Oppenheimer

Prometheovský příběh (s explicitním odkazem na Junga) génia, který viděl svět za světem, dokázal unést ambivalenci (či snad nestrpí jednoznačnost?) a postavil paradox jako východisko svého teoretizování. Jaká je cena za svévoli, za - "JÁ můžu!", za estetický postoj ke světu, ve kterém se stanovisko odstupu a nejednoznačnosti prostě neodpouští? (12.08.2023)

Filmařsky a herecky jedna velká symfonie a ty tři hodiny mi utekly jak nic. Murphy určitě velký kandidát na sošku. To jsou ale věci, na které jsme tak nějak zvyklí a u filmů Nolana to očekáváme. Herecké řemeslo u Murphyho jakbysmet. Na plnou ale jít bohužel nemohu, protože i když jsem si to po filmařské stránce opravdu náramně užil, scénaristicky mě to nevtáhlo vůbec a vlastně jsem jen hltal vše okolo. Což bylo i tak úžasné, ale kdyby člověk neznal příběh již před filmem, asi bych ho na konci stále neznal. A i když jsem na tom nebyl v Imaxu, jsem moc rád, že jsem byl alespoň v kině. Obávám se, že hodnocení po zhlédnutí na tv obrazovce by bylo ještě podstatně nižší. (13.08.2023)

Chápu Nolana, že při psaní scénáře musel myslet na publikum. Já bych tam ale chtěl vidět míň politky a víc kvantový mechaniky a celkově techniky. Například jakým způsobem řešili nakládání s bombou při útoku. Jak jí spustili a tak (srpen 2023)....Koukám po druhý, začíná mě bavit až po 40. minutě. To je strašnej film, skoro pořád jen kecy a politika. (listopad 2023) (16.08.2023)

Mohu dát čtyři hvězdičky filmu, z jehož projekce jsem odešel dvacet minut před koncem? Trvat to dvě hodiny, bylo by to dobré, ale takhle je to prostě moc dlouhé a nezáživné. P. S. moje první setkání s režisérem, který je zde veden jako třetí nejoblíbenější a kterého jsem vůbec neznal. O nic jsem nepřišel. (18.08.2023)

40% pro osmáky povině. Pro akademiky max Oscar x3. Pro ostatní hluboký spánek. (27.08.2023)

Děsivý...  Mrazivý pocit po většině filmu. S tímhle tématem se nerad dostávám do styku, protože pojem válka mě vždycky děsil, ale ta velká láska k filmům mě i přesto dotáhla na sedadlo kina a nechala mě zhlédnout tento známými herci nabušený film o tom jak se lze stát smrtí... ničitelem světů. I přes válečný žánr, který nemusím se mi film dost líbil a všichni herci předvedli fenomenální výkony. Filmu připisuju 4 hvězdy z 5. (06.09.2023)

Sám bych si dovolil prohlásit, že nemohu nic jiného, než jen skromně popsat své pocity z tohoto doslova vědocko-fantasticky-politického giganta. Zabíhat do nějakých hlubších teorií a rozborů nemá s mými omezenými buňkami moc smysl. Dá se říct, že Oppenheimer je díky Nolanově genialitě přístupný naprosto všem divákům bez rozdílů vzdělání a dokonce i s minimální znalostí podrobnějších informací o celém Projektu Manhattan. Stačí jen umět vnímat, vcítit se a hlavně poslouchat... Z precizních dialogů je totiž možné načerpat silné emoce a prožívat krušné chvíle snaživého vědce s jeho okolím. Bohužel člověk byl, je a bude stále schopen zneužít všeho "pokrokového" a my ostatní se musíme v této džungli jménem Svět naučit žít a hlavně v něm vychovat své děti tak, aby přijaly ty správné hodnoty. Míra Oppenheimerova vyčerpání se s určitou mírou propíše do divákovy vnímavé hlavy a člověk si uvědomí, že viděl zase jeden moc smutný příběh. V mém případě je druhá projekce nutností! (13.09.2023)

Učebnice dějepisu od Nolana. A extrémně ukecaná k tomu. Chris bohužel neumí psát dialogy jako Tarantino nebo Sorkin a jeho marnou snahu vykřesat z těch desítek slavných mluvících vědeckých hlav pořádné napětí, neřku-li kolosální drama, nezachrání ani Tommy Shelby, povinně hláškující Damon nebo nahá Florence, přičemž finální rozuzlení s na sílu vmontovaným vysvětlením ďábelského masterplanu hlavního záporáka mi přišlo jak z nějaké špatné scenáristické příručky.  Je to samozřejmě profi natočené, všech padesát hereckých hvězd dostane svoji minutku slávy a čistě díky všem zajímavým historickým peripetiím stojí Oppenheimer za vidění. Jen si nejsem úplně jist, k čemu tahle komorní konverzačka může potřebovat plátno jako barák v IMAXu. Nejvíc se mi líbila poslední sentimentální scéna s Einsteinem, jak je všechno relativní – dneska záříte jako atomové sluníčko nad Hirošimou a zítra po vás ani radioaktivní pes neštěkne. 75 % (27.09.2023)

Tak i já jsem se nakonec dostal do IMAXu. Bylo to vážně velké, po všech stránkách! Tedy technicky úchvatné, zvukově ohlušující, ale zase ne moc, všechno dotažené. Příběh sám o sobě je fajn, jaderná (kvantová) fyzika smíchaná s politikou už ale taková bomba není (teda bomba tam je a ne jen jedna). Je to hlavně z důvodu přehršle informací, které jsem (dle hodnocení ostatních nejen já) nebyl schopen vstřebat. Tedy minimálně ne při první projekci. Zkrátka jsem se v tom chvílemi trochu ztrácel. Ani ne s tím, co se kde dělo, ale s tím, kdo je kdo a jaké má úmysly. Prostě postav bylo opravdu hodně. Myslím ale, že ten film bude postupně zrát, tak třeba někdy příště hodnocení upravím. (10.10.2023)

Záplava skvělých herců, příliš mnoho postav. Těžce se v tom orientuje. Nolana mám rád, ale tohle mě úplně minulo. Viděno doma. (11.11.2023)

Výjimečně se připojuji k Verbalovi. Nolan se stal expertem na to jak natočit film na zajímavé téma naprosto nudně. Jeho samožerství nabírá nové úrovně a jsem přesvědčen, že kdyby to takhle natočil kdokoli jinej, pošlou ho producenti do prdele. Kde jsou ty časy kdy dokázal aspoň odvyprávět příbeh poutavě, jako třeba v The Prestige (2006). (11.11.2023)

Abych řekl pravdu první třeba hodinu a půl jsem vůbec nevěděl která bije, moc jmen a moc faktů.. Až asi v té druhé polovině jsem tomu začal rozumět.. Jako určitě je to zajímavý film pro nějakého fyzika či vědce, potažmo historika, ale pro "normálního" smrtelníka je to moooc dlouhý a nechci říct že nezajímavý- ano uvědomuju si závažnost tématu, ale když to řeknu svými slovy tak bez koulí, to je asi to slovní spojení... (21.11.2023)

Američané mají tento styl politických dramat v oblibě. A Christopher Nolan odvedl skvělou práci sevřeným dramatem, přeskakujícím v čase, i odlišením děje mezi barevným a černobílým snímáním (firma Kodak vyvinula první černobílý film pro formát IMAX speciálně tak, aby zajistila barevnou přesnost těchto černobílých segmentů). Jako kamínky skládačky do mozaiky se zaplňují jednotlivé osudy hlavních postav a složité vztahy mezi nimi. I v epizodních rolích filmu se setkáme s vynikajícími herci (Casey Affleck,Matthew Modine či Gary Oldman v roli Harry Trumana !), což nepochybně zvyšuje jeho atraktivitu. Kvůli propletencům aktérů i pozadí jejich účasti v něm by nepochybně bylo podnětné přečíst si literární předlohu k filmu (byť má 600 stran!) (24.11.2023)

85% ani z helikoptery.. verbal to napisal z duse a jasne. ale respekt inym nazorom, komu co ulahodi je samozrejme kazdeho osobna vec. Respekt. (25.11.2023)

„Použitie atómovej bomby bude hrozivým zjavením božskej moci.“ Ťažký film, ktorý si vyžaduje vaše 100 % sústredenie, pretože priehrštie faktov a informácií je naozaj vysoké. Neustála zlovestná hudba v pozadí podčiarkuje dôležitosť každého záberu. Niekomu to môže vadiť. Mne to nevadilo. Film sa samozrejme zaoberá vytvorením najdesivejšej zbrane hromadného ničenia, no nemenej času aj jej dopadmi na našu budúcnosť a morálny dopad na ľudstvo. Pretože ako nakoniec povedal Robert Oppenheimer „Teraz sa stávam smrťou a ničiteľom svetov.“ A do bodky mal pravdu. (27.11.2023)

Omylem jsem si jako první stáhnul stejnojmenný dokument z téhož roku, ale čas jsem nepromarnil. Spojením s Nolanovým přednesem jsem vstřebal exaktní představu o životě vládce nad životem i smrtí a době do které byl Oppenheimer vnořen. (07.01.2024)

To bylo těžké sledovani ale sakra těžké... zorientovat se ve všech těch postavách..různé časové linie..nukleární téma...do toho neskutečně dlouhá stopáž... Herecké Výkony a hudba skvělé...celý ten příběh..hustej..jak ho pak pranyrovali ..pritom jim všechno udělal jak chtěli...60% bylo pro mě těžké se ve všem orientovat a pochopit..ale každopádně hodně zajímavé sledovat co se kolem atomovky dělo (13.01.2024)

"the greatest salesman of science", asi tak. Velmi se mi libilo jakou radost vesměs měli Američti občane při oznamení destrukce Nagasaki a Hiroshimi, že už po válce přece vůbec nevadi, Japončici potřebovali trochu FREEDOM&DEMOCRACY (21.01.2024)

I přesto, že se do rukou Christophera Nolana tentokrát dostal potenciálně nejkomornější a nejpřízemnější příběh, tak by to nebyl on, aby nám, místo běžné životopisné konverzačky, do kin doručil epický, informacemi a dialogy natřískaný, tříhodinový velkofilm, který je navíc zabalený do, pro Nolana příznačného, kulervoucího audiovizuálního kabátku. Ten obzvláště v Imaxu působí takzvaně "out of this world" a už teď je jasné, že na domácích nosičích bude lehce okleštěn o ten punc naprosté výjimečnosti. Ovšem co bude fungovat vždycky, je například chytré a pro vysoké ambice snímku funkční, několikavrstvé vyprávění skrze několik jasně oddělených a přesto skvěle se prolínajících časových rovin. Stejně tak funkční herecké výkony celého natřískaného ansámblu, v čele s vynikajícím Cillianem Murphym, jenž po mnoha štacích napříč Nolanovou filmografií konečně dostal ústřední roli a odvděčil se výkonem hodným Oscara. Takzvaně rochnit si divák může i ve vysoce nabitém scénáři, který ovšem pod svou tíhou neztrácí na kvalitě a ani na chvíli si tak nelze říct, že by upustil páru. Paradoxně tahle věc je ale zároveň mým největším mínusem filmu, poněvadž on skutečně nezastavuje a to ani ve chvílích, kdy by se to dle mého hodilo. A navíc, tři hodiny vysokého tempa a nespočtu dialogů na mě, hlavně při prvním shlédnutí, bylo trošičku moc. Ovšem veškeré zmíněné vysoce nadstandartní kvality, včetně toho neopakovatelného audiovizuálního zážitku z kina, na který budu ještě dlouho vzpomínat, z mého pohledu tento mínus suverénně zastiňují. Oppenheimer je tak dalším fantastickým počinem mého nejoblíbenějšího režiséra, jeden z nejlepších filmů roku 2023 a věřím, že brzy i oscarový laureát. (29.01.2024)

Velkolepý zážitek, který jsem bohužel neviděl v kině. Děj je opravdu složitý a doporučuji si nejprve přečíst něco o životě Openheimera předem. (04.02.2024)