Tron

Když jsem byl malý a viděl TRON poprvé budil jsem se z nočních můr kde mě rozložil počítač což jasně ukazuje, že pro malé děti tenhle film opravdu není. Teď o X let pozěji můžu zpětně ocenit chytrost, promyšlenost a hlavně originalitu toho nápadu. Včera jsem mimochodem viděl ukázku z pokračování a vypadá to opravdu hodně zajímavě. Těším se. (26.07.2009)

Těším se na Tron Legacy a chtěl jsem si udělat ucelený obrázek o pojmu Tron a tak jsem si pustil původní film. Teď už vím, že v pokračování mě bude lákat hlavně hudba. Tenhle původní díl taky vlastně lákal hlavně na revoluční efekty, který sice na jednu stranu vypadaj směšně, ale na druhou stranu pořád vypadaj úctyhodně vůči době, ve které vznikal. To je jako když koukáte na stařičké záběry Jeana Michel-Jarreho. Jak tam na deset kláves živě mastí melodie, o kterých nikdo nikdy neměl ani tucha. Prostě něco nového, neokoukaného, co určilo budoucnost filmovému průmyslu. Jenže to je to jediné, co tenhle film může nabídnout. Příběh je totiž s dialogy jeden obrovskej vtip. Ale pro dialogy ten film točenej stejně nebyl, tak co. (08.11.2010)

Automaty sa odjakživa delili na A) Hazardné B) Herné. Tomu prvému som nikdy (dokonca ani v Las Vegas) na chuť neprišiel, tomu druhému som ako malý fagan nedokázal odolať. Ich užívatelia sa zvykli členiť na A’) Gamblerov B’) Gamerov. A’-čkom bol podivín z krúžka, sused cez chodbu aj zrzka z Družby, zúfalci ktorým splýval svit dňa so zatmením noci a peniaz bol nadovšetko, naviesť som sa nedal. B’-čkom bola húfa nerozdeliteľných kamošov z ulice, chlapčiská čo prekutrali každučký kút sídliska a keď sa vyčerpali, hľadali rozptýlenie v pípajúcich a blikajúcich mašinách, prehovoriť som sa dal. Tie časy sú už dávno preč, ale nie je “Tron” oživujúcou návratkou? Príkazové riadky, centrálna jednotka, disky, bity, cykly boli súčasťou žijúceho systému, ktorý čakal na infiltráciu právoplatného pôvodcu a nastolenie spravodlivej konfigurácie. Lisberg nazrel do budúcnosti, cez banálny skript a raritnú 8-bitovú grafiku vyšliapal chodníček pre novodobých prieskumníkov virtuálnej reality. Taká kolegialita sa cení. (09.01.2011)

O existenci tohohle Tronu jsem donedávna ještě nevěděl. myslel jsem si, že existuje jen ten "nový". Ale pak jsem k tomu včera usedl a vrátil se zpět do dětství, kdy jsem mastil z dnešního hlediska primitivné videohry. Příběh je takový tak akorát, aby to táhlo film, s postavami už je to lepší (poslední dobou mě čím dál více fascinuje, jak byly kdysi postavy i herci tak nějak prostě přirození a normální, ne umělé karikatury jako dneska - holt osmdesátá léta se nezapřou), ale to provedení a vizuální stránka prostě pohltí. Jednoduché, parádní, ve své době v kině by mi to určitě ustřelilo trencle. 3,5* (30.03.2015)

Sledovať TRONa dnes je ako oprášiť starý videoherný automat, pomaly prejsť prstami po ošúchaných tlačidlách, vziať do ruky joystick, nahmatať dierku a vhodiť mincu. Akonáhle sa rozžiaria svetielka, začne hrať hudba a na obrazovke sa objaví miniatúrna postavička alebo formula, začnete spomínať... ////////// Vizuálne a technologicky dodnes potvrdzuje jasný status priekopníka počítačovej animácie, trikov a digitálnych efektov. A tá hudba... Wendy Carlos vedel, ako publikum správne nažhaviť na tie roky 90. Budúcnosť hráčom nikdy nepriala viac. 80% (12.11.2014)