Maturitní ročník

Maturitní ročník coby nefantaskní verze filmů jako Velký či Přes noc třicítkou má líbivý, byť tuctový námět, což by se ale dalo přejít, nicméně ztroskotává na slabém scénáři. Úplně mi nesedla humorná rovina filmu a to je u komedie celkem problém. Ve filmu se řeší i vážnější témata (LGBT, vysněná budoucnost x hořká realita), nicméně je zazdilo jalovější zpracování. Potěšilo mě cameo Alicii Silverstone, zatímco z Rebel Wilson jsem měl smíšené pocity. Rovněž chválím soundtrack, i když šlo vlastně o recyklaci "oldies". Lepší dvě hvězdičky! (13.08.2022)

Stephanie měla být hvězdou maturitního plesu, ale došlo k nehodě. Teď se po dvaceti letech probírá z kómatu. Vypadá na sedmatřicet, ale je jí sedmnáct a má jasno v tom, co chce – dodělat školu a stát se královnou plesu! Rebel Wilson je v hlavní roli téhle netflixovské komedie fajn a nečekaně dobře fungují i dojemné momenty. Bohužel co se humoru týče, režisér Alex Hardcastle jakoby se cíleně snažil vše vtipné ve scénáři obcházet co možná největším obloukem. Výsledkem tak je, že Maturitní ročník není vtipný a legrační film, ale při jeho sledování až příliš často budete mít pocit, kde vtipný a legrační být mohl. (31.05.2022)

Hmmm....Kdybych se na to dívala ve věku 12-16let jako pubertální dívka, kterou to zajímá a sní o podobných věcech, které jsou ve filmu, byla bych z toho dost vodvařená..Nicméně si nemyslím, že to cílilo jen na tuto skvadru lidí...Za mě to bylo vlastně místy až "zoufalé", předvídatelné a vlastně jsem se ani nezasmála...Za mě - kdyby ten film nevznikl - bylo by lépe ;) (31.05.2022)

Nesmírně jsem se bavil a samotné téma i přes mnoho klišé bylo zajímavé. Co mi nejvíc na této komedii vadilo, byl rozpačitý výkon Rebel Wilson. V mnoha polohách jí to slušelo a podávala takový slušný výkon, ale moc často přehrávala a místy mi byla až protivná. Jinak se však jedná o velmi zajímavý film, který vtipně nadhazuje, co byla zábava a co současná kultura ze zcela přemrštěných důvodů, považuje za nevhodné. (18.05.2022)

Ani neviem, kedy naposledy som bol tak prekvapený filmom. Navyše takým, ktorému som v úvode predpokladal maximálne odpadík. I keď zároveň nesiem istú porciu neistoty voči tomu, či sú dôvodom uvedomelé postupy tvorcov pri tvorbe, alebo len jednoducho vidím viac, ako tam v skutočnosti je. --- Takmer dve hodiny kontrastu medzi minulosťou a dneškom iným než obyčajným spôsobom pokukujúc po všetkých kútoch sociálnej sféry, až mi bolo majoritu stopáže na grckanie. Ten však nie je jednosmerný. Nehovorí, čo je nesprávne, neukazuje odmietavo prstom na "prehrešky" z čias minulých, respektíve kontrast medzi dvoma časovými protipólmi vyznieva skrz dialógy neutrálne. Nutné je však dodať, že nie kvôli nejakému väčšiemu odporu voči minulosti a/alebo silnejšieho vzdoru voči prítomnosti, skôr pomalou, nekompletnou a primárne nie moc ochotnou (a neochotnou) integráciou hlavnej postavy do manierov a spôsobov dneška, čím Senior Year pokojne môžem(e) dištancovať od typickej (Netflixovej) žumpo-tvorby, ktorej jediným účelom existencie je škaredo sa dívať na štandardy minulosti optikou "štandardu" prítomnosti. Jedna z vrstiev príbehu implicitne zobrazuje (ktovie, či uvedomelo), že je úplne jedno, ako sa dnešná spoločnosť snaží tváriť a vykresliť veľký progres (najmä) v sociálnych otázkach, "sectarianism" (pochop úvodzovky, prosím) tu stále je, len v iných formách, ktoré sú nejakým zázrakom akceptované, a stále bude, pretože úplná absencia všetkého kritizovaného je obyčajná utópia. Posledných 20 minút bolo pre mňa a pre hodnotenie zlomových, nakoľko muselo nastať konfrontovanie toho, čo sme posledných 90 minút sledovali, s rozuzlením, v ktorom sa musí ukázať pravá tvár bez implicitnosti. V tej súvislosti si dovolím k hodnoteniu prihodiť jednu hviezdu navyše, pretože vo výsledku sa film musel rozhodnúť pre isté hodnoty, aby si nakoniec vybral iba tie, ktoré mohli a boli relevantne uplatniteľné ako aj v 2022, tak aj v 2002. A to som veru ešte nevidel. --- #1 Úvodná polhodina je svojim spôsobom jedna z prvých, ktorá už aktuálne pracuje s nostalgiou nad prelomom milénia a rannými 00. rokmi a následne sa na obdobie pozerá (z)idealizovane (pozn.: kvôli smerovaniu deja, nie "dobrovoľne"), hoc aj v pomerne slabšej forme. Už s tým pomaly začíname a keď sa za ~10 rokov dostaneme do fázy, kedy sa s 80s/90s nostalgiou bude pracovať tak schopne ako dnes, budem v orgazmickom nebi... ♪♫ / ♪♫ / ♪♫ (x) (x) (x) (x) (13.05.2022)