Basquiat

Jeffrey Wright exceluje v životopisném dramatu režiséra Juliana Schnabela s názvem Basquiat, jež se shoduje se jménem hlavního hrdiny - nezávislého malíře a přítele Andyho Warhola, který se z ulice vyšvihl až na špici zájmu společnosti. Jak rychle stoupl, tak rychlá byla i cesta do propasti... Drsný, silný a skvělý příběh, výborné herecké výkony a David Bowie v roli Andyho Warhola. Scénář : Julian Schnabel a Michael Holman. Kamera : Ron Fortunato. Hudba : Julian Schnabel a John Cale. Hrají : Jeffrey Wright jako Jean Michel Basquiat. (03.06.2011)

Jedna z typických postav Warholovy Faktory - továrny na umění, kde znaky nemají smysl, nenesou v sobě žádný význam. Mladý černošský umělec Basquiat, jeden z představitelů generace tvůrců přímo ovlivněných Andy Warholem, je hlavní postavou tohoto skvělého biografického filmu režiséra Juliana Schnabela (jinak též významného newyorského postexpresionistického malíře). Boom pop artu odstartoval zajímavý zvrat ve vnímání umění - Warholovi šlo ještě především (mimo odklonu od abstrakce zpět k realitě a zaostření optiky na všední ,,komerční, objekty) o slávu, pozornost a peníze, jeho mladí žáci si naopak soustředili na fakt, že umění musí zpět za lidmi - tedy ze snobského prostředí galerií zpátky do ulic... Tak vzniklo graffiti - typický produkt městského vnímání krásna, tak vzešla hvězda Basquiata - neortodoxního tvůrce graffiti a pláten na pomezí abstrakce a experimentu. Vedlejším produktem úspěchu a slávy bylo zjištění, že Basquiatova plátna se za obrovské částky znovu stávají součástí sbírek snobských sběratelů, což mladý umělec vyvažoval právě tvorbou graffiti a writů přímo v ulicích New Yorku. Barevným sprejem vyvedený nápis, obrazec či kresba na zdi byly fenoménem, který jen posiloval Basquiatův kult (k tomu přispěla nejvíc samozřejmě jeho předčasná smrt) a hlavně poukazoval na ten nejdůležitější faktor - umělcovu nezištnou radost a vnitřní potřebu tvorby, stěžejní hnací sílu každého skutečného inovátora a kreativního jedince... Skvělý film, skvělá režie, strhující i přesvědčivé herecké výkony (David Bowie jako Andy Warhol...)... Basquiat... Jsem zvědav, kdy někdo natočí biografický film o další významné personě této Warholovské školy - Keithu Haringovi (jeho dílo bylo k vidění na vlastní oči třeba v Centru Egona Schieleho v Českém Krumlově)... (13.10.2007)

Dlouho žil na ulici, a své umění dával najevo jen pomocí graffiti na newyorských zdech. Až jednoho dne potkal Andy Warhola, a od tohoto dne se jeho život kompletně změnil. Jeho obrazy plnily světové galerie, rozhovory naopak plnily novinové články. Ale unést veškerou tu slávu není jednoduché, a ani Jean-Michel Basquiat není výjimkou... Hned zpočátku musím říct, že nejsem žádným velkým příznivcem "vizuálního" moderního umění - fotografie ještě chápu, ale udělat několik čáranců na plátno a nazvat to třebas Západ slunce nad řekou mi přijde ujeté (ale tak to asi má mít). Navíc obrazy podobné těm Basquitovým z filmu doma vídám každý den, a má je na svědomí moje dvouletá dcera. Ale zpátky k filmu jako takovému - životopisné filmy jsou většinou hrozně dlouhé, a hrozně nudné. To naštěstí není případ Basquita - ten jede od prvních okamžiků až do závěrečných titulků (i když konec mi přišel takový hodně zredukovaný). To, že se na film dobře dívá, má na svědomí excelentní herecké obsazení - kromě zde stokrát zmiňovaného Davida Bowieho jako excentrického Warhola musím vyzdvihnout i Michalea Wincotta (Rene Ricard) či Gary Oldmana (Albert Milo). A také krásná Claire Forlani... (27.01.2012)

Překvapuje mě toliko známých tváří - Basquiat je zábavný i mrazivý zároveň - holt sláva člověka dost ztrhá. Film je poutavý, hlavně hlavní postava a pak Warhol v podání Davida Bowieho. Dobrej filmík, kdo má rád pravdivé životopisy nebo výtvarné umění (nebo ještě líp obojí), ten by Basquiata v žádném případě neměl vynechat! PS: je to asi jen tím výzorem, ale Wright mi hodně připomínal Listera z červenýho trpajzlíka - 7/10 (20.02.2006)

Hodně jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdami. Pak jsem se sám od sebe opravil. Krásný film o smutném osudu božího člověka. Amerického newyorkského marného Umělce. Krutě ironický, leč poctivě lehce mytizující pohled na scénu Basquiatova vzestupu a pádu. K filmu mmj. nádherný soundtrack. Ta poslední skladba na něm je Caleova Halleluiah... http://www.youtube.com/watch?v=DinEKqtCDkg&feature=related (09.10.2005)