Oppenheimer

Filmařsky dokonale vybroušený dialogový uragán a to je právě ten problém, někdy by neškodilo držet hubu, protože pak se vysloveně zazářily některé nádherné dialogové perly. Zkušební výbuch považuji za jednu z nejgeniálnějších scén, kterou jsem kdy v kině viděl, právě tady vyniká vypravěčská genialita pana režiséra nejvíce. Nedostakem hudebního podkresu film opravdu netrpí. Hercům píšu jedni z hvězdičkou a Imax projekci považuji za povinnost pro každého filmovou fetku jako jsem třeba já. Jen pozor, titulky jsou trošku menší než bežně, takže pokud hůře vidíte, oční mikroskopy bych vzal sebou. 150 minut by bylo za 5*, 165 minut za 4*, 180 minut za 3* . (19.07.2023)

„A TEĎ JSEM SMRT. NIČITEL SVĚTŮ…“ Začíná to jako životopis, pokračuje to jako životopis a končí to jako životopis. Co jako byste na tom chtěli vidět třeba v IMAXU nechápu. Halda dialogů (třeba) o kvantové elektrodynamice či teorii mezonových částic (možná ne tak úplně, ale jako sorry…) přes Projekt Manhattan až po tu (další haldu) z éry mccarthismu a vyšetřovací komisi. Má to samo i světlý stránky (jestli se vám náhodou tyhle zdají jakože tmavý). Parádní obsazení. Parádní filmařinu – protože třeba ty věci okolo bomby, výstavba Los Alamos a i to v podstatě soudní drama, mě bavili. Určitě i díky práci se zvukem. Ale … není to film pro každýho. Kamarádka z kina odešla 20 minut před koncem (kurva proč? Když jsi vydržela tu nudu na začátku…dyť ten závěr je přece nejlepší!). Kamarád má rád dokumenty, tomu se to líbilo. Já mám rád Nolana, politiku a všechno možný… a přesto fláknu 3*. Tohle mělo bejt aspoň o půl hoďky kratší. (Takže problém tohohle životopisu je, že vlastně přesnej…) /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) K sepsání scénáře posloužila kniha z roku 2005 „American Prometheus: The Triumph and Tragedy of J. Robert Oppenheimer“, kterou napsali Kai Bird a historik Martin J. Sherwin. Ten na ní pracoval 25 let. 2.). Jde o první film, který Nolan nenatočil s Warner Bros. Studio Univerasal Pictures  souhlasilo s Nolanovými podmínkami, které zahrnovaly produkční rozpočet ve výši 100 milionů $, stejný marketingový rozpočet, 90–120 dní promítání v kinech, dvacet procent hrubého z každého dolaru a třítýdenní období před a po uvedení filmu, ve kterém Universal nemohl vydat další nový film. 3.) Thx za titule „?????“. ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (30.07.2023)

Byl jsem v IMAXu na 70mm projekci Interstellaru a Dunkirku (i Tenetu, ale ten tušim nebyl v 70mm), ale ještě nikdy jsem neměl takový opojný pocit z toho, jak nějaký film na tom obřím plátně vypadá. Úplně jsem zapomněl po těch všech filmech, co jsem tam navštívil a nebyly točeny Imax kamerami (například poslední Cruise), jak může vypadat film, co tento potenciál využívá naplno. U Nolana bylo kino vždy priorita a věnuji tomu velkou část příspěvku, jelikož si stojí za to vyčkat na jednu z beznadějně vyprodaných projekcí na Flóře, tak jako jsem si počkal já, jelikož doma toto těžkotonážní drama bude mít možná poloviční efekt a může člověku přijít zdlouhavé. Film Oppenheimer (z velké části díky fantastickému Cillianu Murphymu ) je vyčerpávající, tříhodinový, do velké míry konverzační a černobílý vhled to jedné z nejzásadnějších událostí 20. století a možná všech dob, který v první hodině naprosto lapil, aby mě cca v polovině ubil svou délkou a polevení tempa, leč v závěrečné části opět čapl za pačesy a najednou byl konec. A to jsem se ani nedočkal Michaela Caina! Leč zastoupil ho fantastický Robert Downey Jr., kterého jsem po dlouhé době viděl v kině rád a perfektně zapadl mezi velkou plejádu známějších herců, nebo alespoň obličejů, které zkrátka odněkud znáte. Možná bych to malinko shrnul jako výhru formy nad samotným obsahem díky fenomenální kameře Hoyte van Hoytemy, ač doma se tyto dvě stránky postaví na roveň a ještě více vynikne důraz na propracovaný scénář, který samozřejmě jako vždy Nolan s kolegy piloval roky. Čistě profesionálně lepší film neuvidíte, jde o to, jak vám sedne... (01.08.2023)

Všetkým, ktorí na tomto filme ešte neboli a majú v pláne tak učiniť chcem poradiť jednu vec-nechoďte do kina nepripravení.Pokiaľ vám nie sú aspoň čiastočne známe historické súvislosti k danej téme a ,,fascinujúci"svet fyziky,kvantovej fyziky a matematiky vám nič nehovorí,budete sa možno nudiť ako ja.Ak chcete z filmu niečo mať (a netreba sa spoliehať len na neodškriepiteľnú genialitu hereckých predstaviteľov a režiséra)je naozaj dobré o danej téme niečo vedieť.Ja som nevedela takmer nič,a tak sa moje obrovské očakávania minuli účinku.Ten strašný pocit premárnenej šance byť rovnako nadšená,ako drvivá väčšina hodnotiacich členov sa dosť ťazko opisuje. (10.08.2023)

Oppenheimera budu mít asi navěky spojeného s projekcí v pražském Oku, kde se rozbil projektor a lampa přepálila 35mm filmový pás. Což je samozřejmě ozvláštňující u jakéhokoliv filmu, ale nadvakrát u takového, v němž se ke znázornění jaderného štěpení používají takřka identicky vyhlížející praktické efekty. :) Pokud jde o film samotný, snad bych si jen přál, aby v něm bylo více mlčení, aby také někdy delší chvíli postál – podobně jako v hororově utahované scéně jaderného testu Trinity, při níž se zdá, že se naráz zastavil celý svět (což se v jistém smyslu opravdu stalo). A také, ale to bohužel platí pro všechny Nolanovy filmy, více života. // Oppenheimera Nolan vykresluje jako charismatického proroka či vidoucího, který nahlíží za závoj viditelných podob, jemuž ale současně chybí schopnost orientovat se v každodennosti, nahlížet důsledky vlastních slov a činů (na osobní i globální, politické rovině). Proto také, jak to později popsal Freeman Dyson, uzavřel faustovskou dohodu s vládou Spojených států (tedy dohodu, v níž dává člověk všanc vlastní duši za moc či poznání). Srdce nakonec Oppenheimerovi otevře až agónie statisíců umírajících v Hirošimě a Nagasaki, v okamžiku, kdy už bohužel není cesty zpět. Pro Oppenheimerova rozhodnutí Nolan nehledá omluvu, nesnaží se mu vystavět bezrozporný pomník. Ostatně, jak také omluvit někoho (a to se pochopitelně netýká jen Oppenheimera, ale všech vědců a vědkyň zapojených do projektu Manhattan), kdo se rozhodne pokračovat ve vývoji a testování zbraně, třebaže do poslední chvíle existuje riziko, byť možná zanedbatelné, že její použití zapálí atmosféru a způsobí tím konec světa? // Neznám druhý film, který by tak dokonale zachytil směsici čiré hrůzy a fascinace, kterou síla v jaderné bombě spoutaná, potažmo čekající na uvolnění, vyvolává. Asi si umíme jen těžko představit, jakým svodům musí čelit každý, kdo se ocitne v její blízkosti. (21.07.2023)