Megan a Rex

Mám rád skutečné příběhy o psech, což je asi dáno tím, že vždycky jsem měl psa. Z tohoto důvodu se nechávám rád unášet filmy o poslání čtyřnohých hafanů. Každopádně, i když má vyprávění téměř dvouhodinovou stopáž, ani chvilku jsem se nenudil. Navíc žádná vyfabulovaná pohádka, ale dojemný příklad toho, co se týče psů, že může být dobrým přítelem i posluchačem. (30.10.2017)

,,NĚKDY SI NEUVĚDOMUJEME, ŽE, JAK MOC JSOU RODINA ONI PRO NÁS, MY JSME RODINA I PRO NĚ...“ /// Je třeba se vyrovnat s holčičkovským úvodem (takže vlastně lákadlo pro holky). Pak námořní pěchota a Irák. Taky vás zajímá, jak moc tvrdej chleba psovod má? To už je vyprávění pro dospělý a Megan dokáže, že je velká holka. Pak je to zase takovej hočičkovsko-psovskej příběh, u kterýho bude stačit, že máte rádi psy. Nebo že máte (jakýkoliv) válečný trauma. Ale úplně nejlepší je bejt holka. Vemte k tomu svýho psa a držte společně palečky (tlapičky)… Americkej patriotismus, vojenská povinnost a zvířecí láska vtěstnaná do jednoho filmu o vojákovi a psovi. Na mě tam toho bylo zbytečně moc! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Nerozumím si s lidmi. 3.) Thx za titule „JustMeeKatie“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (09.09.2017)

Na to, že psi patří v mém žebříčku k vůbec nejneoblíbenějším zvířatům, jsem zde tento fakt dokázal překousnout a naprosto se ponořit do děje. Respektive vnímat to pouto mezi člověkem a zvířetem a po celou dobu držet palce. Příjemné, pozitivně laděné drama s uspokojivě napínavými prvky. 75% (11.03.2018)

Nerozumiem, ako sa súdna žena môže nechať naverbovať do armády a k tomu ešte do tej útočnej, teroristickej, americkej. To je asi jediná armáda na svete, ktorá aktuálne "bráni" svoje hranice tisíce míľ od vlastného pobrežia niekde na strednom Východe. Vymývanie mozgov však funguje a tak sa útle, milé, nežné ženy ochotne nechajú vtiahnuť do systému buzerácie na úrovni otroctva. Celý film je samozrejme zameraný na psa a tak to je pekne vopred pripravené na ľútosť, slzy, pátos. Psy máme skoro všetci radi, len si skúsme uvedomiť, o čom ten film je a čo vlastne americký pes robil v Iraku. V krajine, kde ani za 20 rokov stále nenašli tie sľubované chemické zbrane a Husajn pritom už dávno odvisel. Americký patriotizmus je tu zaoblený do súcitu k psovi. No a Kate Mara s rozpustenými vlasmi to sa dá. Ale v debilnej vojenskej čiapke to je niečo strašné. (18.04.2020)

Necelou hodinku a půl to bylo docela fajn válečné dobrodrůžo o holce a psovi. Hodně dělal neokoukaný námět, protože narozdíl od těch policejních vojenští hafani zatím nedostali tolik prostoru, ale bavil mě i do určité míry pohodový průběh, což by byl pro válečné filmy obecně handicap, ale tady to beru jako plus. Možná je to dáno tím, že tu neteče krev a vlastně se tu ani neumírá. Jenže v posledních třiceti minutách se to zvrhlo. Já sice chápu, že člověk si se zvířetem dokáže vytvořit pouto, ale to, co měla hlavní hrdinka se svým psem bych nazval nezdravým vztahem. V kontextu s tím, jak se chovala k vlastní rodině, to působilo silně protivně. No a pochopitelně došlo na mraky patosu v té nejhrubší podobě se salutováním a masovým tleskáním. Škoda. 60% (10.04.2018)