Réžia:
Wojciech Jerzy HasScenár:
Tadeusz KwiatkowskiKamera:
Mieczysław JahodaHudba:
Krzysztof PendereckiHrajú:
Zbigniew Cybulski, Iga Cembrzyńska, Elżbieta Czyżewska, Gustaw Holoubek, Joanna Jędryka, Janusz Kłosiński, Bogumił Kobiela, Barbara Krafftówna (viac)Obsahy(1)
Zábavný historický film Rukopis nájdený v Zaragoze v sebe spája prvky štýlovej kostýmovej komédie, dobrodružného rytierskeho filmu i fantastickej báje s duchmi, s obesencami, so šialencami a s tajomnými princeznami. Bol natočený podľa nevšedného románu veľkého dobrodruha, kniežaťa Jana Potockého, z roku 1815. Román vznikol ako farbisté rozprávanie a súčasne satira na ľudskú pochabosť a poverčivosť. Jeho hlavným hrdinom je mladý Alfonso van Worden, ktorý sa práve dozvedel, že je jediným mužským potomkom slávneho rodu a že ho vybrali, aby plnil veľké úlohy. Film, ktorý rozpráva o náhodnosti ľudského osudu, využíva epizodickú formu rozprávania, voľne prechádza od tragiky k sarkazmu a komike a od reality k fantázii. (MFFK Febiofest)
(viac)Recenzie (35)
Ježíš ( nebo raději "Aláh"?), to mě to ale bavilo! Rukopis obsahuje snad všechny fragmenty, co se mi už jako děcku na doznívajícím středověku líbily, respektive mě děsily a zároveň fascinovaly. Umělecké rytiny, od nichž se nedá odtrhnout zrak, i když jste právě v obležení nepřátelských vojáků. Polohu měnící oběšenci, se kterými se dá i popovídat. Číše vína ve tvaru lidské lebky, ony ty lebky jsou vlastně úplně všude. Španělská inkvizice... Všechny tyto lehce hororové prvky jsou zároveň odlehčeny krásně absurdním humorem, který se minimálně u mě trefil přímo do černého. Vůbec se nedivím, že z toho byl Buňuel posraný! ()
Tříhodinový historický snímek s prvky surrealismu, příběh o cestách velitele gard Alfonse van Wordena španělskými prériemi. Film unáší svou atmosférou na pomezí snu a reality a rozsáhlostí s několika příběhovými liniemi. V druhé části se film vyprávěním hrdinů rozvětví až v pětinásobných flashbacích, které se navzájem střídají a doplňují, až splynou samy do sebe. Luis Buñuel, který je známý tím, že málokdy viděl jeden film vícekrát, údajně shlédl Rukopis hned třikrát. Mezi další obdivovatele patří Francis Ford Coppola, Martin Scorsese a především David Lynch. Nezbývá, než tento snímek doporučit každému, kdo nemusí mít všechno naservírováno přímo na talíři, ale kdo se rád v budoucnu na film podívá znovu. ()
Neuvědomuji si žádný jiný film, který by obsahoval dramatickou šestiexpozici... Viděno znovu na LFŠ 2013, na plátně a s českými titulky. Těch časových rovin tam může být 7, podle toho, jestli sen Cybulského v rovině č. 2 bereme jako novou rovinu anebo ne. Pak jsou tam ještě dvě odnože v rámci 3. a 5. časové roviny, takže pokud každou tuto krátkou odnož bereme jako samostatnou expozici, lze jich nakonec napočítat 9. ()
I přes olbřímí délku je to zábavné dílo. Ta úctyhodná stopáž je způsobena tím, že snad každá postava, kterou hlavní hrdina potká, vypráví příběh (ten ve filmu vidíme) a pak i postavy těch příběhů vypráví své vlastní historky, přičemž se některé mohou i prolínat. Ne všechny jsou stejně zábavné a mě se více líbila druhá část filmu, kde přijde na scénu vykutálený šlechtic Busqueros, což je nejlepší postava. Režisérovi se povedlo skvěle zachytit kouzlo doby. Miluju ty ďábelské zvuky a minimalistický hudební doprovod u šibenice. Samozřejmě se to tam hemží lebkami, duchy, kordy a hlavně spoustou krásných ženských. Opravdu nepamatuju film, ještě k tomu černobílý, kde by bylo tolik vnadných, laškovných krasavic. ()
Poľský historický film mal svoju silnú pozíciu a dokázal ponúknuť divákovi mnohokrát nevšedný zážitok. V tomto prípade zaexperimentoval a výsledok je podľa mojho názoru polovičný. Podstata príbehu sa časom stráca, nedokážu mu pomáhať ani dobrá výprava a kombinácia fantasy s komickými prvkami. Ako satira na ľudské slabosti však funguje. ()
Galéria (16)
Fotka © Zespół Filmowy Kamera
Zaujímavosti (24)
- Wojciech Jerzy Has dlouho přemýšlel o tom, jak by se Potockiho dílo dalo adaptovat pro film. V rozhovoru, který poskytl časopisu Film v roce 1963, uvedl, že chtěl, aby „Rukopis“ byl realistickým a zároveň poetickým podobenstvím o člověku. Režisérovy plány byly zároveň ovlivněny tlakem Ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany (PZPR), který v rezoluci sekretariátu Ústředního výboru kinematografie vyzval k hledání „námětů vyjadřujících pokrokové myšlenky a osvobozenecké snahy národa a pracujícího lidu v tisícileté historii Polska, s využitím v tomto ohledu vynikajících děl polské literatury“. Někteří filmaři, včetně Hase, přistoupili k tvorbě adaptací národní literatury a nechtěli se podílet na reaktivaci socialistického realismu. (classic)
- Hasova adaptace se skládá ze dvou částí: první (trvající 98 minut) se zaměřuje na neuvěřitelná dobrodružství Alfonsa van Wordena (Zbigniew Cybulski) v údolí Los Hermanos a představuje hlavní postavy, zatímco druhá (trvající 78 minut) je založena na příběhu Avadora (Leon Niemczyk), který se odehrává na kabalistickém hradě. Režisér spojil některé motivy románu a zbavil se některých motivů. Antické motivy nebyly ve filmu přímo zobrazeny, stejně jako ty, které přesahovaly Španělsko jako místo děje v čase a prostoru. V knize měly velký význam motivy související s chronologií a vývojem náboženství, které zde byly vynechány, stejně jako rozsáhlá historie rodů Gomelezů a Uzedů v předloze. Naproti tomu Avadorův životní příběh se omezil především na události odehrávající se v Madridu. (classic)
- V Polsku film z politických důvodů dlouho čekal na uznání, kdežto na Západě rychle zkultovněl a byl promítán při půlnočních projekcích. (Cimr)
Reklama