Duna: Časť druhá

// Destiny is a bitch na entou umocněno zase jednou neuvěřitelnými obrazy dua Villeneuve & Fraser a ještě doplněno o Zimmerovo burácející score, který když ve druhé půlce v jeden moment dropne, má sílu minimálně tří atomovek. Speciální smeknutí pak patří Austinu Butlerovi, který instantně vytvořil jednoho z nejikoničtějších záporáků, jací se na plátně kdy objevili, všechny jeho scény naprosto famózní. Slabší tempo a nějaká ta zkratkovitost tam sice furt jsou, ale v rámci celku to jsou bezvýznamné výtky, je to prostě náhul :) (27.02.2024)

Duna je bezpochyby veľkolepý projekt a Denis Villeneuve hviezdne režisérske eso, ktorý do projektu nalákal množstvo hviezdnych mien. Po toľkých ospevných recenzíách mi neostalo nič len sa presvedčiť na vlastné oči a sánka mi teda, bohužiaľ, nepadla. Mám pocit, že je film dosť preceňovaný. Vo všeobecnosti je to výnimočný sci-fi projekt, na ktorom sa dá stále stavať, druhá časť končí tak, akoby tu trojka mala byť už zajtra. Osobne ma to veľmi nenadchlo, myslel som, že pri dĺžke takmer 3 hodiny sa príbeh uzavrie. Akosi nemám chuť na ďalšie pokračovanie, neviem o čom by malo byť, no možno sa mýlim. Vizuál je nádherný, Zimmerova hudba dokonalá, ale nejak mi tak chýbali emócie, ktoré sú dosť dôležité pre film, ktorý tlačí na osud z každej strany. Treba si povedať na rovinu, že film je naozaj emočne chladný jak psí čumák, čo je pre mňa osobne najväčší problém filmu. Režisér sa nevyhol niekoľkým hluchým miestam a myslím, že film zostrihať o nejakých 20 minút by nebolo na škodu. Množstvo rečí o tom či je Paul vyvolený alebo nie, hromada dlhých a spomalených záberov, to všetko nepomáha filmu, ktorý by mal odsýpať jedna radosť, skôr máte pocit, že toho na tej púšti už bolo dosť. Film rozhodne má kvalitu, oplatí sa ísť do kina, ale nemajte prehnane veľké očakávania ako ja. +++Na zážitku mi nepridalo ani 17 minút reklám pred filmom a brutálna cena vstupného 9,70 eur, pri ktorom si treba sakra dobre premyslieť na aký film do kina idete. +++ Film 80%. (17.03.2024)

Čekám na každý nový film Denise s velkým očekáváním. Dunu jako knihu zbožnuji, četl jsem i ostatní od Franka. Druhý film je rozhodně velkolepý a nadherna nasnímaný. Po prvním imaxovém shlédnutí nejsem zcela přesvědčen o plném hodnocení, řeknu proč. Je tu pár změny, poměrně dost se tlačí na ženské osazenstvo a ke konci se zvláštně zrychlí... a hlavně je to vlastně dost odtažitý film. Ještě si zopakuji kino a uvidím,kam se moje pocity posunou. I první díl nebyl za plno napoprvé. Přes vše ostatní, tohle je zasloužená adaptace pro slavnou knihu. A je přenesena s velkým citem. (28.02.2024)

S první Dunou jsem měl zásadní problém v tom, že jsem v ní jen těžko hledal byť jen jednu jedinou postavu, jejíž osud by mě zajímal. Byl to krásný, ale chladný a prázdný film. Dvojka však zvládne sérii v tomhle smyslu napravit reputaci poměrně rychle. Hrdinové konečně něco zajímavého dělají, povídají si spolu, ty debaty mají pointu a Villeneuve to navíc celé balí do ještě o kousek hezčího vizuálu. Druhá Duna je krásnější, ale taky akčnější, svižnější a diváčtější. Dokud najednou není. Villeneuve jakoby si po nějakých sto minutách uvědomil, že má před sebou ještě opravdu hodně věcí, které musí vyprávět a že to do té zbylé hodiny prostě nenacpe. Takže šlápne na plyn a film je najednou zbytečně uspěchaný, utíká od zajímavých témat, protože musí ještě doříct to či ono. A i když závěrečná bitva vypadá skutečně pompézně, opět jsem měl se závěrečnými titulky pocit, že za tím krásným filmem je dost možná i skvělý příběh, který se ani tentokrát nepovedlo odvyprávět takovým způsobem, jaký by si zasloužil. Na rozdíl od prvního dílu jsem se tentokrát nenudil, ale jestli někdy dvojku uvidím znovu, tak až před premiérou případného třetího dílu. I přes všechny kvality tu totiž jistá pachuť nedodělku pořád zůstává. (27.02.2024)

Nedokážu říct, do jaké míry je druhá Duna přeceňovaná, ale takhle zanícená odevzdanost ambicióznímu a skoro famózně obsazenému (Walken!!) projektu je fakt zvláštním úkazem. Docela závidím všem, kteří se takhle nechají strhnout vypiplaným vizuálem a burácivým audiem, které tvoří dobrých 50 procent dramatické složky. Možná i víc. Jedničku jsem si dal před projekcí znova a nakonec mi přijde lepší, vyváženější v osobních a politických liniích, hutnější v načrtávání světa a pozoruhodnější ve finální degradaci tempa a soustředění na postavy. Dvojka chce být kolosem, který se tou chtěnou velkolepostí přesycuje a citelně mu schází vypravěč kalibru Erica Rotha. Villeneuve pevně ovládá inscenaci a řadu záběrů bych si klidně zarámoval také díky Fraserově práci se světlem, ale ten film je tak trochu dějový zmetek. Vynáší se do nebes jako dokonalá adaptace, ale já si při něm spíš uvědomil, jak je knížka vlastně skvělá a obsáhlá. Tady se dvě hodiny vedou řeči, jestli Paul je, nebo není vyvolený,  což není moc objevné. Poslední třetina pak odnikud přivede Joshe Brolina a začne chrlit militantní zrcadlo dnešního světa, melodrama o pomstě či morálně a emancipačně chabou ideologii náboženství v takovém halabala podání, až jsem prostě netušil, jestli má kýžené sdělení vůbec nějaký pilíř, natož pak komplexní rám. Hrozně se hraje na osudovost, ale sledujeme spíš precizně ošetřený hollywoodský kýč, který v nejdrzejších momentech vykrádá poetiku Šíleného Maxe a v rozložení sympatií je až osmdesátkově cheesy - z Butlera jsem si teda na zadek nesednul a byl šíleně šablonovitý, při heroickém a bleskovém faceoffu Brolina a Bautisty jsem se musel až smát.  Asi to chci někdy vidět znova, ale pochybuji, že v tomhle vznešeném bordelu někdy najdu něco víc než jen respekt nad totální epičností, která je důležitější než podnětnost dramatu. Film, v němž se toho v obrazu děje hodně, ale vlastně se stane hrozně málo a nikdo z herců si neuvědomuje, že jsou hlavně věšáky na poddimenzovanou zážitkovou exhibici. (03.03.2024)