Duna: Časť druhá

Naštěstí jsem se rychle smířil s tím, že Paulův vývoj se bude odvíjet podle očekávatelné trajektorie - zejména když se Villeneuve na rozdíl od Lynche rozhodl následovat didaktické schéma zrodu diktátora. Proč naštěstí? Protože jsem se díky tomu záhy začal soustředit na perspektivu Chani, brzy ustavené coby postava věcná, analytická a empatická. ___ V tomto ohledu se dá DUNA II uchopit trochu jako MATRIX, kde šlo o záměr: Zdánlivě se jedná o příběh mužského hrdiny, ale ve skutečnosti je celý film vystavěn jako analytické pozorování mnohem bystřejší ženské postavy, jež se rozhoduje, zda jí ten chlap stojí za pozornost a důvěru. Chaninou antagonistkou je pak podobně nenápadně rozvíjená hlavní mrcha Jessica. ___ Příběh Chani v paralele k příběhu Jessicy je nakonec jediná soustavně rozvíjená dvoj-linie. Oproti tomu linie traktované jako centrální jsou čím dál eliptičtější, zmatečnější a náhodnější. Imperátor je neatoritativní, původní mladý padouch se stává ponižovanou vedlejší postavou, nový mladý padouch je přepálená karikatura - a čarodějnická špionáž působí v té zkratce jako z bondovské parodie.  ___ Výhoda perspektivního napojení se na Chani je i v tom, že si stejně jako ona můžeme říkat: "Co se s Paulem sakra děje? Proč dělá, co před chvílí říkal, že dělat nebude? Hráblo mu?" Nemluvě o tom, že slib věčné lásky pět minut předtím, než požádá o ruku jinou ženskou, je pohříchu pochybná milostná diplomacie. ___ Jediná dramaticky funkční část filmu je pro mě ta romantická, když se postupně sbližují - a vyvrcholí to cestou na červovi. Napadla mě paralela se STAR WARS III, kde šlapaly naopak ona politická rovina, hrdinova proměna i pocit zmaru z rozkladu světa.  ___ Ano, kompozice, tonalita a práce se zvukem jsou pozoruhodné, leč žádná scéna krom milostných a prvního sedlání červa (což je de facto taky milostná scéna, opět je klíčová Chanina perspektiva) mě nezasáhla: nebyl jsem stržen dramaticky ani esteticky, nezažíval vzrušení z filmařiny, z hry tvarů, světla a zvuků, z výstavby scén či z rytmu, jež třeba u Nolana zažívám běžně. ___ DUNA I odvážně reinterpretovala příběh členitého světa skrze relativně intimní, fázované drama několika postav. DUNA II je naopak překvapivě konvenční "temný" velkofilm o boji rebelů se systémem, jen jsou všichni svině nebo blbci. Krom Chani. A červů. (09.03.2024)

Ako z jednotky, aj z dvojky (možno ešte viac) som mal pocit nadživotnosti, posvätnosti, božskosti. Všetko je veľkolepé, vznešené, ozrutné, hrá (či skôr duní) do toho neskutočná hudba a to, čo stvára kameraman, to je vrchol. Akoby sme sledovali pietne (a draho) sfilmované dejiny, akurát nie v podobe historickej fresky, ale sci-fi veľkofilmu. Kým minule som bol trochu v rozpakoch z Davea Bautistu, Javiera Bardema a Stellana Skarsgårda, tu boli skvelí, hoc podľa očakávaní je najmrazivejší Austin Butler. Za Brolinom mi v jednotke bolo smutno, ale musím skonštatovať, že hoc do toho starý dobrý Josh ide v dvojke naplno, tentoraz je skôr už len smutným štatistom. Ale taký je údel pravých rúk budúcich kráľov, všakže? Najpozitívnejší dojem som mal (okrem diabolského 81-ročného Walkena, ktorý je tu však všehovšudy tak 4 minúty) z Chalameta a Zendaye. Majú medzi sebou skvelú chémiu. Akoby sa na seba zo všetkého najradšej tu a teraz zversky sexuálne vrhli, ale zároveň si jeden druhého veľmi vážia a obdivujú ho. Zaujímavá kombinácia. Villeneuve Dunami stanovil istý štandard, ktorý bude typický pre sci-fi veľkofilmy najbližšie roky tak, ako bol svojho času smerodajný Pán prsteňov pre fantasy. Netreba samozrejme azda dodávať, že len minimum tvorcov dokázalo ponúknuť niečo viac, než netalentovanú, pohodlnú kópiu. Vážim si koniec, ktorý ide proti očakávaniam. Zostal som z neho veľmi smutný, ale v dobrom, teda ak je niečo také možné. Taký je predsa život, nie? Veci niekedy dopadnú presne naopak, než si myslíme. Akože hej, scenár obsahuje pár lacnejších dramaturgických zvratov a sem-tam nechápeme, prečo stále bojujú nožmi a mečmi (a kde majú bezpečnostné kamery), keď majú takú pokročilú techniku, ale dá sa to zvládnuť. Účasť ATJ som každopádne nepochopil. (11.09.2024)

║Rozpočet $190miliónov║ Tržby USA $252,390,027║ Tržby Celosvetovo $626,090,027▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Obsadenie priam luxus. Dejovo mi to pomalšie tempo tento krát ale vadilo, prišlo mi to v niektorých úsekoch dosť zdĺhavé. Dokonca niektoré dejové prechody, skokové bez dobrého plynulejšieho nadpojenia. Technická stránka brilantná. Akcia v pohode, dramatická stránka poväčšinou berie. Villeneuve sa troška nechal uniesť svojou dokonalosťou, začína byť z neho troška zhýrali Nolan. /videl v kine: 85%/ (31.03.2024)

Rok 1977 - Star Wars, 1968 - Vesmírná Odysea, 1962 - Lawrence z Arábie. Teď už vím, co lidé cítili, když v kině poprvé viděli tyto filmy. Duna 2 je se vší svojí komplexností, kvalitou a měřítkem jedním z největších sci-fi děl, co kdy vzniklo. (obsáhlý názor zde) (27.02.2024)

Tísnivá atmosféra, spletitý nekompromisní příběh a filmaři zase od divíků ("diváci, co se diví") očekávají, že půjdou oni naproti filmu a ne film naproti nim. Konečně jsem se aspoň částečně mohl s nějakou postavou víc sžít, což mi "Vol.1" nedopřálo, ale že bych s postavami dýchal, že by mi s nimi bylo pouštní horko, že bych na tváři cítil stejný ostrý písek hnaný vichrem, to prostě ne. Filmařina je to asi skvělá, ale co naplat, emocionálně je to opět (asi záměrně) plochý film. Na druhou stranu se naštěstí nekoná žádná soap opera a hlavní hrdina nemá problém vrazit kudlu do krku nemohoucího obyvatele vesmírných lázní. Válečné scény jsou perfektní a vizuální stránka nabízí orgie, barevně přesně tónované do celkového dekoru ponurosti a tíživosti. (02.03.2024)