Zúčtovanie

...aneb jak stateční herci urychlili pád feudalismu. Pěkně udělané, ale na můj vkus příliš pohádkové. Herci, kteří zmařili popravu tím, že se zbraní v ruce zpacifikovali její ozbrojené vykonavatele? Hmmm...to mi nesedělo. Herci, kteří našli útočiště před ozbrojenou hordou vojáků v zámecké kapli, do které napochoduje druhým vchodem jediný člověk - zvrhlý šlechtic, jemuž herci právě před chvílí zaškodili tak, jak ještě nikdy nikdo žádné jiné pomazané hlavě s modrou krví? Hmmm...to mi nesedělo ještě víc. Ryzí pohádka. Ale třeba jsem jen moc přísnej. A hlavně - pokud bych tomu měl JÁ věřit, tak by to bylo jen o tom, že je to každýmu jasný, kdo ty kluky vraždí, nikdo ale neřekne ani popel. A pokud by se někdo přece jen zbláznil, tak by v té době s tou svojí pravdou vydržel naživu jen po skutečně nezbytně dlouhou (ne moc dlouhou) dobu. Ta doba měla totiž jasné vítěze. Tvůrci tohoto filmu to dobře věděli a bylo to na něm znát, oni ale potřebovali za každou cenu happy end, a tím to celý trochu zmrvili. Bohužel. (31.07.2014)

MENO RUŽE+ČARODEJNICE ZO SALEMU Vizuálne krásny a myšlienkovo bohatý príbeh. Herci sú fantastickí, hudba pôsobivá aj keď komorná a atmosféra je úžasne temná. Čo trochu škrípe, je réžia, pretože McGigan nedokáže šokovať tam kde treba a niektorým scénam uberá na reálnosti. Paul Bettany je v sutane taký démonický, že si hneď zabezpečil účasť na Da Vinciho kóde.... (05.05.2006)

Co dělat, když spravedlnost lidská je slepá a ta boží nejistá? Změnit repertoár.. McGuigan osobitým způsobem kočíruje svou kočovnou detektivní společnost (přípravy na představení), aby se od okamžiku, kdy na sebe Bettany hodí hábit Silase, vnořil do vlhké omítky pohádkové fresky o dobru a zlu, v níž divadelní hra a závěrečná řeč obžaloby splynou v jedno a morální bída dá vyniknout vznešenosti gest. Hereckým vládcem pro mě nebyl Preacher Man Bettany ani hadí muž Dafoe. Tu korunu jim v své krátké chvíli sebral sebejistý mocipán Vincent Cassel. (20.11.2015)

Jakkoli by se mohlo zdát, že příběh člověka, který v sobě kvůli tíživému svědomí najde sílu vykonat dobrý skutek a čelit bezpráví, je už v literatuře i ve filmu naprosto ohraný, tady jsem hltala každou minutu stopáže a není to jen výkonem Paula Bettanyho. Vlastně je to tím, čeho jsem se nejprve trochu bála a co bylo tady podáno tak dokonale lehce a zároveň vážně (i když ne pro masové diváctvo) - totiž obsahem řešícím nejednu filozofickou a psychologickou otázku a zároveň datací do středověku. Nemohla jsem si totiž nevzpomenout na Údolí včel (rovněž se tam řeší vina a trest, byť trochu jiná) a na Sedmou pečeť (hledání pravdy o Bohu a smyslu života), a obě témata jsem našla skvěle podaná právě ve Hře ve smrti, to vše doplněné pochmurnou atmosférou a autentickým středověkým prostředí (ať už město či kostýmy). Tleskám. (02.08.2008)

Atmosférický skvost zažírající se pod kůži jako morová zima. Dokonale vystihuje, co je pro nás na středověku tak děsivé: krok mimo pevně dané místo ve společenství znamenal smrt. Film se vydává jinou cestou než jeho knižní předloha, která se nese v lehčím tónu a jde v ní o duši středověkého divadla. Té se Hra o smrti dotkne jen letmo, nádhernými střípky kulis a kostýmů potulných herců, a na pozadí zločinu rozehrává part o duši středověkého člověka. Paul Bettany ztvárnil svého kněze-uprchlíka Nicholase se směsicí křehkosti a zoufalé touhy po vykoupení. Principál Martin (W. Dafoe) je vynalézavý realista, schopný riskovat, ne pro nejistou spravedlnost, ale pro přítele. A lordu de Guise jako by z černých kudrn chvílemi vykukovaly rohy (Vincent Cassel je ďábel, to říkám pořád! :)). Zásadní scénu rozhovoru v kostele si užívá jako kočka hru s myší, s nadhledem dravého nihilisty hledá slabiny v Nicholasově víře a odhodlání. V tandemu s loňskou Black Death dokonalá volba na temný středověký maraton. (08.02.2012)