Réžia:
Dan WlodarczykKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrajú:
Petra Bučková, Jan Plouhar, Pavel Zedníček, Pavel Nový, Halka Jeřábek Třešňáková, Lenka Vlasáková, Veronika Žilková, Ivana Andrlová, Denisa Biskupová (viac)VOD (1)
Epizódy(6)
Obsahy(1)
„Je to příběh o střetu hodnot, kdy rodině vezmou dítě kvůli nepatřičnému jménu,“ vysvětluje režisér Dan Wlodarczyk. Název minisérie odpovídá netradičnímu jménu dítěte, které trápí místní sociální pracovnice. Další příběhy alternativních rodin, převážně z přelomu milénia, byly často převyprávěny a upraveny médii. Série tak pokládá univerzální otázku – kde končí osobní svoboda člověka a kde začíná společenská norma? Dá se vůbec dnes žít mimo daný systém? (Febiofest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (64)
Pozitivem této minisérie jsou herecké výkony (největší prostor má výborná Petra Bučková v roli matky) a určitá nejednoznačnost vyprávění, tvůrci nefandí ani jedné straně (alternativní pár versus úřady prosazující standardní výchovu), dávají divákovi prostor si vybrat. Druhá polovina seriálu už ale ztrácela na atraktivitě a závěr byl vyloženě uspěchaný, ničemu neprospěl ani časový skok (z Jitřenky v první třídě byla najednou sedmnáctiletá skoro dospělá slečna). Dovedla bych si představit více epizod se zaměřením na Jitřenčino dospívání nebo naopak osekání prvních dílů. Určitě se ale jedná o povedenější z Voyo projektů. ()
Podání mě hodně překvapilo. Je dobře, že do příběhu dali spoustu pravdivých a podobných témat a přitom to nebylo nijak zahlcené a na škodu výsledného efektu. Zahlcené pouze lidskou blbostí a to docela dost. Hlavní mimozemšťani byli jasní, ale film nikomu nestraní a ukazuje lidskou hloupost na všech stranách. Oproti jiným, časově unaveným, divákům měla délka hodnotný význam. Pozvolné sledování života "v souladu s přírodou" a s osobní svobodou dávalo prostor k rovněž pozvolnému nasírání, které nemělo čas opadávat a mělo šanci vydržet i pár dní po skončení. Kratší verze by fakt byla povrchní a vyzněla by tak nějak "nijak". Nebudu rozebírat logiku svobodného naturálního života, který od nikoho nic nechce, ale jen do chvíle, než začne dupat nožkou a žádat sociální dávky, na které má přece nárok, a které zaplatí ti, kteří se chtějí podřizovat systému. I já na to rád platím daně. A ještě ke konci filmu. Nevím jaké gradování tam divák požaduje, možná popravu té dvojice, ale pro mě byl konec s vlastní volbou Jitřenky/Viktorky logický a také zadostiučiněním. ()
Tak tohle bylo silný kafe. Na rozdíl od ostatních jsem teda v drtivý většině případů pro ty eko-bio maníky pochopení fakt neměl. Lepší ztělesnění pokrytectví aby člověk pohledal. Myslej si, jak jsou nad zákonem, jak s tim všim vydrbaj, že jim nic nehrozí a pak se hrozně divěj, když na ně dojde. Jsou hrozně antisystémový a stát podle nich jenom utlačuje svobodu a je uplně k ničemu, ale peníze od státu jim nesmrděj (mimochodem super scéna se Zedníčkem v předposlednim dílu). Chtěj rodit doma bez jakýkoliv asistence, protože porodnice jsou fuj, ale při komplikacích při porodu by určitě neváhali zavolat rychlou a služby porodníků by najednou rádi využili. Jsou hrozně volnomyšlenkářský a svoboda je pro ně nade vše, ale vůbec jim nepřijde blbý, že chěj po svym dítěti, aby se staralo o ostatní sourozence a ještě je opatrovalo jako oko v hlavě. Stejně tak jde svoboda stranou, když cpou svym dětem svoje přesvědčení a běda, když jejich dítěti vyhovuje standardní konzumní svět. Osobně bych se hanbou propad, kdyby moje dítě uteklo do Klokánku s tim, že se tam má líp než doma. Ale nejspíwš tyhle exoti doteď nepochopili, proč se to vlastně stalo. Nicméně téma perfektně zvolený, filmařina nebo herecký výkony na skvělý úrovni a potěšila i hudba. Po dramaturgický a technický stránce teda super podívaná a to, že jsem dal projekci celý minisérie na jeden zátah mluví asi za vše, čtyři silnější hvězdy. ()
Další z projektů Voyo, kde se potvrdili dvě věci: že producenti umějí vybrat téma, které nezůstane divákovi lhostejné a že je hrozně težké jakékoliv postavě fandit. Oproti Případu Roubal a Guru je tady plusem, že je výsledek lepší než člověk očekával - civilnější námět svým způsobem obyčejnější, ale dost silný. Začátek výborný, od třetího dílu stagnující a až poslední díl, který vezme do ruky Jitřní záře osobně a začne bojovat o svůj život je nejzajímavější, nejdojemnější a hlavně docela smutný. ()
V rámci české produkce je Jitřní záře silný nadprůměr a po vydařeném seriálu Chlap tu máme další výrazný počin. Stejně jako v Chlapovi i zde hraje roli výrazná tématická hudba a charismatické postavy. Tvůrci zůstali nestranní a protiklady "systém vs. alternativní způsob života" vykreslují nezaujatě, se všemi klady i zápory na obou stranách. Škoda trochu uspěchaného závěru. 80% ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (3)
- Velké množství vozidel objevujících se v seriálu je mladší než doba, v níž se seriál odehrává – například Octavia II, která se začala vyrábět až v roce 2004. (MIK0cz)
- Registrační značky na autech předbíhají dobu seriálu (krajské RZ na vozidlech v době, kdy se vydávaly ještě okresní SPZ), mají špatný zápis alfanumerického kódu na tabulku (pomlčka za prvními třemi znaky se přestala používat v roce 1986, pomlčka mezi dvojicí čísel se nepoužívá od zavedení krajských RZ), některé se dokonce opakují. (MIK0cz)
- Obecní úřad nemá pravomoc uchovávat projektovou dokumentaci ke stavbě (domu). Projektová dokumentace je uložena v okresním archivu, případně na městském úřadě příslušné obce s rozšířenou působností (v tomto případě Prachatice). (MIK0cz)
Reklama