora, přijíždí z bombardovaného Berlína za svými rodiči, jejichž život pro ni představuje svět harmonie a klidu. Rodiče se pokusí její iluze ještě upevnit hodinami baletu, kterými ji má provázet bývala maďarská primabalerína. V jediném dni se tak vzdor záměrům a plánům otce, typického německého důstojníka, hroutí Kristininy představy a iluze o společnosti rodičů a jistotách domova a celá zvrácenost a zrůdnost německého válečného a totalitního mechanismu před ní vystupuje s tragickou neúprosností i s ozvěnou blížícího se konce války. Příběh, místo a postavy filmu jsou smyšlené, pouze tragika osudů je skutečná. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (62)
Se divím, že film nemá červený čtvereček...Pro mě nadprůměr. Až na závěr filmu s kterým si tvůrci jakoby nevěděli rady. Jinak velice dobře napsané postavy, hezky rozvinutá zápletka, zajimavé prostředí i doba. Film je natočen dle knihy Pavla Kohouta, která vyšla v roce 1989. Což je dle mého nejvíce opomíjený český spisovatel a dramatik. ()
Věhlasní autoři sice vytvořili dílko v mnohém silně nadprůměrné, ovšem na druhé straně tak okatě televizní i se všemi těmi tv neduhy, že to až přímo bilo do tváře. Rösner nezklamal ani trošičku, Novotný odehrál svůj pravidelně vysoký standard, až překvapivě dobrá byla Studénková včetně její emotivně laděné písně "Růže, růže, růžičko" a velké plus rozhodně zaslouží baleťanda Holánková, která působila velmi přesvědčivě. Sečteno, podtrženo, slušný průměr. ()
V jediném dni se odkryje zrůdnost fašismu i zvrácenost světa rodičů v příběhu dospívající německé dívky....... Scénář : Pavel Kohout, Jelena Mašínová a Viktor Polesný. Kamera : Josef Špelda. Námět - Pavel Kohout. Psychologický snímek o dívce, která odhaluje, co její táta dělal během druhé světové války. Námět i scénář je povedený, kamera někdy hapruje a herecké výkony jsou polovičaté. Zvlášť Boris Rösner někdy působý dojmen, že se jen veze. ()
Povedený film, který by možná nesklidil moc dobrý ohlas, kdyby šlo o Hollywoodskou produkci, ale jako televizní tvorba z českých studií je to až překvapivě dobré. Vzhledem k nepříliš pěknému hodnocení zde a všudepřítomné kritice Hodiny tance a lásky lehce cítím povinnost si trochu nadhodnotit. Ale proč ne? ()
Hranice nepříliš povedené televizní inscenace výrazně překračuje pouze Boris Rösner, svou osobností, charismem i úžasným herectvím. Jeho postava je až démonicky nelidská, fanaticky lpcí na dodržování nestvůrných předpisů ohledně chodu tábora, ale přitom živoucí. Jeho jediným hereckým partnerem je civilní Jan Novotný. Zbytek ansámblu je ovšem tragický. Zajímavý herecký výkon podává Roman Zach. Jeho postava je bohužel zajímavá pouze jeho postavou (měří asi 2 metry). Jinak přehrává plachost rysa v tatranských hvozdech a toporností se limitně blíží borovému trámu o průřezu 120*120 a délce několik kilometrů. Afektované přehrávání je charakteristické i pro postavu kur... pardon umělkyně Zdenky Studénkové. A nevýraznost zase hlavním atributem Ester Geislerové. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (2)
- Jelena Mašínová měla připravený scénář už v roce 1965, ale protože si vzala Pavla Kohouta, byl její projekt stopen. K realizaci televizního filmu došlo až po napsání stejnojmenné knihy Pavlem Kohoutem a výsledný televizní scénář je společným dílem Mašínové, Kohouta i Polesného. (NinadeL)
- Režisér Viktor Polesný vzpomínal, že během natáčení měl Boris Rösner tak velkou migrénu, že často zvracel. Jelikož většina exteriérů byla v malé pevnosti Terezín, kde se v druhé části běžné provázela veřejnost, tak dost často docházelo k bizarním setkáním, kdy byly v menším šoku skupinky, co potkávali vždy někde za rohem „zvracejícího může v uniformě SS“. (Antal89)
Reklama