Rukopis nájdený v Zaragoze
Rękopis znaleziony w Saragossie
The Saragossa Manuscript
Réžia:
Wojciech Jerzy HasScenár:
Tadeusz KwiatkowskiKamera:
Mieczysław JahodaHudba:
Krzysztof PendereckiHrajú:
Zbigniew Cybulski, Iga Cembrzyńska, Elżbieta Czyżewska, Gustaw Holoubek, Joanna Jędryka, Janusz Kłosiński, Bogumił Kobiela, Barbara Krafftówna (viac)Obsahy(1)
Zábavný historický film Rukopis nájdený v Zaragoze v sebe spája prvky štýlovej kostýmovej komédie, dobrodružného rytierskeho filmu i fantastickej báje s duchmi, s obesencami, so šialencami a s tajomnými princeznami. Bol natočený podľa nevšedného románu veľkého dobrodruha, kniežaťa Jana Potockého, z roku 1815. Román vznikol ako farbisté rozprávanie a súčasne satira na ľudskú pochabosť a poverčivosť. Jeho hlavným hrdinom je mladý Alfonso van Worden, ktorý sa práve dozvedel, že je jediným mužským potomkom slávneho rodu a že ho vybrali, aby plnil veľké úlohy. Film, ktorý rozpráva o náhodnosti ľudského osudu, využíva epizodickú formu rozprávania, voľne prechádza od tragiky k sarkazmu a komike a od reality k fantázii. (MFFK Febiofest)
(viac)Recenzie (35)
Poľský historický film mal svoju silnú pozíciu a dokázal ponúknuť divákovi mnohokrát nevšedný zážitok. V tomto prípade zaexperimentoval a výsledok je podľa mojho názoru polovičný. Podstata príbehu sa časom stráca, nedokážu mu pomáhať ani dobrá výprava a kombinácia fantasy s komickými prvkami. Ako satira na ľudské slabosti však funguje. ()
Bývaly doby, kdy jsem na tří až čtyř hodinové filmy koukal neustále. Dnes k takto dlouhému filmu sáhnu sporadicky. Je téměř nemožné si najít tolik času a vychutnat si takto dlouhý snímek v celku. Koukal jsem na to tedy s přestávkami možná čtyři a půl hodiny. Snímek byl hodně zvláštní, rozkouskovaný styl vyprávění nebyl nijak zmatený a dalo se v tom orientovat, ale pořád jsem čekal a čekal, co z toho vyleze a závěr mě tak nějak zklamal. Místy hodně zábavné, místy trochu dost rozvláčné, jako celek mě to příliš neuchvátilo, ale zase jsem rád, že jsem to viděl. ()
Tříhodinový historický snímek s prvky surrealismu, příběh o cestách velitele gard Alfonse van Wordena španělskými prériemi. Film unáší svou atmosférou na pomezí snu a reality a rozsáhlostí s několika příběhovými liniemi. V druhé části se film vyprávěním hrdinů rozvětví až v pětinásobných flashbacích, které se navzájem střídají a doplňují, až splynou samy do sebe. Luis Buñuel, který je známý tím, že málokdy viděl jeden film vícekrát, údajně shlédl Rukopis hned třikrát. Mezi další obdivovatele patří Francis Ford Coppola, Martin Scorsese a především David Lynch. Nezbývá, než tento snímek doporučit každému, kdo nemusí mít všechno naservírováno přímo na talíři, ale kdo se rád v budoucnu na film podívá znovu. ()
Nie, nepochopil som to. Ale aj hlavná postava príbehu hovorí niečo v tom zmysle, že kto sa v tom všetkom má vyznať. Som vlastne v jeho pozícii ako divák, on ako poslucháč historiek ostatných. Ale nespochybňujem zábavnosť filmu, krásne poľské herečky a aj fakt, že ak by som si robil graf a zapisoval mená, všetko by do seba krásne zapadlo. Navyše dĺžka filmu nie je prekážkou, jeho rozdelenie na dve polovice má svoje opodstatnenie. Zaujímalo by ma, ako vyzerá jeho skrátená verzia a či je prehľadnejšia, alebo naopak zmysel strihom stráca. Asi sa k filmu niekedy vrátim s ceruzkou a papierom v ruke. možno by ale nebolo od veci si zohnať predlohu. ()
Neuvědomuji si žádný jiný film, který by obsahoval dramatickou šestiexpozici... Viděno znovu na LFŠ 2013, na plátně a s českými titulky. Těch časových rovin tam může být 7, podle toho, jestli sen Cybulského v rovině č. 2 bereme jako novou rovinu anebo ne. Pak jsou tam ještě dvě odnože v rámci 3. a 5. časové roviny, takže pokud každou tuto krátkou odnož bereme jako samostatnou expozici, lze jich nakonec napočítat 9. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (24)
- V Polsku byl film zpočátku přijímán s rezervou. Jerzy Płażewski mu ve své knize „Dějiny filmu“ věnoval málo prostoru a označil film za „zábavný pastiš plášťové romance, dvořící se nápaditým vizuálům a přehlídce různobarevných hereckých kreací“. Recenze Rukopisu byly vzestupné a stručné. Polští recenzenti se o Hasově díle vyjadřovali různě: objevily se názory, že režisér „lehkomyslně propásl příležitost vyšplhat se na vrchol“ (Jaszcz) a že jeho film „je bizarností tak bizarní, že je světovým unikátem“. (classic)
- Velmi přesná scénografie umožnila načrtnout přesný filmový ekvivalent toho, co bylo v Potockiho díle ponecháno čtenářově představivosti. Lidia a Jerzy Skarżyńští a Tadeusz Myszorek, zodpovědní za scénu a kostýmy pro Rukopis, rekonstruovali španělskou krajinu první poloviny 18. století, aniž by opustili zemi. Pro filmovou scénu navrhli Skarżyńští 232 kostýmů a celý proces bedlivě sledoval sám režisér. Kamera filmu, za kterou byl zodpovědný Mieczysław Jahoda, se natáčela převážně v Juře Krakovsko-Częstochowské, nedaleko Olsztyna u Čenstochové. Kulisy pro madridské scény byly postaveny v okolí Morskieho Oka ve Vratislavi. Natáčení začalo v roce 1963 a trvalo více než rok. (classic)
- Hasova adaptace se skládá ze dvou částí: první (trvající 98 minut) se zaměřuje na neuvěřitelná dobrodružství Alfonsa van Wordena (Zbigniew Cybulski) v údolí Los Hermanos a představuje hlavní postavy, zatímco druhá (trvající 78 minut) je založena na příběhu Avadora (Leon Niemczyk), který se odehrává na kabalistickém hradě. Režisér spojil některé motivy románu a zbavil se některých motivů. Antické motivy nebyly ve filmu přímo zobrazeny, stejně jako ty, které přesahovaly Španělsko jako místo děje v čase a prostoru. V knize měly velký význam motivy související s chronologií a vývojem náboženství, které zde byly vynechány, stejně jako rozsáhlá historie rodů Gomelezů a Uzedů v předloze. Naproti tomu Avadorův životní příběh se omezil především na události odehrávající se v Madridu. (classic)
Reklama