Arašidová nátierka

Tato noc se zapíše do historie (aspoň teda do mé osobní historie) jako Peanut Butter Double Feature - Noc, kdy jsem shlédnul dva filmy, co mají slova Peanut Butter v názvu a 74% zde na CSFD. The Peanut Butter Solution byl ten druhý a... Sakra, tohle je dokonalá pohádková, surrealistická noční můra s šíleným, nepředvídatelným dějem a několika momenty, které by se mi asi nesmazatelně zapsaly do podvědomí, kdybych tohle viděl jako dítě. Což bych tak trochu chtěl, ale zároveň jsem rád, že jsem to viděl až teď, ve věku, kdy už z toho traumata mít nebudu. Mám spíš ohromnou radost, že jsem zase jednou objevil něco tak unikátního. Jo a většina postav je dost super, obzvlášť Connie je strašnej borec a ten učitel... Dlouho jsem neviděl většího úchyla (a to jsem předevčírem viděl Repo!). Miluju to. 9/10 (18.07.2020)

Je pro mě záhadou, jak je možné, že to skutečně fungovalo tak strašidelně, když mi bylo těch pět. Zřejmě v tom budou ty představy, o kterých je i tenhle pokus o film. Z dětské fóbie se vyklubala lobotomie a ani Walter White na konci to nespravil. Nostalgie je fajn, ale nemělo by se to s ní až tak moc přehánět. (12.10.2016)

Já si na tenhle film ze svého dětství nevzpomínám, ale vyprávěli mi o něm bratranec s kamarádem jako o jednom z nejděsivějších filmových zážitků dětství. Neváhali jsme proto, a poodhalili roušku tohoto (dle okolních komentářů všemi) obávaného snímku. Nebudu více prozrazovat, nerad bych vás od tohoto dětského 'kultu' nějak odrazoval či něčím vás ovlivňoval. Ty 3* jsou rozumným neutrálem mezi dětským strachem a dospělým pohledem na tuto 'rodinnou zábavu'. (05.10.2008)

Jestli nějaký film ovládá umění zanechat dojem, tak je to tenhle. Přinesl mi zážitek tak silný až se stal součástí mých vzpomínek a snů a natrvalo se mi usídlil v hlavě. Viděl jsem doslova tisíce snímků všech možných žánrů, ale ani ty nejmilovanější z nich se mi tak nevryly do paměti. Nedokáži posoudit zda to byl režisérův záměr či náhoda, ale pro mě je Dům plný strachu jediným svého druhu. (13.01.2012)

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem tenhle záhadný film viděl poprvé někdy v 90. letech ve školní družině. Po cca 10 letech jsem měl možnost se na něj podívat znovu. Ne však s dabingem, ale v originále. Nechci se rozplývat nad záhadným působením tohoto filmu, ale některé věci stojí za zmínku. Například to, že mi během scény, kdy onen šílený malíř pronese "malíři z celého světa čekají na naše štětce" problesklo hlavnou, jak šíleněji mi to znělo v češtině před lety, kdy jsem to viděl poprvé. (12.05.2009)