Ema a smrtihlav

[KVIFF] Vítejte u přešlapu roku. Nechápu koho napadlo toto natočit, spíše dodělat a co hůř, poslat do Varů. A co nejhůř to dát do hlavní soutěže. Co možná nejdřívější odchod porotců mluví za vše. Film, kde nefunguje vůbec nic. Je to jako kdyby příběh za sebe skládalo AI. Bez smyslu, bez ničeho. Jen jsem se modlil za konec. Pokud chcete něco podobného, ale kvalitního, pusťte si Musíme si pomáhat nebo Želary. Ema má možná rada slunce, ale Honzík tenhle film určo ne. (07.07.2024)

Jazyková rozpolcenost. Uslyšíte češtinu, slovenštinu, maďarštinu i němčinu, k tomu běží anglické titulky, nárazově i české. Zvyknete si. Odvážný počin prověří Vaší vnímavost na maximum. Více mě mrzí nejednoznačný závěr, kdy to mělo jít pouze jednou cestou, tou surovější. Scéna z kostela je brilantní. Tématicky to šlo na jistotu, ale za mě to mělo i přidané hodnoty. (+70%) (30.06.2024)

Veľmi rozvláčne dielo s veľkou výpravou, ktorého scenár by vystačil na hodinový televízny film. Napokon, samotná predloha má len 70 strán. Chápem, že senzitívne autorky sa chceli vyhrať s pocitmi a prežívaním, filmárskymi kudrlinkami, ale to nikam neviedlo. Je bezpochyby správne poukazovať na to, čo sa dialo za fašistického režimu na Slovensku, vrátane slovensko-maďarského pomedzia, ale toto naozaj nevyšlo. Tvorcovia rozbehli príliš veľa dejových línií, ktoré zostali nevypovedané a motívy konania ani nenaznačili. Záver gradoval do bleskovej zlátaniny línií: vzájomná nenávisť medzi Maďarmi a Slovákmi, nenávisť oboch voči Židom, utrpenie ženy, ktorá ukrýva dieťa, čudné správanie kapitána Hlinkovej gardy a nacistického dôstojníka. S trochou štipľavosti sa mi zdá, že ak by motiváciou tvorcov bolo získať grant bez potreby mať kvalitný scenár, tak s témou holokaustu, ktorá je na spracovanie neustále dôležitá, vsadili na istotu. Výsledok sa pochopiteľne nedostavil: žiadne ach, ani aha. Film netreba vidieť opäť. (11.09.2024)

Vynikající téma, které nebylo vůbec naplněno. Takový potenciál to má... Problematika v pohraničí Slovenska a Maďarska během nacistické okupace a scenárista z toho udělá jen příběh o tom jak žena ukrývá dítě ve stodole. Nekonečné střídání toho jak se Ema bojí, ukrývá kluka, pak se baví s náckem, pak je omylem znásilněna a to je vše. Dost monotónní. Jediné co mě zaujalo, bylo autentické střídání jazyků (maďarština, slovenština, čeština, němčina), které bylo ovšem dost náročné. Nedoporučuji, pokud ovšem nejste velký fanoušci historického žánru a máte náladu na něco delšího utahaného. (30.06.2024)

Na to, že jde o její čtvrtý celovečerní a teprve druhý hraný film, si spoluscénáristka a režisérka ukrojila příliš velké sousto a možná i zvolila ne příliš známou a silnou předlohu. Pro mladšího českého diváka je námět poněkud odtažitý a ne příliš srozumitelný. Diskutabilní je už východní premisa, kdy schovaného chlapce nikdo nepostrádá, nehledá ani nenahlásí. Výsledku nepomáhá ani obsazení méně známých herců, dialogy hned ve čtyřech jazycích a nepříliš jasný konec. Funkční zde příliš není ani zvolený akademický formát obrazu (1:1,37), ani samotná kamera jinak oceňovaného Štrby. (05.07.2024)