Glory

Glory jde bohužel zcela mimo mne, jako všechny filmy, kde od začátku přesně víte nejen to, kdo je dobrý a kdo špatný, ale také to, jakým směrem se bude vyvíjet děj. Takhle to dopadne téměř vždycky, když někdo začne točit dílo s obrovským humánním poselstvím - dříve nebo později sklouzne do uslzeného patosu a místo filmu tak vznikne těžkopádný žulový pomník. S takovou výzvou si vědí rady pouze nečetní géniové - a Edward Zwick nikdy géniem nebyl. (13.12.2009)

Ještě v dobách, kdy byl Edward Zwick neznámý zelenáč, natočil válečný velkofilm z dob občasnké války, ve kterém předvedl všechny atributy, které jsou v jeho filmech dodnes. Ani by mi tolik nevadil hrdinský patos, potrhané americké vlajky a možná bych i přežil téma rasismu, vadí mi ale utahanost a taky fakt, že občanská válka je v mých očích nezajímavým konfliktem, který podle mě nejde natočit natolik dobře a zajímavě aby zaujal člověka, kterému je americká historie úplně ukradená. V tomto směru je totiž film nadstandardním, velkolepě vyhlížejícím bijákem s dobře natočenými bitevními scénami, slušnou hudbou ale bohužel nevýraznými herci. Pokud vás tento válečný konflikt zajímá a překousnete americký patriotsmus klidně si jednu nebo dvě hvězdy přidejte. (03.10.2009)

V mnoha ohledech mi přišlo, že Glory je pro Zwicka taková rozcvička před Posledním samurajem. Oba filmy do puntíku splňují představu o velkém historickém hollywoodském filmu, jaké se před pár dekádami ještě točili a oba sdílejí až nápadně podobné momenty a situace. Zwick je zručný řemeslník, takže divák má u jeho filmů jistotu, že předkládaný scenáristický mustr je převeden do finální podoby opravdu kvalitním způsobem. Navíc vývoje některých postav v Glory (hlavně Broderick a Washington) jsou opravdu zajímavé a dramaturgicky táhnou děj kupředu až k očekávanému patetickému finále, které mě sice nenaplnilo žádným povznášejícím epickým pocitem dojetí (jak tomu naopak v mém případě je v závěru Posledního samuraje), ale nijak zvlášť nezahodilo ty poctivé 2 hodiny a neubralo tak na silném zážitku. 7/10 (09.06.2018)

Hodina z dejepisu podľa Edwarda Zwicka. A musím podotknúť, že výborne natočená. Zwick je pre mňa prototyp toho epického amerického filmára, ktorý sa hrabe v histórií - nielen americkej - a vytvára tradičnú filmársku epiku. Wyler a DeMille by ho určite považovali za svojho nasledovníka. Glory je perfektne natočený - Francisová kamera je uchvacujúca a v tomto prípade film funguje lepšie ako väčšina filmov z obdobia Americkej vojny. Plus je tu nádherný soundtrack Jamesa Hornera. Ten v 90 rokoch zažíval najväčšie boom atmosférických melódií, ktoré skvelo podfarbovali bojové scény. Glory je ako keby začiatkom tohto jeho obdobia, ktoré nakoniec zúročil v Braveheart a zakončil Titanicom. Glory možno nie je film, ktorému by prislúchal status nového, zaujímavého pohľadu na občiansku vojnu. Rasová problematika je tu prezentovaná rovnako ako v iných filmoch. Ale ohliadnúc od toho, že film neprináša nič nové, tak sa na neho dobre pozerá a vďaka silných charakterom sa aj dobre preciťuje a vďaka Hornerovi aj počúva. Pre mňa veľmi dobrý film, ku ktorému sa asi už nevrátim, ale ktorý som si výsostne užil. (01.08.2013)

Asi nejpovedenější film Edwarda Zwicka. Pojednává se zde sice o americké historii, ale tentokrát je nám prezentována takovou nenásilnou formou. Patriotismus samozřejmě nechybí, ale není servírován v koňských dávkách a není na něm postaven celý příběh. Výborné herecké obsazení je protentokrát zárukou kvalitních výkonů. (12.08.2002)