Tron

Těším se na Tron Legacy a chtěl jsem si udělat ucelený obrázek o pojmu Tron a tak jsem si pustil původní film. Teď už vím, že v pokračování mě bude lákat hlavně hudba. Tenhle původní díl taky vlastně lákal hlavně na revoluční efekty, který sice na jednu stranu vypadaj směšně, ale na druhou stranu pořád vypadaj úctyhodně vůči době, ve které vznikal. To je jako když koukáte na stařičké záběry Jeana Michel-Jarreho. Jak tam na deset kláves živě mastí melodie, o kterých nikdo nikdy neměl ani tucha. Prostě něco nového, neokoukaného, co určilo budoucnost filmovému průmyslu. Jenže to je to jediné, co tenhle film může nabídnout. Příběh je totiž s dialogy jeden obrovskej vtip. Ale pro dialogy ten film točenej stejně nebyl, tak co. (08.11.2010)

Tron je akýmsi priekopníkom v rôznorodých elektronických svetoch v ktorom drží prvenstvo a za ktoré si aj vyslúžil kultový status. Lenže skôr ako kultové dielo je to priekopnícky film, ktorý experimentuje s efektmi na úplne inej úrovni. Bohužiaľ je to ale jeden z tých filmov, ktoré po čase strácajú všetok svoj pôvab, práve vďaka tomu, že technický pokrok je omnoho rafinovanejší a precíznejší ako to bolo v roku 1982. To ale neznamená, že sa na film nedá pozerať. Je totiž plný rôznorodých nápadov, ktoré dokážu zaujať a ktoré obohacujú Tronov svet , hlavne svetelné motorky. Uprostred tohto gigabatového dobrodružstva stojí Jeff Bridges, ktorý dokazuje istú pohodovosť, vo svojom prejave a hneď sa stáva najzaujímavejšou postavou filmu. Dokonca zaujímavejšou ako Tron. Inak je to jednoduchý príbeh, ktorý okrem spracovania nemá čím ohúriť, hlavne preto, lebo je príbehovo čiernobiely a charakterovo chladný. Ale pokračovanie si rozhodne rád pozrem. (12.01.2010)

Bohužel absolutně nedokážu docenit, jak moc převratně Tron musel působit v době svého uvedení. Ale neustále jsem se o to snažil. Myšlenka a částečně i provedení mi připadají fantastické. Příběh ale spíš kolísá, v určitých chvílích vyloženě drhne. Vykrádání či půjčování si ze Star Wars zde není tak očividné, rozhodně ne tak, jako v pokračování Tron: Legacy. Což je mimochodem film, který z větší části dojíždí právě na některé postuláty tronovského světa stanovené v tomto filmu. Oba filmy jsou značně nedokonalé, ale stejně je mi první Tron sympatičtější. Je z něj cítit, že je to skutečný průkopník, všechny ty hloupé naivity mu mohu snáze odpustit, než pokračování. (05.01.2011)

Pro staromily požitek, pro mě jako pro diváka, který v Tronovi hledal poutavou sci-fi nebo příjemnou hi-tech pohádku, naopak těžké zklamání. Zápletka je jednoduchá, triky obrovsky zestárly a atmosféra potemnělého světa počítačů se vzhledem k lehkému stereotypu ne a ne dostat pod kůži. Film tak nakonec paradoxně funguje o nějaký ten kousek lépe ve chvíli, kdy se člověk nechá pohltit famózním pokračováním Tron: Legacy. Nostalgie po starých hernách, světě soubojů s diskem nebo po závodech na motorkách se pak nenápadně přihlásí o slovo. (18.04.2011)

Ze starého Trona mám rozporné pocity. Celý Tron je totiž vysloveně záležitost estetiky, designu a speciálních efektů. O nějakém ději nebo výraznějších filmařských výkonech nemůže být řeč. No a právě ona vizuální složka vypadá chvílemi směšně a občas zase žasnu nad genialitou návrhářů. Zaujmou například některá prostředí. Byť zastaralá, nelze jim upřít originální koncepci, ucházející jsou i kostýmy. Ale jiná prostředí jsou fakt bídná a například animované pasáže vypadají jako by je někdo zapomněl renderovat a triky často působí naivně a komicky. Tron rozhodně tedy není nijak zvlášť kvalitní filmařina, ale kombinací práce nadaných výtvarníků, tak vznikl jakýsi fenomén založený zejména na konceptu počítačového světa a jeho estetice, který přebil ostatní slabiny filmu a vlastně je učinil nepodstatnými, neboť je to právě vizuální složka a nic jiného, co je v souvislosti s tímot filmem vnímáno. A význam tohoto fenoménu v nějaké podobě přetrvává dodnes, byť spíš coby osmdesátkové retro. (21.08.2012)