Iveta

No ty vole, to jste té Ivetě zase moc nezlepšili curriculum vitæ. Tohle je spíš takový začátečnický životopisný europass. Že Iveta nebyla nějaká Madonna o které by se seriál točil rozšafněji je zřejmé. Ale taková depresivní, unylá, rozpačitá zbytečnost jakou je tento seriál se jen tak nevidí. Z Ivety je tu škaredá postarší paní, co zpívá jak vyhozená holka z konkurzu Česko hledá SuperStar‎. Povrchně, bez atmosféry, emocí se přemisťuje mezi bytem rodičů a podnájmem, sem tam "zazpívá" a nebo se snaží o přízeň mužů. Sepeši je naopak vykreslen pro většinu diváků šokantně až příliš despoticky a nesympaticky. Plusem je, že jeho představitel se mu vzhledově podobá. Ostatní herci hrají na úrovni levného seriálu, tedy někde pod 50% svých obvyklých výkonů. Na seriál jsem ze zvědavosti nakoukl jak se TV nova vypořádá z vizuálně i hlasově nejkrásnější zpěvačkou ČSSR, do které jsme byli jako mládenci zamilovaní. Po první sérii sestávající se z ubohých tří epizod jsem měl dostatek indicií, že jsem se nedozvěděl nic nového, že komerční seriálová tvorba může být komorní (rozuměj: uspávací), že si nechci kazit svoji platonickou lásku, obdiv k andělské tváři Ivety i jejím životním etapám a že někdo točí projekt o fenoménu, co zná akorát z Wikipedie. Tak můžete to napravit třeba dalším seriálem s názvem Darinka. P.S. Proč tu Ivetu nehrála Patricie Pagáčová - umí zpívat o něco líp (popř. playback) a je to typ Bartošové. (15.04.2024)

Tož nebudu chodit kolem horké kaše, Iveta Bartošová byla moje první dětská crush a klip Tři oříšky jsem na VCR točil furt dokola (údajně) až do úplného psychického vyčerpání rodičů. To bylo ještě předtím, než na ní začal parazitovat úplně brutálně nechutným způsobem bulvár, který v kombinaci s nešťastnou rukou při volbě osudových mužů a bojem s vlastní psychickou nestabilitou a následným pádem na dno lahve, dovedl Ivetu tam, kam dovedl... Není to špatný seriál. Houpavou, na postavách klaustrofobně nalepenou, kameru Martina Douby a přesvícené scény, v tomto případě ještě často ponořené do zvláštního snového růžovo-fialového neonového oparu, jsem poznal na první pohled. A docela to k tomuhle psychologickému pojetí, kdy se celý příběh soustředí čistě na postavy a všechno ostatní je spíše podružné, sedí. A je také fajn, jak se v třetí sérii styl kamery promění. Jako kdyby se dávný sen rozplynul a nezůstalo pro Ivetu kromě extrémně toxického okolí (a Artura) už vůbec nic. Přiznám se ale, že se moc neorientuju v tom, jací lidé se okolo Ivety Bartošové motali, takže mi tu občas chybělo více polopatického vysvětlování toho, kdo je kdo, a musel jsem si věci dohledávat - ano, i v tom dobovém bahnu, který nenasytný bulvár toho času chrlil. (05.07.2022)

Tuzemská odpověď na francouzské fantasy dobrodružství Arthur a Minimojové pracovně nazvaná Artur a mimoňové je u konce. Ve společnosti bývalé princezny českého popu jsme strávili téměř devět hodin, během kterých mne scénárista a režisér Michal Samir nedokázal přesvědčit, že tuto sérii bylo třeba natočit a když ano, tak že toho měl zhostit právě on. Samir si občas si ulétával mimo naši realitu, občas nevěděl o co se opřít a občas nás nechává jenom pozorovat prázdný rám. Jestli se něco vyloženě povedlo, tak to je navození nostalgické retro atmosféry (především v první sérii) a stylizace současných herců do postav, které lemovaly zpěvaččin tragicky ukončený život. Na druhou stranu vyloženým úletem byla pasáž kolem Ivetina únosu bojovníkem proti mimozemským útokům Romanem Třískou, to byla těžká halucinace. Suma sumárum, životopisné drama je již natočené i odvysílané, přes to nejde vlak. Vyložené devadesátéosmé místo ve Zlatém slavíku to nebylo i když se nemůžu zbavit dojmu, že takováto horská dráha by si zasloužila víc namazat kolečka. (06.06.2024)

Docela zajímavý životopis, který se soustředil především na začátky Ivety Bartošové, ale osobně mi přišlo, že jsme se dozvěděli víc věcí o Sepéšim než o ní samotné. 🤷🏼‍♀️ Sama jsem si teda nemyslela, že byl Petr Sepéši takovej idiot nebo spíš, že se choval jako takovej idiot. Celou dobu mě nejvíc vytáčelo, jak všem hrozně dlouho trvalo, než se vyjádřili… třeba i samotná Iveta - mně tak strašně drásala nervy, když třicet sekund mlčela a prostě nic neřekla. 🙈 Chvílemi mě příběh dojímal, hlavně ve třetím díle. Ani nevím proč, buď jsem prostě přecitlivělá, nebo to fakt bylo dojemný. Každopádně jsem moc ráda, že tu něco takového vzniklo, o Ivetě Bartošové konečně něco pěknýho a něco, co ukazuje, že stojí za to být rád, že v naší zemi byl někdo takový. 🤍 Všichni herci mě neskutečně překvapili, hlavně ta podoba… ani ne tak představitelky Bartošové, jako představitele Sepéšiho… to byl fakt úlet. Tahle třídílná minisérie mě fakt bavila, sjela jsem ji za jeden den, takže za mě můžu rozhodně doporučit i těm, kteří nikdy Ivetu Bartošovou neposlouchali, ale alespoň ví, že někdy existovala. 🙌🏻 (27.05.2022)

Mám ze seriálu velmi rozporuplné pocity. Opravdu byla Iveta Bartošová tolik ufňukaná a ukňouraná figura, která neměla vlastní názor? To asi ne, že. Ano, zažila toho za svůj krátký život poměrně dost a ne vždy to byla jenom procházka růžovým sadem. Taky to byly pekné turbolence. To s člověkem dokáže velmi slušně zamávat. Výběr písní mi přišel velmi zvláštní. Čekala jsem, že uslyším Ivetiny hitovky. To byl takový problém, aby zazněly originály a Anna Fialová otvírala pouze pusu? Chápu, že Iveta měla jiný hlasový rozsah a její písničky jsou těžké na zpívání. Jsem z tohoto počinu celá rozladěná. (31.05.2023)