Megan a Rex

Můj první film věnovaný psovi. První polovina je příjemný film,kterému bych dal i pět hvězd - holčina s problémy v životě se srovná v armádě, kde se dá k psím vyhledávačům bomb a začne vést jednoho problémového komisaře Rexe a pak spolu odjedou do Iráku, kde se stanou hvězdama v oboru. Do zranění hlavní hrdinky je to hodně příjemný film a celkem to skládá zase další zajímavý střípek k tématu války v Iráku. V druhé polovině to spadne do průměru a těžký Ameriky, kde se řeší problém návrátivší veteránky což je celkem ok, ale hlavně její citové pouto k psíkovi, který se od ní kariérně oddělil a ona to řeší peticemi, interview v televizi a veřejnými akcemi - těžká Amerika. (01.09.2017)

Dobře podaný příběh o lásce ke psu. Není to zbytečně patetické, nechce vás to zbytečně vydírat, i když si říkáte, jestli to není místy emočně přehnané z hlediska toho, jak se hlavní hrdinka chová. Ale pak si prostě uvědomíte, že je možné mít tak rád i někoho jiného než jen druhého člověka. Kate Mara je tu hodně příjemná. (27.08.2017)

Zbožňuji čtyřnohé kamarády a mám rád válečné snímky. Tohle bylo navíc točeno podle skutečné události a je to tu už v červených číslech, takže jsem si od filmu dost sliboval. Jenže. Hned hlavní představitelka mi byla dost nesympatická... Klasický armádní přijímač s uřvaným seržou musí mít každý správný válečný film a jelikož se Megan hlásila k mariňákům, nebylo tomu zde jinak.Odlet do zámoří - Iráku a pár misí a akčních scén celkem ušlo, byť jsem se dost divil kolik práce měly dva Hummery se střelišti na střeše a průzkumná jednotka mariňáků se vším tím vybavením proti pár bubákům schovaných za kameny, byť jeden odpaloval jedno RPG za druhým... Holt první Irák to asi nebylo jako dnes. Dneska na kluky někdo vystřelí zpoza palmy či kozy a hned se řve do vysílačky : potřebujeme air support ! A to už je pokyn pro nějaký ten těžce ozbrojený dron nebo nějakého raptora aby z těch nepřátelskejch kluků muslimskejch nadělal mleté do kebabu, nebo rovnou hummus... Když už film jede ve slušných bojových kolejích tak jak to mám rád, letí hrdinka náhle domů. Tam už to pak začne na mně být až moc angažované a patriotické. Navíc i to její posttrauma... Nějak jsem ho nechápal což je opět chyba filmařů. Je mi jasné, že když půjdu v předvoji hledat miny a všelijaké výbušné nástrahy spoléhající jen na vlhký čumák parťáka, asi si z toho strachu něco vezmu sebou domů... A ta angažovanost? Jasně, Amíci to mají jinak. Jsou hrdí na všechny ty Troops co slouží v zámoří a šíří demogracii i v končinách, kde to lépe funguje spíše s diktátorem a jeho katy. Těch návratů vojáků a vojaček z různých misí je plný internet, to když převlečený Santa odhodí u překvapené rodinky doma náhle plnovous a je z něj navrátivší se syn, z bedny ve školce vyleze dojatému dítku jako dárek vojanda mamka (což někdy umí dojmout i mně) či dokonce ona masová vítání na všech těch stadionech co jich jen Amíci mají... Neumím si představit, že třeba Slávisté pro jednou nezapálí nic na stadionu a budou tleskat nějakému tomu našemu Jardovi nebo Pepovi co se vrátí z mise a stoupne si doprostřed hřiště... Takže jak říkám, chápu. Bohužel pro film těch intimních okamžiků sblížení Rexe s Megan aby z toho bylo přátelství až za hrob bylo ve filmu moc málo. Nevěřil jsem tomu a nevěřil jsem tomu ani při vítání Rexe. Milující pes nepřiběhne, nesedne si a nebude koukat do strany byť s vrtícím ocasem. I když je to serža od mariňáků a ,,wardog''. Když se tak zamyslím a to nemám rád dlouhé filmy, možná tomuto snímku chybělo půl hoďky navíc. Mohl tam být vice rozvinutý ten vztah, to pouto. Každopádně z prostředí Iráku docela zajímavá záležitost zase od jiné zbraně po všech těch spešl forces, sniperech a pyrotechnicích co už jsme ve filmech viděli... Dávám tedy za 3 signální praporky k nalezeným výbušninám. * * * (31.07.2019)

Nepřesvědčilo mě to... Taková láska a to závěrečné setkání? Takhle se pes, kterej dlouho neviděl svýho páníčka nechová. Rexík vypadal, jako by trpně držel a už už čekal, až dostane cukřík a bud moct odběhnout. Nebylo to uvěřitelný asi i proto, že to bylo strašně zkratkovitý, psychologický posun postav je fajn, když jim dáte čas a prostor. Jsem si jistá, že bych si byla příjemně užila jak chvíle sbližování se psem na cvičáku i operace v terénu, kupodivu i vztah s Mendesem nebo jak se jmenoval (a to je divný, rotože obecně mě tyhle věci spíše překážejí) Prostě bych si to užila víc, kdyby to bylo delší a propracovanější. Takhle to byl jenom letmý přelet nad psí boudou bez šance na vplyutí do děje.... (02.10.2017)

,,NĚKDY SI NEUVĚDOMUJEME, ŽE, JAK MOC JSOU RODINA ONI PRO NÁS, MY JSME RODINA I PRO NĚ...“ /// Je třeba se vyrovnat s holčičkovským úvodem (takže vlastně lákadlo pro holky). Pak námořní pěchota a Irák. Taky vás zajímá, jak moc tvrdej chleba psovod má? To už je vyprávění pro dospělý a Megan dokáže, že je velká holka. Pak je to zase takovej hočičkovsko-psovskej příběh, u kterýho bude stačit, že máte rádi psy. Nebo že máte (jakýkoliv) válečný trauma. Ale úplně nejlepší je bejt holka. Vemte k tomu svýho psa a držte společně palečky (tlapičky)… Americkej patriotismus, vojenská povinnost a zvířecí láska vtěstnaná do jednoho filmu o vojákovi a psovi. Na mě tam toho bylo zbytečně moc! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Nerozumím si s lidmi. 3.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (09.09.2017)