Arašidová nátierka

"Co to na mě zkoušíš, Michaele ?? Lidské vlasy rostou pomalu, tak půl centimetru za měsíc !!" - "Ne ty moje, pane !!" ;) Laskavý čtenář / divák promine, ale pod tou obří tíhou nostalgie má jeden - Tedy já rozhodně ano !! - nesmírnou chuť dát všech pět kousků, on totiž máloktery jiný snímek dostává statusu legendy, a to skutečně v tom pravém smyslu slova, byť druhá projekce a zub času spolehlivě hvězdu a půl sežere, přestože tenhle velmi originální kanadský film, tenhle hybrid, s výraznou českou stopou režiséra Vojtěcha Jasného, který se podílel na scénáři téhle noční můry jedné nejen tuzemské generace, působil nejednomu z nás hodně těžké sny.. A co by na tohle řekl Freud ?? ;) Těžko říci, ovšem daleko větší záhadou zůstává, jak silný psychický dopad na dětského diváka tenhle ryze kanadský, rozuměj nízkorozpočtový žánrový i stylistický hybrid, film měl, aniž by se vlastně dostatečně dokázal napojit na diváka dospělého.. Australskému režisérovi Michaelu Rubbovi rozhodně nelze upřít snahu, ani zásluhy za ten prvotní příběh, který údajně vytvořil pro svého malého syna, jinak ovšem těžko dále cokoli vnímat pozitivně, jedině snad pro tu cílenou jinakost odlišující typické produkce Hollywoodu, když Dům plný strachu narací a jejími prostředky připomíná spíše hongkongskou akční školu, což naopak vůbec nekoresponduje s tím civilním neherectvím většiny zúčastněných.. A tak vznikl jeden z nejpozoruhodnějších a nejrozporuplnějších filmů s tím nejzajímavějším poselstvím o představivosti a jejím chápání, jaký jsem vůbec kdy viděl.. (05.01.2013)

Jak píše Cival a mnozí další - podprahová bezejmenná generační noční můra dětí 80. let, na kterou jsem zapomněl a pak zapomněl, že jsem na ni zapomněl, ale když jsem tu na ni náhodou narazil a přečetl si první větu obsahu, v tu ránu byla zpět z hlubin podvědomí, kde si díky své traumatizující tajemné atmosféře, šokové scéně ve vyhořelém domě a surrealistickým obrazům hrozivě nezadržitelně rostoucích vlasů celou dobu hověla a kdoví co tam napáchala. Dnes už sice nevyděsí, ale stále jde o dost zvláštní rodinný film (mezi jehož čtyřmi scenáristy figuruje i Vojtěch Jasný) nepřekvapivě kanadské produkce (kdo kdy viděl nějaký kanadský horor, ten chápe, kanaďani jsou hrozní podivíni) s omšelým vizuálem, který připomene jiný nostalgický kanadský kult, seriál "STŘEDNÍ ŠKOLA DEGRASSI" (kde se také objevil představitel Connieho Siluck Saysanasy) nebo disneyovský horůrek WATCHER IN THE WOODS, eventuelně atmosféricky podobný britský PAPERHOUSE. (24.09.2009)

Jestli nějaký film ovládá umění zanechat dojem, tak je to tenhle. Přinesl mi zážitek tak silný až se stal součástí mých vzpomínek a snů a natrvalo se mi usídlil v hlavě. Viděl jsem doslova tisíce snímků všech možných žánrů, ale ani ty nejmilovanější z nich se mi tak nevryly do paměti. Nedokáži posoudit zda to byl režisérův záměr či náhoda, ale pro mě je Dům plný strachu jediným svého druhu. (13.01.2012)

Nevím, jestli děti vnímaly tenhle film jako horor, nedokážu se natolik vžít do dětské duše. Mně se při jeho sledování vybavila kampaň, kterou v období normalizace vyvíjel bolševik proti mužům s dlouhými vlasy. V televizi běžely krátké šoty pod heslem „Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás“. Rovněž se na toto téma otiskovaly vtipy v časopisu Dikobraz. Esenbáci na takové muže hleděli s podezřením coby na protisocialistické živly. Dnes možná budí podezření spíše muži s vyholenou hlavou. Další asociace: Struwwelpeter, strašidelná německá knížka pro děti (česky Rozcuchánek). Každopádně dost zvláštní film. Dal by se k němu napsat psychoanalytický výklad. (24.04.2023)

Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem tenhle záhadný film viděl poprvé někdy v 90. letech ve školní družině. Po cca 10 letech jsem měl možnost se na něj podívat znovu. Ne však s dabingem, ale v originále. Nechci se rozplývat nad záhadným působením tohoto filmu, ale některé věci stojí za zmínku. Například to, že mi během scény, kdy onen šílený malíř pronese "malíři z celého světa čekají na naše štětce" problesklo hlavnou, jak šíleněji mi to znělo v češtině před lety, kdy jsem to viděl poprvé. (12.05.2009)